Získejte si posluchače

07. února 2005, 00:00 - JIŘÍ PINKA
07. února 2005, 00:00

RÉTORIKA Pro nezkušeného člověka je začátek projevu nebo prezentace jako šok při skoku do ledové vody. Potřebnou jistotu může začínající řečník získat v kurzech rétoriky, o které mají stále větší zájem podnikatelé, firmy i veřejná správa. Mnoho lidí nebylo donedávna nuceno veřejně vystupovat a chybějí jim zkušenosti.

RÉTORIKA Pro nezkušeného člověka je začátek projevu nebo prezentace jako šok při skoku do ledové vody. Potřebnou jistotu může začínající řečník získat v kurzech rétoriky, o které mají stále větší zájem podnikatelé, firmy i veřejná správa. Mnoho lidí nebylo donedávna nuceno veřejně vystupovat a chybějí jim zkušenosti. Dnes ale potřebují prezentovat své firmy, práci nebo výrobky. „Zájem o rétoriku je velký a tréninků veřejného projevu ze strany firem, jednotlivců a veřejné správy přibývá,“ říká majitelka společnosti EMI kurzy Eva Mizerová. Tlak konkurence a potřeba se lépe prezentovat tak vede k renezanci tohoto umění, které se zrodilo již ve starém Řecku. Tehdy byla rétorika považována za tvůrčí činnost a dokonce jí byla přisuzována taková vážnost, že se o ní mluvilo jako o královně umění. Lidé navštěvovali první rétorské školy ve starém Řecku a později v Římě už před 2500 lety. Zkušení řečníci už tehdy například věděli, že při rozhovorech, jednáních, přednáškách a prezentacích je důležité především získat a udržet pozornost posluchačů. Jelikož začátkem řeči upoutáme pozornost, můžeme začít zajímavým srovnáním, příkladem, nezdržujeme posluchače dlouhými úvody a raději vpadneme do středu děje. Ukážeme-li třeba určitý přístroj či výrobek anebo alespoň jeho obrázek, zaujmeme lidi více, než kdybychom je jen popisovali slovy. GESTA NEMAJÍ BÝT TRHAVÁ

Obecnou lidskou vlastností je podle odborníků zvídavost a touha po nových poznatcích. Posluchače proto upoutáme, pokud jim můžeme sdělit informace, které nejsou veřejně známé a přicházejí jaksi „ze zákulisí“. Na to, zda pozornost udržíme, nebo nikoli, má vliv způsob podání, tedy střídání tónu a síly hlasu, tempo řeči, vkládání významných pauz, gestikulace či pohledy. Přitom je třeba vést v patrnosti, že neverbální projevy jsou podle psychologů velmi důležité. Měli bychom si zapamatovat, že používání gest nemusíme omezovat, ale že všechna by měla vyplývat z vnitřních impulzů. Mají doprovázet mluvené slovo a nepřitahovat sama o sobě více pozornosti než řeč samotná. Gesta také nemají být trhavá, což může způsobit silná tréma.

Tréma je při vystupování zcela přirozená a je známo, že i vynikající herci a řečníci, kteří mají dlouholeté zkušenosti, pociťují před každým novým vystoupením určité „rozechvění“. Odborníci doporučují: Překonejte mylné přesvědčení, že se na vás při vaší řeči celý svět dívá a posuzuje vás. Což vy sami pozorujete každého hovořícího a kritizujete jeho gesta, hlas a chování? Posloucháte, co povídá, a dotyčnému nevěnujete pozornost. Podobně se chovají i jiní. Potřebnou jistotu je možné získat v kurzech. „Účastníci mají zájem o zpětnou vazbu, vidí se na záznamu kamery, naučí se upoutat pozornost nebo třeba jak reagovat na nepřízeň publika,“ vypočítává Mizerová.

PŘÍLIŠ VĚCÍ NAJEDNOU

Nezkušený řečník stojí v jednom jediném okamžiku před řadou úkolů. Předstoupí před posluchače, kteří se na něho dívají a těmto pohledům musí čelit. Nesmí projevit nervozitu nebo strach. Musí zaujmout pohodlný postoj, překonat vnitřní napětí, vícekrát se nadechnout a teprve potom začít pomalu a klidně mluvit. Řečník by měl také navázat kontakt s posluchači. Pokud se ani nezadívá do řad posluchačů a zahloubán do sebe sdělení dokonce čte, v sále se rozhostí nezájem. Účelem úvodu by také mělo být stručně vysvětlit posluchačům, co bude obsahem projevu nebo prezentace a na jaké dílčí otázky bude hlavní problém rozčleněn. Pamatujte, že posluchači mívají strach z řečníků, kteří zdlouhavě probírají historii dané věci tak říkajíc od Adama. Řeč by měla být také jasná a srozumitelná s konkrétními výrazy. Jak dále uspořádat jednotlivé myšlenky a informace? Vhodnou metodou je postupovat od nejjednoduššího ke složitějšímu. Jistě jsme všichni byli svědky toho, že se řečník nevžil do postavení posluchačů a hovořil o složitých věcech dříve, než vysvětlil věci jednoduché. Posluchači pak dobře nechápali souvislosti, a proto jejich pozornost ochabovala. Jinou metodou uspořádání myšlenek je časový sled. Používá se ho obvykle při popisu, například výroby, při vyprávění určitého příběhu. Jindy uspořádáme informace na základě místního principu. Popisujeme-li třeba určitý výrobek, postupujeme podle jeho komponent, u budovy postupujeme podle podlaží a podobně.

NEJATRAKTIVNĚJŠÍ JE VYPRÁVĚNÍ

Z různých způsobů uspořádání myšlenek volíme ten, který je nejpůsobivější a nejspíše dokáže udržet pozornost posluchačů. Jak již bylo řečeno, řečník musí vědět, že hned na začátku by měl upoutat pozornost posluchačů. Ovšem měl by mít, zejména při populární přednášce, v zásobě ještě další zajímavé příběhy a myšlenky, aby mu v průběhu působení na posluchače „nedošel dech“.

Z toho vyplývá, že kratší vystoupení je většinou lepší. Dlouhá řeč bývá rozvleklá a myšlenky rozbředlé. Nejzajímavější je pro posluchače vyprávění, kde se něco děje. Dlouhé popisy jsou naopak nudné a je třeba je zatraktivnit, například humorem, citáty a příklady.

Konec řeči obvykle sestává ze shrnutí hlavních myšlenek a zakončení, které zdůrazňuje cíle projevu nebo výzvu k určitému jednání. I dobří řečníci leckdy kvalitní projev znehodnotí špatným závěrem. Buď mluví příliš dlouho, až posluchači ztratí pozornost, či nestylizují projev tak, aby vyvrcholil na konci. Anebo opomenou připomenout hlavní myšlenky a přivést celé vystoupení k určitému závěru.

JAK SE ZBAVIT OSTÝCHAVOSTI 1. Než začnete hovořit, promyslete si, co chcete říci a vyjádřete to co nejstručněji. 2. Nejprve se několikrát nadechněte, zvláště na začátku mluvte pomaleji, abyste se uklidnili a neztratili dech. 3. Využívejte každé příležitosti k procvičování mluvení. PŘEDNES PROJEVU**

* Jako začátečník si vtiskněte text vystoupení do paměti několikerým cvičným přednesem. * Při dobré přípravě získáte sebedůvěru a odstraníte tak jednu z příčin trémy. * Před začátkem vystoupení uvolněte své svaly. * Podívejte se po obecenstvu, nezačínejte hned mluvit. Zhluboka se nadechněte a pomalu přednášejte první věty. * Když se musíte dívat do rukopisu, sklopte oči, nikoli hlavu. * Nebojte se dívat posluchačům do očí.

* Všechny pohyby, postoj, gesta a mimika jsou správné, pokud nepřitahují zvláštní pozornost posluchačů. * Při používání zesilovacího zařízení dávejte pozor, abyste mluvili do mikrofonu a ne mimo něj. * Přátelský tón pomáhá získávat sympatie posluchačů. * Chcete-li zdůraznit myšlenku, odmlčte se a zesilte nebo ztište hlas, případně doprovoďte mluvené slovo gestem a mimikou. * Nebojte se dělat přestávky a odnaučte se vyplňovat je různými „ehm“. * Sledujte reakce posluchačů a podle toho upravujte obsah vystoupení. * Projev neobyčejně oživí příhody a příběhy. Neznámé a nejasné termíny vysvětlete.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče