Zemědělství: EU ustoupila našim vyjednavačům

09. prosince 2002, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista, petr44@centrum.cz
09. prosince 2002, 00:00

Ke vstupu do Evropské unie nás tlačí také levná produkce z Východu Neustálé protesty tuzemských zemědělců proti podmínkám vstupu do Evropské unie mají stále menší opodstatnění. V průběhu posledních týdnů se intenzivním jednáním s Evropskou komisí (EK) podařilo zástupcům české strany dosáhnout pro naše zemědělce celé řady příznivých kompromisů.

Ke vstupu do Evropské unie nás tlačí také levná produkce z Východu

Neustálé protesty tuzemských zemědělců proti podmínkám vstupu do Evropské unie mají stále menší opodstatnění.

V průběhu posledních týdnů se intenzivním jednáním s Evropskou komisí (EK) podařilo zástupcům české strany dosáhnout pro naše zemědělce celé řady příznivých kompromisů. To je velmi zjevné, alespoň ve světle původních návrhů EK z jara letošního roku.

ÚSPĚCH Č. 1: Více peněz na rozvoj venkova Zejména pod tlakem současné předsednické země EU, Dánska, nabídla Unie kandidátským zemím o něco více peněz a o něco vyšší kvóty na produkci základních zemědělských komodit. V případě ČR je zjevně největším úspěchem možnost dalších zdrojů pro rozvoj venkova ve výši 100 milionů eur oproti původně navrhovaným 378 milionům. Těchto necelých 480 milionů eur je sice zhruba o 60 milionů méně, než požadovala česká strana, lze to však rozhodně označit za úspěch. Navýšení zdrojů pro rozvoj venkova přitom prosadila ČR jako jediná ze všech kandidátských zemí!

ÚSPĚCH Č. 2: Podpora výroby i z národních zdrojů Také neuralgický bod jednání - nerovnoměrné přímé platby neboli dotační podpora produkce - má v současné době pro zemědělce z kandidátských zemí přijatelný rozměr. EU totiž povolila spolufinancovat tyto dotace z národních zdrojů, což Brusel ještě před měsícem prakticky nepřipouštěl. V letech 2004 až 2006 sice nesmějí takové podpory překročit 40 procent celkových přímých plateb v Unii, vzhledem k vyšší režii podnikání v EU by však mělo národní dofinancování zajistit zemědělcům přibližně srovnatelné podmínky. Od roku 2007 navíc mohou národní rozpočty nových členských zemí přidávat zemědělcům ročně dalších deset procent k přímým platbám, jež bude poskytovat Brusel. Podle Pavla Kováře z tiskového oddělení ministerstva zemědělství znamená v praxi dofinancování přímých plateb z národních zdrojů v prvním roce po vstupu pro zemědělce přibližně tři miliardy korun.

ÚSPĚCH Č. 3: Půda pro cizince až za deset let Nepříliš zdůrazňovaný ústupek EU vůči ČR je také vylepšení přechodného období, týkajícího se ochrany před prodejem zemědělské půdy cizincům. To je přitom vzhledem k dosud nedořešeným vlastnickým vztahům na českém venkově velmi podstatné. Nabídka Unie počítá s prodloužením v současnosti vyjednaného sedmiletého ochranného období o další tři roky, v případě, že půda v ČR bude stále ještě výrazně levnější než v zahraničí a cizinci by ji mohli ve velkém vykupovat.

ÚSPĚCH Č. 4: Zvýšení strategických komoditních kvót Úspěchem českých vyjednavačů je v neposlední řadě také rozšíření Unií dosud navrhovaného podnikatelského prostoru pro české zemědělce, a to navýšení některých strategických kvót pro základní zemědělské komodity. Podle hlavního rezortního vyjednavače Miroslava To mana „představuje každá tuna komodity nebo kus skotu pro zemědělce peníze“. Ti však dosavadní posuny ve výši kvót považují za kosmetické úpravy. Jak tedy vypadají tyto „úpravy“ v praxi? V prvé řadě jde o výrazný nárůst kvóty na masný skot - takzvané krávy bez tržní produkce mléka (KBTPM) - z 53 000 kusů na více než 90 000 kusů, dále o vyšší kvótu na produkci mléka z 2,5 miliardy tun na zhruba 2,7 miliardy tun ročně, a o nárůst kvót na výrobu cukru ze 445 000 tun na 460 000 tun a bramborového škrobu ze 17 000 tun na zatím vyjednaných 26 000 tun. Kromě toho, že jde o nezpochybnitelné úspěchy, odrážejí navíc tyto kvóty realitu jejich současné produkce v ČR. Z hlediska perspektivy by bylo zjevně žádoucí pouze pokusit se vyjednat ještě vyšší kvótu na bramborový škrob, neboť jeho užití především v potravinářství dynamicky roste a zpracovatelské kapacity v ČR jsou oproti návrhu EU přibližně dvojnásobné. Škrob v různých formách musíme navíc stejně dovážet, takže Unii další nadprodukci ČR v této oblasti nepřinese.

Nenechme se strašit

Uvedené skutečnosti nicméně dále potvrzují, že vstup českého zemědělství do EU přinese i tomuto rezortu zlepšení současných jeho podmínek. To lze demonstrovat mimo jiné i na poměru současné a předpokládané dotační podpory. Zatímco v letošním roce činí rozpočet ministerstva zemědělství zhruba 13 miliard korun a v příštím roce se předpokládá podpora přibližně o miliardu vyšší, v prvním roce po vstupu by měla podle MZe činit podpora zemědělství asi 19,5 miliardy korun. Mimochodem - za navýšení rozpočtu ministerstva na rok 2003 „může“ především nárůst rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který drtivou většinu svých prostředků vydává na dotace na export v ČR vyprodukovaných přebytků. Pokud se týká bruselských zdrojů v prvním roce po vstupu do EU, nepotvrdil se přitom další „strašák“ vyprodukovaný Agrární komorou ČR, podle kterého dostanou kandidátské země dotace z EU až s ročním zpožděním. Poprvé je dostanou prostě v tom roce, ve kterém jednotlivé země do EU vstoupí.

Vepřová krize aneb Nebezpečí z Východu

Na závěr možná ještě jedna ilustrativní skutečnost, aktuální právě v těchto dnech. V ČR vrcholí další díl takzvané vepřové krize, kdy cena vepřového padá z důvodu převisu nabídky už doopravdy pod hranici rentability a zemědělci na vepřovém prodělávají. Málokdo si uvědomuje, že kromě nadprodukce tuzemské se na převisu nabídky nepodílí překvapivě až tak dovozy z EU, ale produkce ze sousedních postkomunistických zemích, kde jsou v porovnání s ČR například nižší náklady na pracovní sílu. Levné produkci z Polska již přitom letos neúspěšně čelili tuzemští ovocnáři, produkci ze Slovenska zase mlékaři. To mimo jiné signalizuje, jak by naši zemědělci dopadli v případě nevstoupení do EU v konkurenci se stále se vzmáhající levnou produkcí z ještě východnějších částí Evropy.

Podíl veškerých podpor zemědělství na HDP (v %)

Rok EU ČR

1999 1,6 1,7

2000 1,4 1,3

2001 1,4 1,2

PRAMEN: VÚZE

Posuny ve vyjednaných kvótách oproti návrhu EU

Komodita původní požadavek ČR upravený návrh EU současný stav

Mléko 3 100 000 T 2 505 000 T 2 680 000 T

Krávy bez tržní produkce 230 000 ks 52 853 ks 90 300 ks

mléka (KBTPM)

Cukr 505 000 T 445 237 T 460 000 T

Bramborový škrob 45 000 T 17 000 T 26 000 T

PRAMEN: MZE

Počet krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) na 100 ha zem. půdy

Země KBTPM počet

Nizozemí 3,2

Irsko 24,9

Belgie 28,4

Lucembursko 14,6

Velká Británie 10,5

Řecko 2,7

Rakousko 9,5

Německo 3,7

Dánsko 4,2

Francie 12,5

Portugalsko 7,4

Itálie 4,1

Finsko 2,5

Švédsko 5,0

Španělsko 5,0

ČR - požadovaných 5,4

ČR - navrhovaných EU 2,1

(*PODLE NÁVRHU EK Z JARA 2002)

PRAMEN: VÚŽV UHŘÍNĚVES

Současná a předpokládaná výroba bramborového škrobu (v tunách)

Rok výroba

1996 27 000

2000 25 726

2001 29 611

2002 38 000

2003 45 000

2004 51 000

(* ODHAD ČŠS)

PRAMEN: ČESKÝ ŠKROBÁRENSKÝ SVAZ

Vyjednavačům se podařilo například radikálně zvýšit výrobní kvótu u krav bez tržní produkce mléka.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče