Zemědělci nevědí, co je čeká

03. listopadu 2003, 00:00 - PETR HAVEL, petr44@centrum.cz
03. listopadu 2003, 00:00

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR (MZE) NEPOSKYTUJE DOSTATEK INFORMACÍ O PODMÍNKÁCH VSTUPU ČR DO EVROPSKÉ UNIE.V HODNOCENÍ ČINNOSTI ÚŘEDNÍKŮ SE NA TOM JEDNOZNAČNĚ SHODUJÍ VŠECHNY PODNIKATELSKÉ SKUPINY V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA.

Ministerstvo zemědělství neposkytuje podnikatelům zásadní informace

Řada klíčových dokumentů není přeložena, jiné neexistují v oficiálních verzích, další se dostanou k těm, kteří je prioritně potřebují, pozdě. To samozřejmě omezuje budoucí konkurenceschopnost jak tuzemských zemědělců, tak třeba i výrobců potravin. Vlažný postoj ke komunikaci s MZe má například Potravinářská komora ČR (PK). „Nelze říci, že by se informace neposkytovaly, ale podnikatelé se k nim dostanou pozdě,“ konstatuje prezident PK Jaroslav Camplík. Na připomínkování tuzemské legislativy má PK podle Camplíka řádově hodiny, k řadě dokumentů se potravináři dostanou pouze v anglické verzi. Evropská legislativa není podle prezidenta PK „zdaleka všechna přeložena“, a pokud ano, nejsou příslušné překlady autorizované. To následně vede k nejednoznačným interpretacím, jejichž příkladem je třeba nesoulad pojmů region ve veterinárním zákonu a k němu prováděcích vyhláškách. „V současné době se v EU připravuje nová potravinářská legislativa, která není přeložena vůbec. Jde přitom o jakési připomínkové řízení, v jehož rámci se mohou podnikatelé dozvědět, co mohou v následujícím období očekávat. Čím dříve bychom se k takovým údajům dostali, tím lépe se můžeme přizpůsobit,“ tvrdí Camplík. V zemědělství je přitom situace obdobná, vzhledem k technické vybavenosti prvovýrobců dokonce snad ještě horší. „MZe vůbec neinformuje především o požadavcích týkajících se životního prostředí, dlouho tajilo podmínky uvádění půdy do klidu (set-aside). V Unii přitom mají zemědělci strategické informace zhruba dva roky dopředu,“ připomíná tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michal Pospíšil. MZe navíc podle něj ani systémově nepodporuje iniciativu nevládních organizací v získávání informací vlastní aktivitou. „Z dotačních titulů na příští rok například vypadnul příspěvek ve výši zhruba 10 milionů korun na činnost kanceláří nevládních organizací v Bruselu,“ uvádí Pospíšil. To přiznal i ministr zemědělství Jaroslav Palas, podle jeho slov má ale MZe na činnosti kanceláří Agrární komory, AZS, PK a dalších organizací zájem a zmíněných deset milionů na příští rok se v rozpočtu ministerstva najde. Nabízí se ale otázka, proč z něj byla tato částka před tím, než se o věc začala zajímat média, vlastně škrtnuta. Nedostatek informací od MZe pociťuje i rezortu jinak nakloněná Agrární komora ČR (AK). Podle dřívějšího vyjádření tajemníka AK Jana Záhorky zemědělci v době setí řepky olejné letos na podzim vůbec nevěděli, jak bude v následující sezoně fungovat podpora této komodity při využití k nepotravinářským účelům při výrobě metylesteru řepkového oleje jako polotovaru na výrobu bionafty. Tragický stav komunikace s podnikateli ilustrovala i skutečnost, že teprve týden po zveřejnění návrhu rozpočtu MZe na příští rok intervenoval na ministerstvu viceprezident AK Pavel Novotný za to, aby MZe začlenilo do rozpočtu plnou sumu finančních prostředků z národních zdrojů na takzvaný Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Pokud by se tak nestalo, hrozilo by českým zemědělcům, že přijdou zhruba o tři miliardy korun na spolufinancování HRDP zbruselských zdrojů. Tok informací však vázne nejen mezi ministerstvem a podnikateli, ale i mezi MZe a zákonodárci. Podle místopředsedy zemědělského výboru parlamentu Jaroslava Pešána jde možná o vážnější problém, než je ochota potřebné údaje poskytovat. „Je totiž otázka, co všechno MZe dodat může a nechce a co by mohlo, ale samo příslušné informace nemá,“ myslí si Pešán. Zákonodárci podle jeho slov postrádají především konkrétní pravidla na průhledné rozdělování finančních prostředků a představu strategie MZe na příští rok a další období po vstupu ČR do EU. Podle stínového ministra zemědělství Jiřího Papeže by se o komunikaci se zemědělci měly starat především územní odbory MZe. „Nelze to brát globálně, někde to i dělají, ale většina z nich dostatek informací zemědělcům neposkytuje,“ domnívá se Papež. Činnost MZe tak podle něj suplují různé agentury a zájmová sdružení, na Klatovsku třeba sdružení Šance pro jihozápad, které je navíc schopno zpracovat zemědělcům projekty na využití strukturálních fondů EU. „Považuji to za jeden z nejzásadnějších problémů rezortu - lidé vlastně neví, co je do vstupu a po vstupu do Evropské unie čeká,“ zdůrazňuje Papež.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Odstupné při odchodu z práce? 9 věcí, na které se každý ptá
Senátní výbor podpořil větší práva vlastníků bytů vůči neplatičům
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Tři virtuálové si chtěli nadále účtovat roamingové poplatky v EU
Razer Atheris je bezdrátová myš s údajně nejdelší výdrží na světě
Co čeká Radeony: GPU Navi má prý zvláštní jednotky pro AI, vynořil se další čip Vega
Google spustil nový webový chat. Nic neumí a bez mobilu stejně nefunguje
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít