Zemi ohňů roste sebevědomí

31. července 2008, 16:21 - Lukáš Novotný
31. července 2008, 16:21

Baku chce investovat příjmy z ropy a plynu v zahraničí

Představte si, že by se hrubý domácí produkt České republiky během čtyř let téměř zdvojnásobil. Připadá vám to nemožné? V české kotlině možná, ale na pobřeží Kaspického moře, pod jehož dnem se skrývají zásoby ropy a plynu, je to realita. Ázerbájdžán si posledních pár let drží díky příjmům z prodeje surovin pozici nejrychleji rostoucí ekonomiky světa - jen za minulý rok tempo růstu HDP činilo téměř 24 procent. Letos již má podle odhadů Mezinárodního měnového fondu přijít ochlazení na necelých 19 procent a o další čtyři roky později má ekonomika dokonce začít klesat. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Chazar Ibrahím však tvrdí, že to nejlepší zemi teprve čeká. „Největší příjmy z ropy budeme mít zhruba za tři až čtyři roky,“ věří. Přesto si už dnes země ukládá peníze na dobu, kdy ropný boom odezní.

Kam s nimi? Aktiva ázerbájdžánského státního ropného fondu (SOFAZ) nyní dosahují více než pěti miliard dolarů. Ve srovnání s obřími suverénními fondy v arabských zemích jde sice o zanedbatelnou částku, nicméně prezident Ilcham Alijev je optimistou. Nedávno tento autoritativní vládce, který muslimskou zemi převzal po smrti svého otce v roce 2003, prohlásil, že objem peněz ve fondu vzroste až na sto miliard dolarů. Dalších více než deset miliard má Ázerbájdžán ve zlatých a měnových rezervách a tato částka se ještě letos zdvojnásobí.
Země tak musí řešit, co s nově nabytým bohatstvím. „Snažíme se zlepšit infrastrukturu. Vznikají nové silnice, železnice, mosty, ropovody a plynovody. Hodně investujeme i do škol a nemocnic, studentům platíme zahraniční stáže,“ vypočítává ministr pro ekonomický rozvoj Hejdar Babajev. „Za část peněz, které má fond k dispozici, nakupuje také aktiva v zahraničí,“ doplňuje. „Předpokládáme, že za několik let bude v zahraničí investovat velké objemy peněz.“
Z ekonomického vzestupu profitují rovněž některé české firmy. Například stavební společnost OHL ŽS nyní staví 61 kilometrů dálnice mezi Baku a hranicemi s Ruskem. Hodnota zakázky přesahuje 2,3 miliardy korun, ázerbájdžánská vláda ji financuje úvěrem od České exportní banky. Firma už v zemi postavila jeden čtyřiadvacetikilometrový úsek.
Pět roků v Ázerbájdžánu působí prostřednictvím místního partnera také hranický podnik Sigma Pumpy. „Objemy obchodů se pohybují v desítkách milionů korun,“ říká zástupce firmy Martin Ptáček, který se spolu s dalšími podnikateli účastnil začátkem července oficiální návštěvy ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v zemích jižního Kavkazu.
Česká republika má s Ázerbájdžánem zápornou obchodní bilanci. Na celkovém loňském obratu ve výši 22 miliard korun se vývoz z ČR podílel asi pěti procenty. Dovoz do Česka obstarala z převážné části tamní ropa. Ázerbájdžán by měl zájem například o dodávky zbrojní techniky, v úvahu by připadaly nepotřebné bitevníky L-159 z majetku české armády. Vzhledem ke stále živému konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach však tyto obchody nepřipadají v úvahu.
Za vyzbrojení armády přitom stát utrácí velké sumy peněz. Letos to bude dvě miliardy dolarů, meziročně o třetinu více. Svou sílu ,,země ohňů“ demonstrovala na nedávné vojenské přehlídce v Baku. Stalo se tak poprvé po 16 letech a důvod byl zřejmý. Pohrozit Arménii, že karabašský spor by se mohl řešit i jinak než mírovou cestou. „Ázerbájdžán stále žije ve válečném stavu a pokouší se tuto záležitost vyřešit,“ připomněl prezident Alijev konflikt, při němž jeho země přišla začátkem devadesátých let zhruba o desetinu území (viz EURO 31/2008).

Ropa za demokracii S rostoucím bohatstvím obyvatel se zvyšuje i sebevědomí země v zahraniční politice. Svědčí o tom i nedávná Alijevova slova adresovaná mezinárodním diplomatickým sborům v Baku. Prezident prohlásil, že snahy kritizovat politiku ázerbájdžánské vlády v otázkách rozvoje občanské společnosti by mohly poškodit dobré vztahy. „Vláda dobře ví, co dělá, a nedovolí zasahování do vnitřních záležitostí Ázerbájdžánu,“ uvedl. „Zatímco před pár lety jsme na tento tlak nemohli reagovat, nebo jsme zůstávali potichu, dnes už tomu tak není.“
Isa Gambar, vůdce opoziční strany Musavat, má pochopitelně jiný názor. „Lidská práva a demokratické hodnoty nejsou v současném světě vnitřní záležitostí států. Pokud je Ázerbájdžán členem mezinárodní komunity, má k mezinárodním organizacím povinnosti a musí se jim podřídit,“ tvrdí. V zemi sice vycházejí opoziční noviny a působí opozice, i když poněkud roztříštěná, sem tam se ale ve vězení ocitnou političtí vězni, novináře nevyjímaje. Nevládní organizace Reportéři bez hranic loni umístila Ázerbájdžán na 139. místo na žebříčku respektování svobody slova, ve kterém porovnávala 169 států. Svoboda shromažďování je zajištěna, úřady se ale snaží vytlačit opoziční demonstrace na okraj města.
Země sice nepatří mezi ropné velmoci, neboť jsou zde pouhá jedno až tři procenta světových zásob ropy, její kouzlo ale spočívá v něčem jiném. „Význam ázerbájdžánských surovin je v tom, že je to zdroj, který nekontrolují Rusové,“ říká nejmenovaný západní diplomat působící v Baku. Na mysli má ropovody a plynovody, které přes Gruzii dodávají nebo mají dodávat suroviny přímo do Evropy a které zemi staví do strategické pozice. Ázerbájdžán se navíc může stát tranzitním územím pro transport kazašské ropy a turkmenského zemního plynu do Evropy, a to obejitím Ruska či Íránu.
Dobře si to uvědomují i západní politici a v otázkách demokracie ani lidských práv na tamní vládu netlačí. Nechtějí ji totiž vehnat do náruče mocného a nevyzpytatelného Ruska. Spíše jsou spokojení s tím, kdo vládne, a nechtějí nic riskovat. Podobný názor zastává i Schwarzenberg. „Já bych ho, když vidím, jak tu zemi vede, zařadil spíše mezi osvícené panovníky, byť ještě značně absolutistické,“ hodnotí Ilchama Alijeva český ministr. “Znám řadu jiných politiků, kteří mají podobné pravomoci jako on, a využívají jich daleko hůře. A jako ministr zahraničí znající dějiny tohoto regionu musím uznat, že osvícený panovník není to nejhorší řešení.“

Volby ukážou V polovině října se v Ázerbájdžánu uskuteční prezidentské volby. Dohlížet na ně bude Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Minulé hlasování o budoucí hlavě státu, kdy s více než 70 procenty hlasů zvítězil Alijev, OBSE podrobila tvrdé kritice. Při volbách zaznamenala případy zastrašování a násilí ze strany policie. Nyní by se mohla situace částečně zlepšit. „Byl přijat nový volební zákon a volby by měly být demokratičtější než ty minulé,“ míní nejmenovaný západní diplomat. A mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí doplňuje: „Zveme pozorovatele z Evropy, nemáme co skrývat.“ O znovuzvolení Alijeva nikdo nepochybuje. A opozice se sama dostává mimo hru, když zvažuje, že bude volby bojkotovat.

Situace - Ázerbájdžánská ekonomika roste nejvyšším tempem na světě.
- Těží ze zásob ropy a plynu.
- Země je důležitá pro tranzit surovin z oblasti Kaspického moře mimo území Ruska a Íránu.
- ČR loni dovezla z Ázerbájdžánu 27 procent své roční spotřeby ropy.
- Oficiálním náboženství je islám šíitského ritu

K MAPCE
Ázerbájdžán v číslech Rozloha: 86 600 km2
Počet obyvatel: 8 177 717 (odhad z června 2008)
HDP na hlavu: 7700 dolarů (odhad za rok 2007)
Růst HDP: 23,4 procenta (odhad za rok 2007)
Podíl lidí pod hranicí chudoby: 16 procent
Pramen: CIA The World Factbook

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče