Žijeme tetrahopovým pivem

23. dubna 2010, 11:53 - Táňa Králová
23. dubna 2010, 11:53

Prazdroj předčasně ukončil kampaň za tradici, kterou naštval ostatní pivovarníky

Neetická, nemístně agresivní, špiní vlastní branži a škodí všem. Takto odsuzují pivovarníci kampaň Plzeňského Prazdroje Žijeme českým pivem. Ale pivaři se dle různých ohlasů nenechají opít vyumělkovanou reklamou, v níž pětice ředitelů a sládků z největší pivovarnické skupiny horuje za zachování tradice a čistoty pěnivého moku. K tažení za pivo bez chemie si lídr trhu vzal jedinou záminku – chmelový preparát tetrahop. Málokdo z laiků o něm do té doby slyšel, i když to není žádná novinka. „Prazdroji nejde o čistotu piva, ale o trh,“ míní pivovarníci s tím, že podpásová kampaň se mu vrátí jako bumerang.
„Spíše bychom očekávali, že pivovary, které vaří pivo ze tří základních surovin – sladu, chmele a vody – se ke kampani připojí. Názor, že tažení poškozuje celý obor, nás proto překvapuje,“ reaguje vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček. Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) svého největšího člena (i donátora) vyzval, aby kampaň okamžitě zastavil, jinak mu hrozí vyloučení. „V naší iniciativě budeme pokračovat,“ vzkázal bezprostředně po výzvě mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Přesto firma začala couvat. Z webu Za čisté české pivo postupně stahovala některé texty, včetně názorů odborníků odsuzujících tetrahop. Minulý čtvrtek Prazdroj stopnul web, na kterém vedl tažení za čisté české pivo, prezentované jako boj proti chemii v pivě.

Reklama není náhoda „Některé pivovary vylepšují pěnu nepovoleným chemickým prostředkem,“ rozhlásil 24. března deník MF Dnes, který nechal otestovat 30 značek piv. Tetrahop obsahovalo šest piv: po dvou od Staropramenu, dvě ze Svijan, další byl Janáček (skupina K Brewery) a Zlatopramen (Heineken ČR). Sedm dní poté rozjel Prazdroj kampaň, kterou rozlítil ostatní pivovarníky. Ti nevěří, že test v MF Dnes, kde pak opakovaně vyšla inzerce Prazdroje, nevznikl na objednávku. Nezdá se jim ani, že za sedm dní se dá spustit propracovaná webová stránka, kterou pivovar zareagoval na test MF Dnes. Ať už měl deník k prověřování vybraných piv na tetrahop jakoukoli motivaci, jisté je, že Plzeňským ležel přípravek v žaludku delší dobu.
Už loni se kvůli tetrahopu obrátil Prazdroj na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), která věc nijak nerozvířila. „Obdrželi jsme od této společnosti podnět týkající se přípravku tetrahop,“ potvrdila týdeníku EURO mluvčí SZPI Martina Šmídtová. Dopis Prazdroje na inspekci, ve němž žádá o kontrolu používání tetrahopu některými pivovary, řešilo loni v září vedení profesního svazu. Pouze jej vzalo na vědomí, lze vyčíst z webu. Jak se s podnětem popasovala SZPI? „Klíčové bylo, kam tetrahop legislativně zařadit. Konzultovali jsme to s ministerstvem zdravotnictví. Výsledek je, že tetrahop není pro výrobu piva zakázán,“ sdělila Šmídtová. Upozorňuje však, že v souladu s českou vyhláškou musí být jeho použití vyznačeno na etiketě. „Nyní probíhá kontrola, která se na to zaměřuje,“ dodala mluvčí inspekce.

„Pifka“ na Svijany? Prazdroji loni propadl prodej piv na českém trhu o 4,5 procenta. Jaký byl výpadek nejrozšířenějšího Gambrinusu, firma v tiskové zprávě o prodejních výsledcích neuvádí. Pokud u značek vyčísluje meziroční změnu, jde výhradně o nárůsty. V pivovarnických kuloárech pak kolují různé cifry, u „gambáče“ dokonce dvoumístné. Přibývá totiž hospod, kde k nejsilnějším značkám točí piva z menších pivovarů. Stále víc se rozmachují Svijany, jejichž výstav loni stoupl o víc než pětinu na 385 tisíc hektolitrů. Před jedenácti lety vyráběly zhruba desetkrát méně. Není za aférou tetrahop jen „pifka“ na populární Svijany?
„Celá kampaň Prazdroje je podivná a tendenční,“ myslí si ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Prazdroj nejdřív lobboval za co nejvolnější pravidla pro označení České pivo. Nyní, kdy mu výrazně klesá výstav, najednou spustí kampaň, která vrhá špatné světlo na celý trh,“ poznamenává.

Hrátky s písmenkem Kauza o chemii v pivu je totiž hlavně velkou manipulací s pojmem „české pivo“. Je obrovský rozdíl, jestli je písmeno „č“ velké nebo malé. „Obyčejné“ české pivo není nijak definováno a každý si pod ním představí, co se mu hodí. Definici má však České pivo jako chráněné zeměpisné označení, jež si Česko vyjednalo v Bruselu. A takto označené pivo se může vyrábět pouze ze sladu, chmele a vody. Každopádně nesmí obsahovat tetrahop. Jenže žádné z piv, u něhož MF Dnes tento preparát odhalila, značku České pivo nepoužívá. Přesto si Prazdroj vzal test jako záminku, proč najednou začal požadovat zpřísnění pravidel pro udělování značky. Chce, aby bylo zakázáno používat náhražky sladu, chemické látky pro zlepšení pěnivosti piva a nesladové enzymy. SZPI, která kontroluje, zda pivovary dodržují podmínky pro užívání značky, přitom žádné porušení nezjistila. „Nezaznamenali jsme žádný výrobek, který by nedodržoval specifikaci České pivo,“ potvrdila mluvčí.
Pro zpřísnění podmínek u Českého piva rozhodně není Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, který značku používá. „Pravidla se tvořila velice zodpovědně za účasti všech odborníků z pivovarnického průmyslu. Kvůli Prazdroji se přitom zmírňovala,“ vzpomíná. Zhruba dva roky definici vylaďovali sládci. Pak téměř čtyři roky trvalo, než značku Česko v Bruselu obhájilo. Požadavek Prazdroje na zpřísnění pravidel by znamenalo podstoupit celé martyrium znovu. Předseda ČSPS František Šámal navíc upozorňuje na riziko, že Česko by o značku mohlo přijít. Změnu by mimo jiné připomínkovaly členské země a některé si už uvědomily marketingovou sílu pojmu České pivo. „Tetrahop je na trhu desítky let. Při složitém vytváření podmínek pro České pivo to nikdy nebylo téma,“ dodává Pavel Bobošík, dříve spolumajitel firmy Sahm vyrábějící pivní sklenice. Prazdroji, který nyní volá po tvrdších kritériích, proto ostatní vpálili, že dřív podporoval jejich změkčení. „Byl proti zákazu HGB ve výrobní technologii,“ tvrdí Šámal i Bobošík. Naopak vrchní sládek Hlaváček prohlašuje: „Prazdroj usiloval o přísnější kritéria, která by zaručila zachování tradičního českého piva.“ K procesu schvalování se Prazdroj nechce zpětně vyjadřovat. „To je otázka uzavřeného jednání na svazu, nikoli veřejná informace,“ uvedl Hlaváček.

Gigant proti všem Kvůli chování Prazdroje opustil profesní svaz Žatecký pivovar a stejný krok zvažovali i další výrobci. „Všichni jsme rozčarováni chováním Plzeňského Prazdroje. I my zvažujeme, jaké kroky dál podnikneme,“ uvedl ředitel Havlík ze Svijan. Vale chce dát svazu i malý pivovar Herold z Březnice. „Nic nám nepřináší. Neposkytuje statistiku a nevidíme důvod být ve svazu s těmi, kteří vyrábějí europiva a pak vedou kampaň za české pivo,“ vysvětluje obchodní ředitel Heroldu Tomáš Kopřiva. ČSPS od loňska už nedělá podrobnou statistiku o produkci pivovarů. Prazdroj totiž přestal poskytovat údaje a přidaly se k němu Staropramen a Heineken. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard kolegy přesvědčoval, aby zůstali. „Tetrahop je jen klacek. Celá kampaň je především neetická a poškodí pověst českého piva,“ říká Bernard. Jenže v reklamě může stokrát někdo tvrdit, že ctí tradice předků. Pivař si beztak vybere sám, co mu chutná.

BOX: Co je tetrahop Chmelový extrakt, který pivovary ve světě běžně používají. Na závěrečné, takzvané studené chmelení jej přidávají třeba Svijany a Staropramen. Existují ovšem rozdílné pohledy na to, zda jde ještě o přírodní, či už chemický produkt. Z českých chmelů se tetrahop nevyrábí. Jeho hlavním prodejcem je největší evropský obchodník s chmelem, německá firma Joh. Barth & Sohn. „Od loňska má firma certifikát od EU, že je to přírodní produkt,“ říká Pavel Bobošík. Tuzemští chmelaři používání tetrahopu nevidí rádi, protože jim snižuje odbyt klasických produktů z chmele. „V určitých dobách se tetrahop hodil téměř všem,“ tvrdí český obchodník s chmelem, který si nepřeje být jmenován. Vzpomíná, že prostředek, který nahradí asi 30 procent chmele, se rozšířil zejména po špatných úrodách chmele v letech 2006 a 2007.
Gabriela Basařová z pražské VŠCHT k tetrahopu uvedla, že nejde o čistou přírodní látku a jeho použití není slučitelné s českým pivem. „Nejen u nás, ale v řadě jiných zemí není povoleno tyto přípravky používat,“ konstatovala na webu Prazdroje ke kampani Žijeme českým pivem. Tento příspěvek ale později z webu zmizel. Stejně jako vyjádření Věry Hönigové z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který pro MF Dnes provedl analýzu piv. Z webu se vytratilo i definování chemicky modifikovaných extraktů jako tetrahop, kde bylo tvrzení, že nedovoleným způsobem vylepšují kvalitu piva. „Již v malých dávkách dokážou významně zvýšit pěnivost piva, stabilitu pěny a podporují takzvané kroužkování pěny na sklenici. Nejde o surovinu, ale o přídavnou látku (aditivum), která musí být uvedena na seznamu schválených aditiv a uvedena na etiketě,“ citujeme z textu staženého z webu.
Staropramen, který se považuje za průkopníka inovací, uvádí, že tetrahop používá pro specifickou hořkost. Heineken chce s přípravkem skončit. „Nesouvisí to s kampaní Prazdroje, chceme se držet pivovarnické tradice,“ vysvětluje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Test objevil tetrahop u Zlatopramenu. Mluvčí dodala, že preparát se užíval u piv ze skupiny Drinks Union.
Pivovar Svijany přidává tetrahop kvůli hořkosti a tvrdí, že se tím výroba piva prodražuje. „Při současných cenách je jednotka hořkosti dodaná tetrahopem asi dva- až čtyřikrát dražší než z klasického chmelového extraktu a stejně drahá nebo o málo dražší než z vysokoobsažných odrůd chmele. Dražší je jedině Žatecký poloraný červeňák, který tvoří ve svijanských pivech většinu a pěstujeme si ho i na vlastních chmelnicích,“ vysvětluje ředitel Svijan Havlík. Popisuje také, jak se dá získat nejlevnější hořkost – zpětným rozpuštěním nepříjemně hořkých látek vynesených během kvašení na povrch piva, takzvané deky. „To se děje při výrobě piva v cylindrokónických tancích, používaných například v Plzni. U nás tento odpad během kvašení sbíráme a vyhazujeme. Nehodí se ani do krmiv pro hospodářská zvířata,“ poukazuje Havlík.

BOX: Tradiční české pivo Definice vrchního sládka Plzeňského Prazdroje Jana Hlaváčka:
Tradiční české pivo je takové, které u nás vaříme už přes 160 let dle stále stejných receptur. Tradiční plzeňské postupy dodržujeme u všech velkých značek – Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický kozel. Varní a výrobní postupy plzeňského piva a použité suroviny jsou i základem chráněného zeměpisného označení České pivo. Tradiční české pivo vaříme pouze z vody, chmele a ječmenného sladu. Tradice samozřejmě znamená i tradiční postup při výrobě. Plzeňský Prazdroj vždy důsledně dbal na jeho dodržování. Jako jediní používáme klasický třírmutový varní postup s přímým otopem měděného dna, což je ekonomicky daleko náročnější. Kvašení u všech našich Českých piv (piva s chráněným označením) probíhá odděleně a při nízkých teplotách a dokvašování po dostatečně dlouhou dobu. To, že používáme nejmodernější pivovarské zařízení, nám umožňuje absolutně vyrovnanou kvalitu a mikrobiologickou čistotu při zachování tradičních receptur. I pivovarnictví se modernizovalo a modernizovat bude. HGB (High Gravity Brewing – technologie, kdy se uvaří vysokostupňové pivo a pak se naředí vodou – pozn. red.) v pravém smyslu nepoužíváme. Učebnice tuto techniku definují jako vaření kmenové várky na stupňovitost 16, této hranici se ani zdaleka neblížíme. HGB využíváme k doladění chuťového profilu a přesné stupňovitosti.

BOX: Chráněná piva Seznam pivovarů s označením České pivo
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod
 Rebel tradiční
 Czech Rebel Beer
 Rebel černý
 Rebel Originál Premium
 Karlovec světlý i tmavý (pro Rusko)
Královský pivovar Krušovice
 Krušovice černé
 Krušovice světlé výčepní
 Mušketýr
 Jubilejní ležák extra hořký
Měšťanský pivovar v Poličce
 10˚ Hradební světlé i tmavé
 11˚ Otakar
 12˚ Záviš
Pivovar Vyškov
 Desítka
 Džbán
 Březňák
 Havran
 Atlet
Pivovar Černá Hora
 TAS
 Páter
 Moravské sklepní
 Kamelot
 Granát
Plzeňský Prazdroj
 Gambrinus světlý výčepní
 Gambrinus Premium
 Gambrinus 11˚ Excelent
 Velkopopovický kozel světlý
 Velkopopovický kozel 11˚ Medium
 Velkopopovický kozel Premium
 Radegast originál
 Radegast premium
 Pilsner Urquell
Rodinný pivovar Bernard
 Světlé pivo Bernard
 Světlý ležák Bernard (alk. 4,5 %)
 Světlý ležák Bernard (alk. 4,7 %)
 Regionální jedenáctka
 Sváteční ležák s jemnými kvasnicemi
 Černý ležák s jemnými kvasnicemi
Pivovar Primátor
 Primátor světlý
 Primátor Premium
Pramen: Státní zemědělská a potravinářská inspekce

BOX: Budvarské desatero Marketingová nadsázka v podobě Desatera, kterou před šesti lety zvolil pro reklamu Budějovický Budvar, vyvolala nelibost u Plzeňského Prazdroje, který si na ni neúspěšně stěžoval u Rady pro reklamu. Poukazování na hříchy, které někteří páchají při výrobě piva, prý mohlo obor poškodit. Reklama Budvaru, doprovázená soutěží Zachraňte poctivé české pivo, se řešila na půdě pivovarnického svazu.

Deset přikázání
1. Neupravíš
2. Nezaměníš
3. Nesmícháš
4. Neošálíš
5. Neudusíš
6. Nezředíš
7. Nepřibarvíš
8. Neurychlíš
9. Neošidíš
10. Nepřevezeš

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče