Zemědělcům se možná daně nezvýší

01. září 2008, 08:00 - Libuše Frantová
01. září 2008, 08:00

NÁVRH NOVELY ZÁKONA - Zemědělcům svítá naděje, že přece jen nebudou muset v některých obcích platit několikanásobně vyšší daň ze zemědělské půdy. Poslanci totiž chtějí napravit chybu, která by od ledna příštího roku vytvářela nerovné podmínky pro hospodaření zemědělců.

Poslanecká sněmovna v září projedná novelu zákona o dani z nemovitostí, která by měla zabránit razantnímu zvýšení daně ze zemědělské půdy. V rámci vládního reformního balíku totiž obce do své kompetence dostali možnost stanovení výše daně z nemovitostí na svém území. Samosprávy od příštího roku mají v podstatě tři možnosti: zemědělcům na svém území daň úplně prominout, ponechat ji na stávající úrovni, nebo ji pro všechny zvýšit až pětkrát. Podle poslaneckého návrhu by se případné zvýšení daně na zemědělské pozemky nevztahovalo.

Obce mohou tuto daň ze všech rodinných domů, staveb a pozemků zvýšit použitím takzvaného místního koeficientu. Pokud obec úplně neosvobodí zemědělskou půdu od tohoto poplatku, což novela připouští, a využije možnosti zvýšit daň z nemovitosti, automaticky se zvýší daň i z orné půdy, vinic a luk. Podle zákona totiž nelze zemědělskou půdu ze zvýšení vyloučit, pokud nebyla od daně úplně osvobozena.

Kdyby samosprávy využily možnost zvýšit tento odvod plošně, náklady zemědělců v zemi by mohly vzrůst i o několik miliard korun ročně. Pokud to udělají jen v některých obcích, nezaplatí někde zemědělci nic, jinde naopak několikrát víc než nyní. „Je to nedomyšlené a mělo by to hrozný dopad,“ tvrdí tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Zakládají se tak nerovné podmínky na trhu. Některé podniky nebudou konkurenceschopné,“ varuje také tajemník Agrární komory Jan Záhorka.

Pro každého stejně

Předkládaný poslanecký návrh počítá s tím, že případné zvýšení daně by se již nevztahovalo na ornou půdu, chmelnice, vinice, ovocné sady a trvalé travní porosty. Podmínkou ovšem je, že se tyto pozemky nenacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše obce.

Navrhovatelé novely – poslanci ČSSD, KSČM a lidovec Jiří Hanuš – vysvětlují, že platná úprava by měla pro zemědělství velmi negativní dopady, neboť by výrazně zvýšila náklady zemědělské výroby. „Je důležité, aby měli všichni zemědělci rovné podmínky pro podnikání,“ zdůrazňuje předseda sněmovny Miloslav Vlček, který je jedním z předkladatelů novely.

Není vyloučeno, že vedle Jiřího Hanuše pro změnu zvednou ruku i další poslanci vládní koalice. „Skutečně může dojít k určité nerovnosti v podnikání zemědělců. Proto bych já osobně ten návrh podpořil. Ale poslanecký klub Občanské demokratické strany tuto předlohu ještě neprojednával,“ připouští předseda zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež (ODS). A současně připomíná, že záměr osvobodit zemědělské pozemky od daně měla ODS i lidovci.

JAK SE POČÍTÁ DAŇ ZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

Základ daně za zemědělskou půdu se spočítá jako součin výměry pozemku a průměrné ceny půdy. Sazba daně činí 0,75 procenta (u luk, lesa 0,25 procenta) z vyměřovacího základu. Výsledek, který vyjde po výpočtu, se pak vynásobí koeficientem od 1 do 3,5 (Praha 4,5) podle velikosti obce. Ta může obecně závaznou vyhláškou stanovit pro všechny nemovitosti na území celé obce ještě jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se vynásobí daňová povinnost poplatníka. Daň se vyměřuje a platí podle stavu k 1. 1. kalendářního roku, tedy na rozdíl od daní z příjmů nebo DPH nikoli zpětně, ale dopředu.

My ne, to byli oni

Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce už v reformním balíku navrhoval úplné osvobození od daně ze zemědělské půdy. „Koaliční vláda pak rozhodla, že osvobození bude na fakultativních rozhodnutích jednotlivých obcí. Ministerstvo financí tuto politickou vůli respektovalo,“ uvádí mluvčí Kalouskova úřadu Ondřej Jakob. „Pevně věřím, že poslanecká novela ve sněmovně najde podporu. Ani ministr zemědělství Petr Gandalovič s tím nemá problém,“ doufá v úspěch šéf Agrární komory Jan Veleba.

Vláda však ve stanovisku k poslanecké novele označila předlohu za „velmi obtížně proveditelnou“. „Správci daně ani daňovému poplatníkovi nejsou totiž známy informace o tom, o které pozemky se jedná. Informace, zda se pozemky nacházejí v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce, není možné získat ani z katastru nemovitostí,“ namítá vláda. Ale novelu poslanců úplně nezatracuje. Věcný záměr předlohy považuje za správný, a proto je připravena spolupracovat při dopracování tohoto návrhu ve sněmovně, případně předloží návrh příslušné novely zákona o dani z nemovitostí sama.

Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák označuje snahu poslanců za velmi neuváženou a předčasnou. „K velkým pohybům nedochází, zatím jen do deseti procent obcí využilo možnost zvýšit daň z nemovitosti. Žádná nenavrhuje plný koeficient, dochází maximálně ke zvýšení na dvoj nebo na trojnásobek, nikde se to netýká zemědělské půdy,“ argumentuje.

Veleba však jeho tvrzení odmítá. „Buď pan Vlasák není dostatečně informován, nebo úmyslně dezinformuje,“ prohlašuje. Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky dojde ke zvýšení daně ze zemědělských pozemků v mnoha obcích, například v Českém Krumlově, až na trojnásobek. Dvojnásobně se má daň zvýšit v katastrálních územích Turnova a Karlových Varů. Jinde sice tento odvod na svém území radnice zvedly, ale současně osvobodily zemědělskou půdu. K tomu se rozhodla například zastupitelstva na katastrálních územích obce Dukovany, Hradce Králové nebo Pardubic, kde u ostatních nemovitostí stoupne daň několikanásobně.

„Je to tak půl na půl. Někde zvýšili koeficient na dvoj až trojnásobek, někdo to nechali v původní výši. Ale nelze spoléhat na dobročinnost, proto budeme hlídat, jak novela ve sněmovně dopadne,“ dodává Veleba.

V obcích, které schválily zvýšení daně do poloviny letošního roku, má vzrůst daň od ledna 2009. „Zákon se musí změnit. Tam, kde to neudělali letos, k tomu mohou přistoupit příští rok,“ obává se Jaroslav Šebek z Asociace soukromých zemědělců další laviny zvyšování odvodů.

Hlavně žádné zdržování

Poslanci chtějí novelu přijmout co nejrychleji, aby žádní zemědělci neplatili víc než v současnosti. Proto navrhují schválit předlohu už v prvním čtení. „I kdyby tento návrh ve sněmovně neprošel, dá se to do konce roku stihnout. Pokud se novela projedná ve zkráceném režimu, může projít všemi třemi čteními ještě na zářijové schůzi,“ je přesvědčen šéf sněmovny Miloslav Vlček.

Zrušení daně ze zemědělské půdy bylo součástí programového prohlášení vlády. Schválená novela zákona možnost osvobození od daně z pozemků – orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů – sice přinesla, ale jen v případě, když to schválí na svém území obec. Stát tak problémy s daní z nemovitostí přehrál na obce. Pokud ty však zemědělce od tohoto odvodu osvobodí, sníží si tím své často už tak velmi nízké příjmy. Daň z nemovitostí totiž není příjmem státního rozpočtu, ale celá plyne do rozpočtu obcí, v jejichž katastrech se nemovitost nachází.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče