Zemědělci tápou v nejistotě

27. června 2005, 00:00 - PETR HAVEL
27. června 2005, 00:00

PODPORA VENKOVA Zhruba dvojnásobná finanční pomoc oproti dosavadnímu stavu má od roku 2007 směřovat na projekty spojené s rozvojem venkova. Podpora bude nově koncentrována do jednoho strukturálního fondu - EAFRD. Konkrétní objem peněz se ale dozvíme až poté, co Unie schválí svůj rozpočet.

PODPORA VENKOVA Zhruba dvojnásobná finanční pomoc oproti dosavadnímu stavu má od roku 2007 směřovat na projekty spojené s rozvojem venkova. Podpora bude nově koncentrována do jednoho strukturálního fondu - EAFRD. Konkrétní objem peněz se ale dozvíme až poté, co Unie schválí svůj rozpočet.

Současná, poměrně nepřehledná struktura podpor směrovaných na rozvoj venkova by se měla po roce 2007 zjednodušit. Nejdůležitější informace - kolik konkrétně peněz lze od roku 2007 očekávat, je ale v současné chvíli ještě ve hvězdách.

Brusel sice na tyto účely zatím ještě počítá s celkovou částkou zhruba 89 miliard eur, podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michala Pospíšila ale může nakonec reálně na rozvoj venkova zůstat jen 75 miliard. Vše záleží na tom, jak bude vypadat celkový rozpočet Unie, respektive jakým podílem HDP budou do bruselské kasy přispívat členské země.

Dosud navrhovaný podíl 1,26 procenta HDP se podle všeho sníží a adekvátně tomu se sníží podpora zemědělství. To by podle Pospíšila odnesl právě rozvoj venkova. Zemědělská politika Unie se totiž skládá ze dvou částí - takzvaných pilířů, přičemž prvním je podpora produkce (přímé platby, kvóty) a druhým rozvoj venkova. „Pokud se bude v zemědělském rozpočtu škrtat, nemají se škrty dotknout prvního pilíře, ale pouze rozvoje venkova. Kdyby se totiž sáhlo k úpravám prvního pilíře, znamenalo by to ve svém důsledku zpochybnění kodaňských dohod, čili vlastně veškeré dotační politiky Unie,“ říká Pospíšil.

DOJEDNANÉ PODMÍNKY ČESKU VYHOVUJÍ Obecné podmínky podpor, na kterých se minulé pondělí v Lucemburku rada unijních ministrů zemědělství shodla, jsou nepochybně diplomatickým úspěchem Česka. Ministr zemědělství Petr Zgarba po příletu uvedl, že Česko uhájilo dvě zásadní priority, které jsou klíčové pro čerpání finančních podpor z Unie. Ministři se totiž dohodli, že se nebude nic měnit na stávajících kritériích pro vymezení takzvaných podnikatelsky znevýhodněných oblastí (LFA), což podle Zgarby „zajišťuje kontinuitu čerpání zemědělských podpor našimi podnikateli“. V těchto oblastech, což jsou v podstatě horské a podhorské oblasti, leží totiž zhruba 60 procent území České republiky. A kdyby se podmínky zpřísnily, mohl by se objem podpor pro taková území snížit. Speciálně pro Česko je pak výhodné další pravidlo, podle kterého budou do kategorie malých a středních podniků zahrnuty zemědělské subjekty do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 1,5 miliardy korun. „Tato kategorie pokrývá celé spektrum podniků v českém zemědělství,“ zdůraznil ministr. Evropská komise přitom původně uvažovala o limitu 50 zaměstnanců a obratu zhruba 300 milionů. V takovém případě by se snížila podpora tuzemským velkým zemědělským podnikům, které vznikly ze zemědělských družstev či státních statků, na polovinu. SPOLUFINANCOVÁNÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU

Aby však Česko mohlo maximálně využít bruselských peněz, musí mít dostatek finančních prostředků na tyto účely i ve vlastním rozpočtu. Jak potvrdil státní tajemník Miroslav Toman, podpora v rámci jednotného fondu na rozvoj venkova EAFRD se bude i nadále držet současného poměru 1:4, kdy na každou korunu z národního rozpočtu přidává Brusel další čtyři. Podle Zgarby je uvedené kofinancování z české strany jednoznačnou prioritou. „Nesmíme oslabovat druhý pilíř evropské zemědělské politiky,“ uvedl ministr. Fond EAFRD v sobě bude zahrnovat všechny dosavadní podpory tohoto typu, mimo jiné dnešní Horizontální plán rozvoje venkova nebo Operační programy ministerstev.

Dobrou zprávu přivezl ministr i pro drobné zemědělské podnikatele. Unie totiž podle něj vyšla vstříc i dalšímu českému požadavku, podle kterého si mohou neplátci DPH zahrnovat tuto daň do uznatelných výdajů. „Tím se jim o 19 procent zvýší objem podpor,“ uvedl ministr.

**CO LZE OČEKÁVAT

Současný objem podpor směrovaných v Česku na rozvoj venkova činí zhruba osm miliard korun ročně, po roce 2007 by to mohlo být 14 až 16 miliard v závislosti na celkovém rozpočtu Unie. Do podzimu letošního roku by přitom Česká republika měla zpracovat priority, na které se v EAFRD hodlá soustředit. I tady je závěr pondělní Rady ministrů pozitivní: Unie totiž ustoupila od striktního dodržování podílů na jednotlivé typy podpor a ponechává na jednotlivých členských zemích, aby si samy určily, jaké podpůrné programy jsou pro ně nejdůležitější.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče