Zemědělci dostanou přidáno

03. prosince 2007, 00:00 - Petr Havel
03. prosince 2007, 00:00

Dotace Bez ohledu na neúplné dofinancování dotací na zemědělskou produkci i mírné krácení národních podpor si zemědělci příjmově významně polepší. Celkový objem dotací příští rok dosáhne zhruba 39 miliard korun, což je asi o tři miliardy více než letos.

Tuzemští zemědělci se příští rok mohou těšit na dotace v souhrnné výši 39 miliard korun. Oproti letošku si tak polepší o tři miliardy. Největší navýšení přitom budou představovat peníze na podporu zemědělské produkce – přímé platby z Bruselu. Jak totiž informoval mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček, zatímco v letošním roce činila tato podpora podle regulí Evropské komise 355 milionů eur, pro rok 2008 dosáhne prostřednictvím jednotné platby na plochu (takzvaná SAPS) 438 milionů eur.

Na 80 procent staré patnáctky

Postupné navyšování SAPS vychází z dojednaných podmínek vstupu Česka do Evropské unie. Ty umožňují tuzemským zemědělcům dosáhnout v příštím roce na 80 procent podpor produkce v porovnání se starými členskými zeměmi. Letos to přitom bylo maximálně 70 procent. Samotná Unie poskytne 50 procent SAPS a Česko může tyto dotace zvýšit o dalších 30 procent. S dorovnáním na této úrovni ale podle prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče navržený rozpočet nepočítá.

Na spolufinancování přímých plateb jsou zatím k dispozici peníze ve výši 27 procent. Podle Vorlíčka to znamená částku 7,2 miliardy korun, což je o něco méně než letos, kdy šlo na přímé platby z tuzemských zdrojů celkem 7,25 miliardy korun. Ministr zemědělství Petr Gandalovič přitom ale plné dorovnání přímých plateb nevylučuje. To potvrzuje i Hlaváč. „Je to věc, která je k řešení v průběhu příštího roku, máme ale ambici podle vývoje rozpočtu v prvních měsících příštího roku dorovnat přímé platby do plné výše,“ konstatuje náměstek.

Miliardy na rozvoj venkova

Od letošního roku mohou zemědělští podnikatelé čerpat také nemalé finanční podpory zaměřené na rozvoj venkova, tedy prostředky nesměřující na přímou podporu zemědělské produkce. Na tyto účely, kde je ovšem v některých případech podmínkou podpor podnikatelský projekt, lze v průměru ročně čerpat 13 miliard korun.

Program rozvoje venkova byl již letos zahájen, zatím ministerstvo vyhlásilo dvě kola příjmu žádostí; uzávěrka druhého kola byla 26. listopadu. Před několika dny ukončené druhé kolo přitom přineslo řadu skutečně důležitých programů, jako podporu pozemkových úprav, zpracování primární zemědělské suroviny či obnovu a rozvoj vesnic. Ty zahrnují prostředky využitelné například na výstavbu lokálních čističek odpadních vod.

Peníze na tyto programy se přitom podle pravidla „n + dva roky“ budou investovat v následujících letech. Nejde o malé částky. Například na obnovu a rozvoj vesnic (čističky) bylo jen v rámci druhého kola vyčleněno 778 milionů korun, na pozemkové úpravy 755 milionů korun a na program „přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským producentům“ 476 milionů korun. V praxi jde o podporu výstavby místních minimlékáren, minijatek a obecně o možnost využití dotačních prostředků pro menší potravinářské podniky. Celkově činí podpora v rámci druhého kola Programu rozvoje venkova 4,1 miliardy korun, třetí kolo by mělo být vyhlášeno ještě letos. A další kola budou samozřejmě následovat v roce 2008.

Nižší národní dotace? Nevadí!

Paradoxně nejvyšší zájem podnikatelů a médií vzbudilo omezení národních podpůrných programů, ačkoli ve struktuře zemědělských dotací tvoří nejmenší položku. Podle původního návrhu ministerstva zemědělství by mělo jít na tyto účely v příštím roce 950 milionů korun, což je oproti letošnímu roku o 344 milionů korun méně. Ministerstvo přitom původně nepočítalo s podporou propagace potravin označovaných jako Klasa a snížilo také příspěvek na likvidaci odpadů ze zemědělské živočišné produkce. To rozlítilo zejména chovatele prasat.

Zemědělský výbor parlamentu nicméně připravil komplexní pozměňovací návrh, který původní záměr ministerstva zvyšoval o 210 milionů. Podle předsedy výboru Jiřího Papeže se na zvýšení peněz shodli zástupci všech politických stran.

Pro potravinářské podniky byla podstatná právě podpora značky Klasa, pro kterou výbor navrhl na příští rok částku 200 milionů korun. Podle návrhu by přitom bylo zmíněných 200 milionů součástí rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu, který značku spravuje. Dalších 50 milionů korun přidali poslanci na program Leader, celkem 11 milionů korun by podle výboru získaly různé nevládní organizace, jako jsou rybáři, myslivci a včelaři.

Naopak příspěvek ze státního rozpočtu na přímé platby zemědělské prvovýrobě snížil výbor o 421 milionů korun. Podle Papeže jde ale jen o dotace na energetické plodiny. Důvodem je podle šéfa výboru skutečnost, že podpora energetických plodin byla v návrhu ministerstva nadhodnocena a nebyla by stejně zcela vyčerpána. Především kvůli tomu, že při vysokých cenách zemědělských komodit je pro podnikatele výhodnější pěstovat plodiny k potravinářskému využití.

Rozhodnutí v příštím roce

K překvapení všech ale návrh zemědělského výboru zamítl na svém jednání rozpočtový výbor parlamentu na popud náměstka ministra financí Eduarda Janoty. Ten principiálně odmítá veškeré přesuny finančních prostředků předkládané jednotlivými rezorty. Pokus o navýšení peněz na propagaci Klasy a dalších programů nevyšel ani při druhém čtení rozpočtu minulý týden. Jak ale tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek, zemědělci ani potravináři o tyto peníze nepřijdou. Kalousek to ale podle svých slov hodlá řešit prostřednictvím rozpočtových opatření počátkem příštího roku na základě návrhu, který připraví jeho úřad.

To je v zásadě stejný princip, kterým hodlá Gandalovič dořešit dorovnání zbylých tří procent přímých plateb. Celkově by ale mělo mít zemědělství i bez dodatečných úprav svého rozpočtu v příštím roce k dispozici přes 49 miliard korun, z toho dotace budou tvořit zhruba 39 miliard. Letos mohli zemědělci čerpat podpory v objemu 36 miliard korun.

Podpora produkce bude klesat

Podle přístupových dohod by přitom měly podpory zemědělské produkce růst ještě po dobu dalších dvou let. V roce 2009 má totiž Česká republika možnost získat z bruselských zdrojů 60 procent a z národních zdrojů dalších 30 procent finančních prostředků v porovnání s původní evropskou patnáctkou. V roce 2010 se objem produkčních podpor srovná na sto procent skutečnosti původní Evropské unie. To bude ale strop finančních možností tuzemských farmářů.

Po roce 2013 se bude podpora zemědělské produkce snižovat, podle dosavadních informací z Bruselu by přitom na tuto skutečnost doplatily zejména velké tuzemské podniky. Brusel totiž hodlá seškrtat dotace velkým farmářům, a to až o čtyřicet procent.

České republiky by se ale dotkly i další plánované škrty, například princip modulace, podle něhož budou muset zemědělské podniky s příjmy nad pět tisíc eur povinně převádět část těchto produkčních peněz do aktivit týkajících se rozvoje venkova.

Problémy s financováním čekají také na takzvané znevýhodněné oblasti. Unie je hodlá totiž od roku 2010 revidovat s tím, že na části ploch bude výrazně snížena dotační podpora. V Česku se to týká až 50 procent znevýhodněných ploch (takzvané LFA), na nichž hospodaří několik tisíc zemědělských podniků.

STRUKTURA NÁRODNÍCH DOTACÍ PRO ROK 2008 

Název programu                                                                                    dotace 2007              návrh 2008

Podpora včelařství                                                                                    80 mil.Kč                     70 mil. Kč

Podpora vybudování kapkové závlahy                                                         30 mil.Kč                     20 mil. Kč

Podpora restrukturalizace ovocných sadů                                                   75 mil. Kč                    40 mil. Kč

Podpora komplexní sklizně máku setého                                                     8 mil. Kč                           0

Podpora pěstování bylin pro energetické využití a technického konopí            5 mil. Kč                           0

Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat          245 mil. Kč                  180 mil. Kč

Podpora ozdravování polních a speciálních plodin                                        150 mil.Kč                 125 mil. Kč

Podpora hřebčínů                                                                                     60 mil. Kč                   60 mil. Kč

Genetické zdroje                                                                                      60 mil. Kč                   60 mil. Kč

Nákazový fond                                                                                        107 mil. Kč                   82 mil. Kč

Poradenství a vzdělávání                                                                           75 mil. Kč                   73 mil. Kč

Podpora evropské integrace nevládních organizací                                       15 mil. Kč                   15 mil. Kč

Podpora zpracování zemědělských produktů                                              310 mil. Kč                 190 mil. Kč

Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků                                                    70 mil.Kč                   35 mil. Kč

Celkem                                                                                               1290 mil. Kč                950 mil. Kč

Pramen: Ministerstvo zemědělství

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče