Zisk s odřenýma ušima

18. listopadu 2008, 00:00 - Martina Martinovičová
18. listopadu 2008, 00:00

Penzijní fondy letos připíší svým klientům jen nízký výnos, finanční krize zapůsobila i na jejich zisky.

Navíc budou muset především kvůli problémům na dluhopisovém trhu posilovat svůj kapitál.

Trh s dluhopisy byl po řadu let pro penzijní fondy téměř jediným dovoleným rájem. Výnosy na něm byly vnímány jako bezrizikové, stát přece svoje dluhy platí. V prohlubující se světové finanční krizi to mohlo vypadat tak, že penzijní fondy vyjdou se svým způsobem investování, daným ostatně zákonem, jako vítězové. Zatímco na akciích fondy letos jednoznačně prodělávají – burzy od začátku roku ztratily desítky procent – rostoucí výnosy z dluhopisů v uplynulých týdnech jim tyto ztráty kompenzovaly. A díky tomu, že větší část peněz musí fondy držet v investicích s jistým výnosem, což státní dluhopisy jednoznačně byly a jsou, vypadalo to na pohodu.

Ovšem jen do té doby, než světový kapitál zamíchal s českým dluhopisovým trhem tak, že jej téměř odstavil z provozu. Obrovský zájem zahraničních investorů získat likviditu způsobil, že na český dluhopisový trh začaly proudit pokyny k masivním prodejům státních dluhopisů, což tento trh na pár týdnů totálně zaseklo, a hrozilo, že se cenově zcela zhroutí. S tím souvisejí problémy dluhopisy prodat, a potažmo je vůbec ocenit.

Fondy dolévají kapitál

Situaci totiž komplikuje opatření České národní banky platné od roku 2006, podle kterého musí penzijní fondy přeceňovat tržní cenou i dluhopisy, které nehodlají prodat a drží je ve svém portfoliu až do jejich splatnosti. V případě poklesu ceny dluhopisu totiž fond realizuje ztráty, byť pouze účetní. Do roku 2006 mohl mít takové dluhopisy oceněné nominální hodnotou cenného papíru zvýšené o zhodnocení.

Řada penzijních fondů tak začala posilovat svůj kapitál, tedy na své klienty vlastně doplácet ze svého. Kvůli světové finanční krizi a prudkému poklesu hodnoty svých aktiv se dostaly do potíží, které mohou řešit jen zvýšením vlastního kapitálu. K tomuto kroku sáhly téměř všechny velké tuzemské penzijní fondy, každý v řádu stovek milionů korun.

Podle Asociace penzijních fondů vydělalo všech deset tuzemských penzijních fondů za tři čtvrtletí celkem 2,1 miliardy korun. Očekává se však, že kvůli dopadu finanční krize výnosy penzijních fondů v letošním roce nepokryjí ani inflaci. V každém případě ovšem penzijní fondy ze zákona nesmí svým klientům připsat záporný zisk. Klienti tedy nemusí mít obavy. Podle zákona musí případný záporný hospodářský výsledek dorovnat akcionář penzijního fondu. K tomuto kroku například loni přikročil akcionář nováčka – fondu Aegon, který ztrátu nejen dorovnal, ale zajistil střadatelům i nejvyšší zhodnocení na trhu. Totéž plánuje i letos.

Ztráty nebudou

Penzijní fondy jako celek neskončí za letošní rok ve ztrátě, připíší svým klientům výnos, jak potvrzuje i prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. „Penzijní fondy vykázaly i při momentální nedůvěře ve finanční trhy růst klientů i spravovaného majetku, daří se jim vytvářet zisk a zhodnocovat peníze klientů,“ řekl Rusnok s tím, že podle něj jsou české penzijní fondy díky struktuře svých investic i přes současnou finanční krizi ve velmi dobré kondici.

Podle předběžných výsledků vytvořily penzijní fondy za tři čtvrtletí letošního roku zisk ve výši 2,3 miliardy korun. „To je sice meziročně méně – ve stejném období loni to bylo 3,45 miliardy korun – nicméně v době krize je to velmi dobré číslo,“ říká Rusnok. Podle aktuálních údajů asociace mělo na konci září penzijní připojištění 4,21 milionu osob, což bylo o 247 tisíc lidí více než v závěru roku 2007. Objem peněz evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění nadále lineárně roste. Zatímco na konci roku bylo na účtech klientů 162 miliard korun, za první čtvrtletí to bylo 167 miliard, za druhé 176 miliard a za třetí kvartál činí předběžný odhad 181 miliard korun. Bohužel nadále zůstává nízký průměrný měsíční příspěvek do spoření, který se stále drží pod hladinou 500 korun.

Nepříliš důvěry vkládá Rusnok v to, že se podaří splnit ambiciózní plán vlády, aby sněmovna v polovině příštího roku schválila kvalitně vypracovanou druhou fázi penzijní reformy, která by měla začít platit od ledna 2010. „Vláda má velkou snahu dotáhnout do konce alespoň druhou fázi reformy, obávám se ale o její kvalitu,“ říká Rusnok. „Bohužel jak světová finanční krize, tak poslední volební výsledky jsou jen dalším negativním faktorem pro skutečnou reformu,“ dodává.

„Politici mají vždy tendenci zjednodušovat situaci, propady na akciových trzích nahrávají těm, kteří nechtějí prosazovat změny v důchodovém systému směrem k posílení pozice penzijních fondů a v pravidlech pro jejich investování,“ shrnuje Rusnok. Přitom právě penzijní fondy jako forma dlouhodobého pravidelného spoření jsou nástrojem, který eliminuje vlivy cyklického vývoje trhů.

Nový zákon stále v nedohlednu

Další fáze reformy tkví především v novém zákonu, který by upravoval činnost penzijních fondů a umožnil vznik nových, takzvaných důchodových společností. Ty by spravovaly tři přesně definované typy fondů se třemi typy strategií: konzervativní, s mírným rizikem a agresivnější, z nichž by si lidé mohli vybrat s tím, že od určitého věku by zřejmě povinně spořili v konzervativních fondech. Agresivnější typy fondů by umožňovaly i rizikovější investice do akcií, které by nesly průměrně vyšší výnos. Fondy by ale ztratily povinnost každoročně vykazovat zisk hospodaření.

Stávající penzijní fondy by se uzavřely a nové klienty by už nepřibíraly. Lidé by z nich mohli, ale nemuseli přejít k novým správcům. Česká vláda zatím schválila pouze teze nového zákona o penzijním připojištění, který umožňuje vznik důchodových společností.

„Současná vláda deklaruje, že provedení penzijní reformy je stále její zásadní prioritou, nicméně podle mého názoru se k provedení skutečné reformy vůbec nedostane,“ domnívá se Rusnok. Potřeba řešení následků krize podle něj postaví vládu před nutnost realizovat některé naléhavější úkoly.

Skutečná reforma znamená, že lidé budou motivování výrazně více si měsíčně spořit na důchod. K tomu by měla pomoci možnost platit méně na povinném pojistném a povinně si zbylé peníze spořit na penzi ve vybraném fondu.

Co je hlavním problémem u dnešních penzijních fondů? První v Česku vznikly v roce 1994. Po celou dobu jejich existence stát nezměnil zákonem danou výši státního příspěvku ani jejich koncepci. Protože se musí stát základem pro novou koncepci penzijního systému, vyvstává několik jejich zásadních problémů. Především nízké částky, které si lidé spoří, a pak příliš přísná kritéria pro jejich investování na straně druhé. To dělá ze správy aktiv fondů nepříliš atraktivní byznys, který zvládnou obstarat průměrní manažeři. Zvýšení objemu peněz, které si lidé budou spořit na důchod, měl pomoci vyřešit částečný opt-out z povinného systému placení pojištění. Možnost dosahování vyššího dlouhodobého zhodnocení úspor na důchod měla pomoct vyřešit nová pravidla pro chování penzijních fondů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče