Země ruin?

30. října 2008, 16:25 - mgr. Rita Kindlerová
30. října 2008, 16:25

Půjčka 16,5 miliardy dolarů od MMF má pomoci v boji s krizí

Deset dní trvalo delegaci Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednání, jehož výsledkem byl podpis předběžné dohody o záložním úvěru 16,5 miliardy dolarů (330 miliard korun) pro Ukrajinu. Peníze by měly zmírnit dopady globální krize na ekonomiku země. „Bez úvěru MMF by na Ukrajině zrychlila inflace a země by se ocitla na pokraji krachu,“ nechal se slyšet minulou středu guvernér Ukrajinské národní banky Volodymyr Stelmach.

Rvačky v parlamentu Ekonomická situace Ukrajiny není nejrůžovější a politická krize prohlubovaná neustálými hádkami, a dokonce potyčkami v parlamentu jen zvyšuje nervozitu občanů. Pokud se ukrajinský parlament v brzké době nedohodne a nezačne normálně fungovat, může Ukrajina skončit jako Island. Nejde již jen o odhlasování změn v rozpočtu a dohodnutí se na termínu a financování předčasných voleb, ale hlavně o vytvoření stabilizačního fondu a o změny v programu pomoci bankám. Premiérka Julija Tymošenková se v televizním vystoupení 19. října zesměšnila, když na jednu stranu tvrdila, že je třeba bránit stát před finanční krizí, ale zároveň popřela, že by se ukrajinské ekonomice dařilo špatně. Prohlásila, že „u nás, na rozdíl od jiných zemí, ekonomika roste, inflace je nízká, import je dvakrát nižší než vlastní výroba a rozpočet je bezdeficitní“.
Politickému handrkování by mohl učinit konec příslib půjčky od MMF. Úvěr má podpořit platební bilanci a má být poskytnut na dobu 24 měsíců. Ukrajinskou ekonomiku oslabil propad cen oceli a chemického průmyslu, které jsou hlavními zdroji devizových příjmů. Projevily se zde i otřesy na úvěrových trzích. Na počátku minulého týdne bylo jen v Doněcku dva tisíce dělníků z metalurgických závodů převedeno na jiné práce, protože výroba se kvůli propadu cen snížila.
Ukrajinská hřivna v důsledku krize prudce klesá, například 28. října nebylo možné v Kyjevě téměř nikde koupit dolary, které lidé v obavě skoupili. Hřivna klesla v průměru na 6,30 za dolar, což je nejníže od roku 1996, kdy měna vstoupila do oběhu. Za euro se platilo osm hřiven. Za uplynulý rok ukrajinská měna klesla téměř o devět procent. Z domácích bank stáhli Ukrajinci v říjnu 13,6 miliardy hřiven, které většinou vyměnili za dolary. Podniky vybraly další čtyři miliardy. Kromě globální krize působí na občany i zkušenosti z 90. let, kdy mnozí přišli o úspory v tehdejší chaotické situaci. Ukrajinská ekonomika rostla v posledních letech přibližně sedmiprocentním tempem ročně, které se však letos prudce zpomalí, dle odhadů MMF na 2,5 procenta.

Realitní džungle Na šestou největší banku Prominvestbank již byla uvalena nucená správa. Obrovské problémy nastávají ve stavebním průmyslu a v realitách. Společnosti masově skupovaly rozlehlé pozemky a chystaly miliardové investice. Tyto grandiózní developerské záměry se nyní hroutí, a firmy se proto chtějí soustředit pouze na vysoce výdělečné nevelké projekty. Analytici soudí, že krize bude mít pozitivní vliv na strukturu realitního trhu, který na Ukrajině připomínal neregulovatelnou džungli. Dokonce malá provinční městečka se kvůli nereálným představám starostů, kteří by rádi řídili „velké evropské město“, dostala do potíží. Jak informuje konzultantská společnost Jones Lang LaSalle, investice do komerčních nemovitostí v zemi podle odhadů vzrostly v roce 2007 o 380 procent v porovnání s rokem 2006 (jen na Kyjev připadlo 943 milionů dolarů). Téměř hystericky se zvětšovala plocha nákupních zón, pro něž byla vybírána místa ne s ohledem na praktičnost, dostupnost, estetiku či krajinu, ale bez rozmyslu kdekoli „na zelené louce“, kterou se podařilo koupit. Tento nezdravý trend se kvůli krizi zpomalí či úplně zastaví, jak pevně doufají experti z Concorde Development. Ti uvádějí, že ještě do letošního roku developeři pokrývali stavby z deseti až dvaceti procent z vlastních zdrojů, zatímco zbytek tvořily bankovní úvěry. Letos již padesát až šedesát procent financí vkládají samy společnosti.
Co se stane s již rozestavěnými rozsáhlými komplexy obytných i komerčních budov, je otázka. Není síly, jež by společnosti donutila zlikvidovat betonové kostry nedostavěných budov, které již nyní dodávají některým městům přízračný ráz.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče