Zemní plyn do zimy výrazně podraží

04. července 2005, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ
04. července 2005, 00:00

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA RWE TRANSGAS ULRICH JOBS: Nynějším červencovým zdražením zřejmě růst cen zemního plynu nekončí. Šéf RWE Transgas odhaduje, že zákazníci za plyn už tuto zimu zaplatí až o čtvrtinu víc než dosud.

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA RWE TRANSGAS ULRICH JOBS:

Nynějším červencovým zdražením zřejmě růst cen zemního plynu nekončí. Šéf RWE Transgas odhaduje, že zákazníci za plyn už tuto zimu zaplatí až o čtvrtinu víc než dosud.

* Energetický regulační úřad zvýšil k 1. červenci ceny plynu pro domácnosti o 4,3 procenta, pro podnikatele a firmy o pět procent. Jak se budou ceny vyvíjet v dalším období?

Každý, kdo trochu sleduje denní tisk, vidí, jak roste cena ropy. A nákupní cena plynu je - i když s určitým zpožděním -silně závislá na vývoji ropy. Takže se stačí podívat na křivku jejího růstu za poslední období a je jasné, že ty dopady budou obrovské.

* Ale ropa může nabrat i opačný směr…

Zatím hovoříme o období květen až červen, ale jsou tu signály, že růst cen ropy ještě neskončil.

* Takže plyn znovu podraží už od příštího čtvrtletí?

V Česku jsou pořád ještě dvě kategorie zákazníků. Chránění, kterým určuje maximální cenu regulátor, a oprávnění (zatím jen největší odběratelé plynu - pozn. red.), s nimiž už dodavatelé uzavírají individuální smlouvy. Obecně ale musím říci, že ceny porostou pro obě tyto skupiny.

* Nezkusíte odhadnout o kolik?

U individuálních zákazníků to bude samozřejmě záležet i na typu uzavřené smlouvy. Konkrétně na tom, jak rychle je možné do jejich cen promítnout vývoj na světových trzích.

* A u regulovaných cen?

Tam se projevuje nárůst nákupních cen plynu zpětně, po jednom až dvou čtvrtletích. Čili regulátor odvozuje cenu pro české zákazníky z minulého vývoje. A podle toho usuzuji, že by do letošní zimy měly stoupnout ceny nejméně o 25 procent. Minimálně takto, aby pokryly růst ceny ropy.

* Myslíte, že si regulátor dovolí zvýšit ceny o 25 procent?

Já si samozřejmě netroufám říci, kdy Energetický regulační úřad uplatní výše uvedenou, věcnou logiku. Jenže se obávám, že vzhledem k vývoji na mezinárodních trzích se takto výraznému zdražení nevyhneme. Dřív nebo později k němu prostě musí dojít. A když to bude od 1. října třeba „jen“ o patnáct, osmnáct nebo dvacet procent, což určí právě regulátor, bude později následovat další zdražení.

* Je to skutečně nutné, když jste vloni měli téměř osmimiliardový zisk?

RWE Transgas je soukromá firma a nikdo nemůže očekávat, že tak velké nárůsty nákupních cen pokryje z vlastních zdrojů. I v plynárenství platí, že je bohužel musí zaplatit zákazník.

* Zvyšujete takto ceny i velkým, nechráněným zákazníkům?

Samozřejmě, že ano. Postihuje je to velmi silně a je to příčinou řady stížností. Jsou rozzlobení - mají pocit, že jejich ceny rostou neúměrně zejména ve srovnání s tou druhou zákaznickou skupinou.

* Všichni očekávali, že otevření trhu pro konkurenci přinese spíš snížení ceny. Proč tato pojistka nefunguje?

Je pravda, že změny spojené s otevřením trhu (od ledna tohoto roku si v Česku může svého dodavatele vybrat prvních 35 firem, největších odběratelů plynu - pozn. red.) nabíhají velmi pomalu. Zpočátku se neprojevily a teprve teď vidíme nějaké náznaky konkurence.

* Ztratili jste některého z velkých zákazníků?

Udrželi jsme si je všechny.

* Není to tím, že tady prostě žádná konkurence není?

Je tu, ale má v tuto chvíli ceny, které jsou minimálně o deset procent vyšší než ty naše. A zákazník samozřejmě není hloupý - nepřejde k dodavateli, který mu nabízí vyšší cenu.

* Proč, když nakupují na stejných mezinárodních trzích? My jsme v minulých třech letech provedli celou řadu racionalizačních opatření. Oproti roku 2002, kdy jsme do Transgasu vstoupili, jsme díky nim objektivně snížili ceny o nějakých deset, patnáct procent. Jenže v mezidobí nákupní cena plynu šplhala třeba o patnáct procent ročně. * Tyto věci ale zákazníka nemusí zajímat…

Jistě, zdražování je vždycky emotivní záležitost. Když tankuje benzín, platí bez protestů. Ale u plynu, kde ty souvislosti s ropou nejsou tak zjevné, se zlobí.

* Za jak dlouho dosáhnou české ceny západoevropské úrovně?

Škála vstupů, které to ovlivní, je velmi široká. S výjimkou nákupu, kde jsou podmínky pro všechny středoevropské země v podstatě stejné, je tu rozdíl nákladů v jednotlivých státech. Ale jen někde. Například ocelová trubka pro potrubí už v Česku stojí tolik jako v Německu. Jediný výrazný diferenční prvek, jsou náklady na pracovní sílu.

* Za jak dlouho dosáhnou české ceny západoevropské úrovně?

Škála vstupů, které to ovlivní, je velmi široká. S výjimkou nákupu, kde jsou podmínky pro všechny středoevropské země v podstatě stejné, je tu rozdíl nákladů v jednotlivých státech. Ale jen někde. Například ocelová trubka pro potrubí už v Česku stojí tolik jako v Německu. Jediný výrazný odlišný prvek jsou náklady na pracovní sílu.

* O kolik víc se platí za plyn v Německu?

Pro velké průmyslové zákazníky jsou ceny již téměř stejné. Logicky: když odebírají plyn v objemu stovek milionů kubíků ročně, jsou i náklady téměř stejné, protože mzdové výdaje už nehrají takovou roli. U domácností v Česku ceny zdaleka nedosahují západoevropské úrovně - jsou nižší až o čtyřicet procent. Víc se v nich odráží rozdíl mzdových nákladů, protože se obsluhuje větší síť, což vyžaduje i větší množství personálu.

* Znamená to, že se ceny vyrovnají, až budou mít Češi stejné platy jako v západní Evropě?

Mzdové náklady tvoří v ceně plynu jen jeden, i když velmi důležitý prvek. Ceny v jednotlivých zemích závisí i na přepravních nákladech a v neposlední míře také na daňové politice té které země.

* Jsou v Německu vyšší daně než tady?

Ty české detailně neznám, ale v Německu se v uplynulých pěti letech výrazně zvýšily.

* RWE kontroluje tuzemský nákup plynu a dominantní postavení má i vůči zákazníkům - ovládá čtyři pětiny českého trhu. Je tak silná pozice jediné firmy běžná i v jiných zemích?

Běžné to není. V Česku vznikla historicky, vývojem plynárenství.

* Může se vedle takového subjektu uplatnit nějaká malá nebo středně velká firma?

Konkurenceschopné mohou být i menší společnosti. V EU, a tím i u nás, se uplatňuje princip unbundlingu - tedy oddělení dodávek plynu zákazníkům od jeho nákupu a přenosu v sítích. Každý účastník trhu se může zapojit do té obchodní činnosti a má nárok na přepravu plynu v sítích, a to za nediskriminačních podmínek.

* Jak vysvětlíte, že vám tady přesto nikdo nekonkuruje?

V těch záležitostech, kde lze konkurovat, tedy v obchodování a službách pro zákazníky, si vedeme velmi dobře. Ale přiznávám, že konkurence může mít dost velký problém s nákupem plynu v zahraničí.

* Kde ho lze nakoupit?

Není tajemstvím, že momentálně je nejlevnější ruský plyn. Tam ho budou nakupovat naši konkurenti a pokud bude zesilovat tlak jejich nabídek, i my se budeme čím dál víc snažit nakupovat tento cenově výhodnější produkt. V té souvislosti je důležité si uvědomit, že se ČR může opět dostat do větší energetické závislosti na Rusku.

* Chcete říci, že nám liberalizace plynárenského trhu přinese závislost na plynu z Ruska?

Bude záležet, jak se čeští zákazníci zachovají. Sami se musí rozhodnout, zda zvolí dodavatele, který bude závislý jen na plynu z Ruska. My máme výhodu. Máme diverzifikované zdroje - ruský a norský plyn, což zaručuje větší spolehlivost dodávek.

* Nepřevzali jste s Transgasem zároveň povinnost zajišťovat v Česku plynulé zásobování plynem?

V otevřeném trhu můžeme garantovat spolehlivost našim zákazníkům, nikoli paušálně celé České republice. Takže my si stojíme za povinností spolehlivých dodávek pro ty zákazníky, kteří akceptovali naši „diverzifikovanou“ cenu. Ostatní zákazníci musí požadovat garance tam, kde nakupují.

* Takto se ale nikdy konkurence neobjeví.

Pokud máme 83 procent trhu, tak zajišťujeme bezpečnost pro těchto 83 procent zákazníků. Když budeme mít méně, tak ji budeme garantovat pro menší podíl. A co naslibují naši konkurenti, nemůžeme a ani nechceme plnit.

* Nebyl by vstup konkurence i váš problém, když máte s dodavateli smlouvy „take or pay“, takže zaplatíte i za neodebraný plyn?

Neviděl bych to jako problém. Pokud nebudeme schopní náš plyn prodat v Čechách, budeme muset jít za hranice.

* Od příštího roku se otevírá trh pro všechny firemní zákazníky a napřesrok už tady nebude žádný strop ani pro ceny účtované domácnostem. Jaké mechanizmy pak zabrání RWE, aby nešroubovala ceny plynu nad únosnou míru?

V Česku existuje antimonopolní úřad, a ten je oprávněn prověřovat, zda ta která firma nezneužívá svého dominantního postavení. A my nemáme zájem, abychom kvůli nějakému krátkodobému profitu nebo v zájmu optimalizace ztratili dlouhodobou důvěru našich zákazníků.

* Jenže při stanovení cen budete mít volnou ruku, bez kontroly ze strany regulátora…

Energetický regulační úřad bude mít i nadále dozor nad dodržováním pravidel a poplatky za přenos. Navíc jsme s regulátorem ve velmi úzkém kontaktu a až do konce minulého roku (před otevřením trhu pro největší zákazníky) jsme pro něj byli absolutně transparentní. Znal všechny naše příjmy a výdaje až do posledního nákladového střediska. A myslím, že když se teď uvolnil trh pro 35 zákazníků, se až tak moc nezměnilo.

foto: Profit - Luděk Vycpálek

Dr. ULRICH JOBS (52) 

Předseda představenstva (a v německém modelu řízení rovněž nejvyšší výkonný šéf) RWE Transgas řídí veškeré aktivity RWE v České republice od března minulého roku. Doktorát získal v Německu na Technické univerzitě Clausthal-Zellerfeld, kde vystudoval důlní inženýrství. Do firmy RWE přišel v roce 1977, začínal v divizi zabývající se těžbou uhlí. V této divizi postupně působil v různých funkcích, počátkem roku 2001 převzal vedení báňského průmyslu v rýnském hnědouhelném revíru. Ulrich Jobs mluví plynně anglicky a mezi jeho zájmy patří cestování. Na dovolenou jezdí nejčastěji do Austrálie, odkud pochází jeho manželka.

DOMINANTNÍ HRÁČ

RWE Transgas ovládá v Česku nákup a tranzitní přepravu plynu a přes dceřiné distribuční společnosti čtyři pětiny českého zákaznického trhu. Firmu vlastní německý koncern RWE, majitelem je od května 2002. Za státní podíly v Transgasu a v distribučních společnostech zaplatil 125 miliard korun. Koncern prostřednictvím své divize RWE Energy vlastní sto procent akcií RWE Transgas a drží majoritní podíly v Jihomoravské, Severočeské, Severomoravské, Středočeské, Východočeské a Západočeské plynárenské. Čistý zisk této skupiny vloni dosáhl téměř deseti miliard korun, tržby převýšily 100 miliard. Jen Transgas vloni vykázal čistý zisk 7,6 miliardy, obrat činil téměř 58 miliard korun. Minoritní akcionářské podíly má ještě ve společnostech Pražská a Jihočeská plynárenská.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče