Z historie podnikání: kočovný fotograf majitelem ateliéru

19. července 2009, 00:00 - Robert Šimek
19. července 2009, 00:00

Ignác Šechtl začínal v šedesátých letech 19. století jako kočovný fotograf. Prošel řadu českých měst a usadil se teprve roku 1876 v Táboře, kde si otevřelfotografický ateliér – základ pozdější firmy Šechtl & Voseček.

Ateliér Šechtl & Voseček vynikal kvalitou.

Autor: Wikipedia

Počátky fotografie v českých zemích sahají do první poloviny 19. století, kdy se objevila nová technika – daguerrotypie. Kvalitní kopírování ale umožnily teprve skleněné kolodiové negativy, které měly překvapivě dobré vlastnosti. Bylo sice nutné rychle exponovat a ještě za mokra vyvolávat, počet českých fotografů ale rychle stoupal a objevily se i první profesionální ateliéry.

Nejznámější byly pražské firmy Jana Langhanse či Jindřicha Eckerta (Profit o nich psal v číslech 27/2007 a 51/2007). Existovala ovšem i řada menších úspěšných podniků, k nimž patřila například táborská firma Šechtl & Voseček, založená roku 1876 Ignácem Šechtlem.

Kočovník s aparátem

Ignác Šechtl se narodil roku 1840 v Praze v rodině mlynářského mistra. Krátce pracoval jako písař u zasilatelské firmy Alexandra Kliera, roku 1863 ale odešel do Kladna, kde se vyučil fotografem. Začínal v Plzni, kde se spojil s Franzem Bergmanem. Spolupráce ale nefungovala a oba muži se již roku 1869 rozešli.

Šechtl se poté živil jako kočovný fotograf. Působil v Nepomuku a Prachaticích a během několika let vytvořil řadu zajímavých snímků. K unikátům patří dvojexpozice, na níž se sám zvěčnil jako laborant i retušér na jednom snímku.

Roku 1870 se mu narodila dcera Antonie. Jeho žena ale o čtyři roky později zemřela, musel tedy řešit těžkou situaci. Novou životní partnerku si našel v Táboře, kam náhodou zavítal roku 1876. Ve městě se mu zalíbilo a usadil se zde natrvalo. V domě číslo 333 na Mariánském náměstí si otevřel ateliér a založil vlastní firmu „Ig. Schächtl“.

Seik a Voseček Zpočátku dokumentoval hlavně vývoj města. Z let 1876 a 1877 se dochovalo například několik fotografií táborského náměstí po přestavbě radnice a reportáž z odhalení pomníku Jana Žižky. Roku 1877 se Šechtlovi narodil syn Josef Jindřich a shodou okolností tentýž den potkal i obchodního cestujícího Jana Vosečka, kterého přijal do firmy. IGNÁC ŠECHTL (1840 - 1911) Narodil se 26. května 1840 v Praze jako Ignác Schächtl, jméno si ale později počeštil. Krátce pracoval jako písař, roku 1863 však odešel do Kladna, kde se vyučil fotografem. Začínal v Plzni a dalších osm let se živil jako kočovný fotograf. Roku 1876 se usadil v Táboře, kde si otevřel vlastní ateliér. Několik let spolupracoval s místním fotografem Alexandrem Seikem, později se jeho společníkem stal Jan Voseček, s nímž vytvořil firmu Šechtl & Voseček. Zemřel 6. července 1911 a vedení podniku převzal jeho syn Josef Jindřich. Roku 1878 se spojil s dalším fotografem Alexandrem Seikem, s nímž vytvořil „Spojené fotografické dílny Alexandra Seika a Ignáce Schächtla“. Tento krok Šechtlovi velmi prospěl a jeho jméno znal brzy celý Tábor. Do ateliéru si pořídil přístroj na zvětšování fotografií a zdokonalil se také v kompozici snímků. Spolupráce skončila roku 1886, kdy se Seik začal věnovat politice a o fotografii ztratil zájem. Jeho ateliér si pronajal Voseček, který se roku 1895 stal Šechtlovým společníkem. Firma změnila název na „Schächt & Voseček“, později „Šechtl & Voseček“. Nástup Josefa Jindřicha Roku 1904 vstoupil do podniku také Šechtlův syn Josef Jindřich, který se vyučil v polygrafické továrně Jana Vilíma v Praze. Firma Šechtl & Voseček se díky němu výrazněji zaměřila na reportáže a ateliér se úspěšně rozrůstal. Vznikla pobočka v Pelhřimově a hlavní závod se roku 1907 přestěhoval do větších prostor na táborské hlavní třídě. Po smrti Ignáce Šechtla roku 1911 Josef Jindřich vedení celé společnosti převzal. Navázal řadu kontaktů s místními umělci, a protože nenarukoval do první světové války, měl mimořádnou možnost zaznamenat Tábor i v tomto období. Velkou ranou pro něj byla teprve smrt manželky roku 1925. S druhou ženou už si nerozuměl, proto zatrpkl a z veřejného života se stáhl. O to intenzivněji se ovšem věnoval práci. Roku 1928 si pořídil fotoaparát Leica a stal se jedním z průkopníků moderní fotografie. Muzeum za cukrárnou**

Ve 40. letech převzali vedení ateliéru syn Josef Šechtl a jeho žena Marie, kteří pokračovali v podnikání až do združstevnění firmy roku 1953. Ani poté ale nepřestali fotografovat, vydali desítky publikací a uspořádali řadu výstav.

Z firmy Šechtl & Voseček se stala řadová provozovna družstva Fotografia. Po více než sedmdesátiletém fungování původního ateliéru se ale dochovalo zhruba sedmnáct tisíc unikátních skleněných negativů a množství kinofilmů. Část archivu se sice podařilo představitelům tehdejšího režimu zničit, většinu materiálů ale rodina Šechtlů zachránila.

Od 90. let se je postupně snaží zdigitalizovat a představit veřejnosti. Jak na internetu, tak v táborském domě U Lípy na rohu náměstí Mikuláše z Husi a Filipovské ulice, kde vzniklo malé muzeum. Vchází se do něj přes cukrárnu a vstup je zdarma.

Prameny: Šechtl & Voseček, sechtlvosecek.ucw.cz, wikipedia.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče