Zemřel důkaz, že to jde

19. května 2010, 02:00 - Petra Sýkorová
19. května 2010, 02:00

Českému národu není nic svaté. Pohrdá drtivou většinou svých „autorit“, či lépe řečeno lidí, kteří stojí v jeho čele. Chvíli poté, co při havárii prezidentského speciálu přišlo Polsko o část své vládnoucí elity, se začalo říkat, že kdyby se něco podobného stalo u nás, přineslo by to víc užitku než škody.

Valná část Čechů se chystá k volbám jen proto, aby dala hlas menšímu zlu, anebo si nad našimi politickými poměry umyla ruce a nechystá se k nim vůbec. Svým vůdcům nevěříme a za svou elitu se stydíme.

V této podivné době zemřel první český ombudsman doktor Otakar Motejl – světlá výjimka, bílá vrána, diamant v hromadě uhlí. Člověk, který od roku 1989 až do své smrti zastával vrcholné státní funkce a dokázal si přitom získat a udržet respekt svého národa. Hrál si na poměrně dost špinavém pískovišti a dokázal, že i při takové hře může člověk zůstat čistý. Nechci tvrdit, že je jediný, ale jemu podobných lidí je bohužel příliš málo na to, aby v nás vzbudili úctu ke státní moci.

Když mluvil, říkal chytré věci, ale to nebyl hlavní důvod jeho výjimečnosti. Podstatnější bylo, že když mluvil, říkal věci, jimž se dalo věřit. Nekličkoval mezi otázkami. Nevolil opatrnicky ta nejméně problematická slova. Nevypouštěl z úst prázdné fráze. Neformuloval svá vyjádření tak, aby zapůsobila co nejlépe. Nelhal.

Na první pohled je to hrozně málo. Nic víc než to, co chtějí rodiče od dětí, které zrovna začínají mluvit. Život nás ale obvykle naučí, že je třeba dávat si pozor na jazyk. A kdo to nepochopí, neudělá kariéru. Otakar Motejl je důkaz, že tato rovnice nemá obecnou platnost. Až do své smrti zůstal sám sobě věrný. Byl veřejný ochránce práv. Především byl ale Otakar Motejl. A právě proto mohl být dobrý veřejný ochránce práv. Když zemřel, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že Česká republika ztratila nejlepšího ombudsmana, jakého mohla mít.

Doktor Motejl byl muž na svém místě. Snad žádná jiná funkce nepotřebuje víc někoho jako byl on. Proč? „Naše kancelář není žádný mocenský orgán. Nikomu nic nenařizujeme, nic nezrušujeme, nic nerozhodujeme. Jsme pouze takové romantické éterické postavy, které se vznášejí nad močálem a vykřikují, co je dobře a co ne,“ tak vysvětloval princip fungování své kanceláře sám Motejl.

Český ombudsman se s ohledem na toto nastavení neobejde bez přirozené autority. On ji měl. Lidé, kteří by se mu vyrovnali, jsou ale v České republice bůhvíproč nedostatkové zboží.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče