Zemědělské dotace v ohrožení

20. května 2009, 00:00 - Petr Havel, autor je agrární analytik
20. května 2009, 00:00

Hned dvojí riziko představuje pro tuzemské zemědělce výsledná podoba zásad správné zemědělské praxe. Pokud je Brusel neschválí, zemědělci přijdou o část dotací.

Autor: ČTK

Evropská unie podmiňuje výplatu dotací na podporu zemědělské produkce dodržováním takzvaných zásad správné zemědělské praxe. Konkrétní stanovení podmínek ale nechává na jednotlivých členských zemích, což se v případě Česka ukazuje jako chyba. Úředníci ministerstva zemědělství totiž v oblasti protierozních opatření vypracovali pravidla, která sice vyhovovala zemědělcům, ale riziko dalších škod v krajině prakticky neeliminovala.

Výsledek? Inspekce z Bruselu při nedávné kontrole konstatovala, že nastavení zásad nevyhovuje. Pod vedením náměstka ministra zemědělství pro životní prostředí Jiřího Urbana tak vytvořili úředníci zásady nové, které by měli zemědělci dodržovat od příštího roku. Podle všeho hrají ale i nové zásady spíše do karet rolníkům.

Hrozí sankce z Bruselu

Podle šéfa poradců ministra zemědělství Viléma Žáka se může stát, že Brusel nebude ani tentokrát považovat zásady za metodiku splňující svůj účel. „Pokud Brusel současný návrh opět nepřijme, je velmi pravděpodobné, že dojde ke krácení finančních prostředků v národní obálce, což by se dotklo v prvé řadě peněz na podporu zemědělské produkce v rámci jednotné platby na plochu,“ tvrdí. Uvedené dotace tvoří přitom přes třetinu veškerých zemědělských podpor a pro rok 2009 činí celkem 13,6 miliardy korun.

Nová metodika zásad správné zemědělské praxe totiž stanovuje povinnosti zemědělců při hospodaření v krajině především v případě svažitých pozemků. „Těch je ale v Česku maximálně 370 tisíc hektarů, tedy 10 procent orné půdy,“ konstatuje Žák. Na 90 procentech půdy tak pravidla zemědělcům žádná opatření k omezení eroze prakticky neukládá. Jenže například vodní erozí je v Česku ohroženo 50 procent zemědělské půdy.

Co nejméně škodit

Podle zahraničního tajemníka Asociace soukromého zemědělství Michala Pospíšila „byla nová pravidla opět konstruována tak, aby zemědělcům co nejméně uškodila“. „V praxi je pozornost soustředěna ještě na méně než zmiňovaných 370 tisíc svažitých pozemků, skutečně příkře svažitých pozemků, kde podle nové metodiky nebude možné pěstovat například kukuřici, brambory, sóju nebo slunečnici, je přibližně 70 tisíc hektarů,“ říká.

Náměstek Urban nicméně tak černě situaci nevidí. „Na svažitých pozemcích probíhá 90 procent veškeré eroze,“ konstatuje Urban. Podle jeho slov je tak návrh dobrým kompromisem, který zároveň řeší problém eroze a zároveň je akceptovatelný pro zemědělskou praxi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče