Země vycházející šance

25. února 2011, 12:51 - Martin Bašta
25. února 2011, 12:51

Japonsko je třetí největší ekonomikou na světě. České firmy tam úspěšně dodávají ledacos od ultramoderních nanovlákenných strojů až po plyšové Krtečky, do Japonska směřuje například i polovina veškerého vývozu českého chmele. Přestože je země vycházejícího slunce 15. největším obchodním partnerem České republiky, většinu obchodní výměny zatím zajišťuje proud zboží a investic z Japonska do Česka. Kde jsou naopak další šance pro export z Česka a co mu cestu komplikuje?

Foto: Shutterstock.com

Japonsko je pro Českou republiku podle vzájemného obratu obchodní výměny 15. nejdůležitějším obchodním partnerem. Obrat vzájemného zahraničního obchodu za prvních 11 měsíců loňského roku činil přes 3,3 miliardy dolarů. Potěšitelné je, že údaje za rok 2010 potvrzují především růst českého vývozu. Jeho hodnota představovala za zmíněných 11 měsíců 485 milionů dolarů, což je meziroční nárůst téměř o 30 procent.

Přestože český export do Japonska roste, obchodní bilance je dlouhodobě z pohledu Česka vysoce pasivní. Velký deficit vzájemného obchodu je důsledkem japonských investičních aktivit v ČR, neboť japonské firmy pro nové podniky v ČR přednostně dovážejí japonské technologie.

Ovšem japonský trh má na druhé straně pro české vývozce nesmírně vysoký potenciál. Je to třetí největší ekonomika světa, kde se mohou české firmy uplatnit ještě daleko více než dosud.

Velmi pozitivním faktem je, že se začínají v poslední době prosazovat na náročném japonském trhu v hi-tech oborech. V nedávné době založily v Japonsku své dceřiné pobočky tři české firmy působící v oblasti ICT služeb, a to Instar ITS Ostrava, Moravia IT a Zoner software. Další českou hi-tech firmou, která má v Japonsku dceřinou firmu, je Elmarco, špičková česká firma působící v nanovlákenném průmyslu.

Pokud se české hi-tech firmy uchytí na japonském trhu, mají možnost získat zcela jedinečné zkušenosti, které výrazně zvyšují jejich světovou konkurenceschopnost. Důvodem je skutečnost, že chce-li zahraniční firma v Japonsku dlouhodobě obstát, musí počítat s neustálým vývojem a inovacemi. Konkurence je obrovská a vědecko-technický rozvoj probíhá nepřetržitě. Japonsko do něj vynakládá jedny z nejvyšších výdajů na světě – 3,7 procenta HDP.

Kde oslovit japonské obchodníky

V Japonsku se koná celá řada velmi prestižních veletrhů a výstav, na kterých by se měly české firmy více prezentovat. Je to ideální příležitost navázat kontakty s japonskými obchodníky. Například největší potravinářskou výstavou v Asii je FOODEX, největší světovou nanotechnologickou výstavou je Nanotech, nejvýznamnějším veletrhem na cestovní ruch je JATA a hlavním veletrhem pro vývozce obráběcích strojů je JIMTOF. Výstavy některých druhů vhodného zboží jako například českého skla organizuje česká ambasáda v Tokiu pravidelně přímo ve svých reprezentativních prostorách. Čeští vývozci to oceňují, neboť tím ušetří značné náklady.

Možná nejvýznamnější loňskou propagační akcí bylo České IT fórum, které v říjnu proběhlo v Tokiu. Hlavním cílem této proexportně zaměřené akce bylo umožnit českým IT firmám navázat kontakty a podpořit spolupráci s japonskými partnery. Akce byla připravena v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie za spolupráce s Czech ICT Alliance. Během fóra se představilo šest předních českých IT firem a celková účast byla 75 osob včetně zástupců mnoha špičkových japonských firem. Akce podpořila dobré jméno českých ICT firem v Japonsku a výrazně pozvedla šance na úspěch českých exportérů IT služeb v Japonsku.

Jednou z pravidelných akcí jsou také Česko-japonské technologické dny. Jejich pátý ročník proběhl loni v květnu v Tokiu. Šestý ročník by se měl konat v roce 2012.

Nejlepší japonská piva se dělají z českého chmele

Řada českých firem se na japonském trhu uplatňuje i s „českou klasikou“. Japonci mají dlouhodobě zájem o řadu tradičních českých strojírenských výrobků jako obráběcí a tvářecí stroje, energetická a elektrická zařízení, čerpadla, spalovací motory a o výrobky přesného strojírenství. Zájem je také o nestrojírenské zboží jako české sklářské výrobky, hračky, chmel, dřevo, chemické výrobky a léčiva a farmaceutické výrobky.

České obráběcí stroje Škoda, Šmeral, Žďas, ČKD a další byly v nedávné minulosti dodány pro řadu předních zákazníků, kteří jsou s nimi spokojeni. Jedná se o světové firmy typu Japan Steel Works, Mitsubishi Heavy Industries nebo Hitachi. S většinou z těchto zákazníků se i nyní jedná o dalších obchodních případech, a to jak o dodávkách pro japonský trh, tak i o možných dodávkách pro projekty japonských firem ve třetích zemích.

Například Japan Steel Works – firma, která ovládá 80 procent světového trhu v oblasti dodávek pro jaderné tlakové nádoby a nemá ve světě odpovídající konkurenci – má ve svém závodě v Muroranu na Hokkaidu v provozu 15 těžkých obráběcích strojů z Česka, a to zejména značky Škoda. To je vynikající reference.

Dalšími tradičními položkami českého vývozu do Japonska jsou agrární komodity chmel a slad. V roce 2009 se do Japonska vyvezl český chmel v hodnotě stovek milionů korun. Více než polovina z celkového českého vývozu této naší tradiční komodity směřovala výhradně do Japonska. Japonský trh má tedy pro naše vývozce v některých případech zcela zásadní význam. Český chmel používají pro jeho jedinečnost při výrobě svých piv všechny čtyři hlavní japonské pivovary. Kdo ochutná japonská piva Asahi, Kirin, Suntory nebo Sapporo, určitě si připomene chuť českého piva.

Česko dostane povolení k vývozu vepřového

Příležitosti existují i v řadě dalších oblastí. Japonsko je v současnosti největším dovozcem potravin na světě, když dováží ze zahraničí zhruba 60 procent potravin v hodnotě 50 miliard dolarů ročně.

Na japonský trh se tak mimo jiné úspěšně dodávají česká piva Plzeňský Prazdroj a Budvar a v menším množství některé další potravinářské výrobky, ale šance na uplatnění českých potravinářských výrobků jsou mnohem větší. Prosadit by se mohli i další čeští vývozci piv, nealkoholických nápojů, likérů, cukrovinek, lahůdek, vybraných druhů mléčných výrobků a výrobků zdravé výživy. Česká republika by také v blízké době měla získat povolení k vývozu vepřového masa do Japonska, což otevře prostor pro dodavatele těchto výrobků.

Zdravotnická technika pro nejstarší populaci na světě

Další perspektivní oblastí, kde se mohou české firmy uplatnit, je oblast zdravotnické techniky a léčivých přípravků. Japonský zdravotnický trh je třetím největším na světě a jeho význam ještě poroste. Japonská populace rychle stárne, průměrná délka života je v Japonsku nejdelší na světě. V roce 2013 bude podle oficiálních údajů každému čtvrtému občanovi Japonska 65 let.

Již nyní se 50 procent zdravotnické techniky do Japonska dováží a střední a starší generace ráda utrácí za vitaminy, léčivé čaje, potravinové doplňky. Perspektivní oblastí je také cestovní ruch. České firmy by se měly více zaměřit na lákání movitých japonských turistů. Zájem Japonců o Českou republiku se udržuje na relativně vysoké úrovni. V roce 2010 přijelo do Česka o 20 procent více japonských turistů než v předchozím roce. K oživení japonského zájmu o cestování aktuálně přispívá především silný kurz japonské měny.

České firmy si často neuvědomují skutečný, opravdu nesmírně vysoký potenciál japonského trhu. Mezi momenty, které mohou české firmy odradit, patří jazyková bariéra, vzdálenost, zdlouhavá jednání a vyšší náklady. Japonské obchodní prostředí je protkáno řadou obchodních překážek převážně netarifního charakteru, které brání pronikání zahraničních firem na japonský trh. Není pochyb o tom, že Japonsko je náročný vývozní trh. Je to ale obtížný trh pro všechny.

Japonská ekonomika nebyla až donedávna příliš závislá na zahraničním obchodu, motorem ekonomiky je ze dvou třetin domácí spotřeba. Tato situace se v kontextu globální hospodářské krize, která zasáhla i Japonsko, mění. Japonci se nyní pokoušejí více se otevřít světu. To by měla být pro české firmy nová výzva. Právě teď je ten nejlepší čas pokusit se vstoupit s novými výrobky na japonský trh.

Japonsko je ekonomika s obrovskou kupní sílou. Je třeba si uvědomit, že v případě úspěchu lze v Japonsku dělat zpravidla vysoce ziskový typ byznysu. Japonsko je nesmírně bohatá země a za kvalitní výrobky se na trhu draze platí. Zahraniční a české firmy, které jsou v Japonsku úspěšné, to dobře vědí. Tyto firmy potvrzují, že Japonci jsou podle jejich názorů nejlepší zákazníci na světě. To mimo jiné souvisí s jejich bezkonfliktní povahou.

Japonsko

Počet obyvatel: 127 milionů

Rozloha: 378 tisíc km2

Hlavní město: Tokio

Měna: Jen (jeden JPY je asi 0,22 koruny)

Cla stejná jako v Evropě, ale obtížná byrokracie

I přes tento zmíněný potenciál japonského trhu zatím zůstává český vývoz do této země za možnostmi. Důvodem jsou mimo jiné i některé netarifní bariéry obchodu.

Pokud jde o celní bariéry, ty nejsou až na pár výjimek vysokých celních sazeb v oblasti zemědělských komodit a některých vybraných potravinářských výrobků závažnou překážkou. Japonsko má v průměru celní sazby na nízké úrovni 3,8 procenta, tedy na stejné úrovni jako je průměr celních sazeb v Evropské unii.

Podstatně horší situace je ale právě v oblasti netarifních, tedy necelních překážek obchodu. Japonsko si tím de facto chrání domácí trh. České firmy například v nedávné době upozorňovaly na neakceptování příslušných technických standardů a norem (běžných ISO), běžných evropských hygienických a zdravotních norem a dlouhé registrační procedury.

Česko je velmi otevřená ekonomika a prosazuje politiku liberalizace obchodních vztahů. To znamená, že odstraňování netarifních překážek v Japonsku, které umožní lepší přístup českých firem na japonský trh, je naší společnou prioritou. Odstraňování netarifních překážek obchodu je také jednou z nejdůležitějších oblastí společné obchodní politiky EU vůči Japonsku.

Cena je druhotná, rozhoduje kvalita i obal výrobku

Nesmírně náročný je i samotný japonský zákazník. Ve spotřebním průmyslu platí, že pokud zahraniční firma uspěje v Japonsku, může počítat s tím, že její produkt je prodejný kdekoliv jinde na světě. Japonský zákazník obvykle velmi dbá na design, kvalitu, značku, balení výrobku a celkový způsob jeho prezentace. Japonci mají největší cit pro detail na světě. Sebekvalitnější výrobek ve špatném a neatraktivním obalu je v Japonsku neprodejný.

Značka a kvalita jsou pro Japonce nejdůležitější, cena je až na druhém místě. I když v důsledku hospodářské krize, která dolehla i na Japonsko, dbá zejména mladší generace nyní více i na cenu výrobku. Specifikem japonského trhu je rychlé střídání trendů. Japonci milují nové věci. Kdokoliv chce prodávat v Japonsku, musí průběžně přizpůsobovat své výrobky vkusu japonských zákazníků.

Stejně jako přístup spotřebitelů i etiketa při jednání s obchodními partnery v Japonsku je zcela odlišná od západních zvyklostí. Kulturní specifika postihují všechny oblasti, od vnějšího vzhledu přes chování až po způsob komunikace. Asi nejvíce je třeba se připravit na velmi formální jednání, ve kterém převládá rozvážnost a zdvořilost. Na Japoncích po krátké chvíli poznáte, zda již mají nějaké zahraniční zkušenosti. Pokud ne, je lepší se místním zvyklostem co nejvíce přizpůsobit. S mezinárodně zkušenými Japonci je možno jednat přeci jen otevřeněji.

Češi odměňují šampiony v sumó

Je dobré mít na paměti, že Japonci jsou velmi kulturní národ. Pokud jde o kulturu, přírodu, historii a sport, vědí průměrní Japonci o České republice více, než víme my o Japonsku. Starší generace si v první řadě vzpomene na Věru Čáslavskou. Běžný Japonec také zná dobře českou klasickou hudbu, jelikož o Smetanovi a Dvořákovi se učí ve škole.

Pod pojmem Česko a Čechy si Japonci obvykle vybaví Prahu, české sklo, klasickou hudbu, pivo, sport a umění. Japonci jsou velmi hraví a dobře znají české animované umění, velmi populární je třeba postava českého Krtečka. Aktuálně se Česko vrývá do povědomí Japonců při prestižních turnajích sumó, když šestkrát ročně vedoucí české ambasády v Tokiu předává pohár vítězi turnaje v přímém televizním přenosu. V kulturním povědomí Japonců tedy Češi nechybí. Pro obchod je to ideální předpolí.

Autor pracuje jako vedoucí obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Tokiu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče