Zemanův distanc

05. listopadu 2013, 12:00 - Petr Weikert
05. listopadu 2013, 12:00

Prezident Miloš Zeman má v posledních dnech smůlu na kamarády. Už podruhé musel vysvětlovat jejich neúspěchy, ve kterých se sám tak trochu namočil. A zvolil pro to zajímavou taktiku. Distanc.

Tajné? Ale jděte

Prvním příkladem je jeho dnešní vyjádření v Právu k Lánské schůzce. Pokud by nemusel, a schůzku se podařilo utajit, prezident by určitě nebyl tím, kdo by první přišel a vyprávěl o všem do novin. Ale když už to kolegové pokazili, co se dá dělat. Tak za prvé.

To utajení, které nejdříve přišlo všem vhod, je podle prezidenta vlastně úplně komické a na schůzce se nic moc neřešilo. Až na to, že druhý den vyzvali straničtí kolegové předsedu k rezignaci a vyhodili ho z vyjednávacího týmu. Prezident Zeman měl v tomto případě smůlu na Michala Haška, který vlastně prokázal hezkou vlastnost – je to politik, který neumí pořádně lhát. Původně utajovaná lánská schůzka byla i s detaily za pár dní venku.

Já nejsem já

Druhý případ, kdy se Zeman distancoval od špatné vlny ve svém okolí, nastal hned po volbách. Strana s jeho jménem ve štítě získala slabých 1,5 procenta. Zeman přitom v době předvolební kampaně objížděl jako o život česká města, aby straně nepřímo pomohl. Výsledek? Podle prezidenta by strana neměla mít v názvu jeho jméno, říkal to jejím představitelům už dávno, takže ta strana vlastně nejsou zase takoví zemanovci, jak by se mohlo ze všech plakátů a známek s prezidentem zdát.

Při předvolebním objíždění Česka také neřekl ani jednou jejich jméno a nevyzval voliče k podpoře zemanovců, takže spojitost s jeho reálným obličejem a jeho tváří na předvolebních billboardech strany neexistuje. A navíc. Zafungovala trochu smůla, protože když prezident podporuje nějakou stranu (a vida), ta strana neuspěje.

Jsou to všechno trochu výmluvy okresních sportovců. Podrazil nás rozhodčí, svítilo proti nám slunce, máme za sebou těžký zápas, chybělo štěstíčko. Prezident Zeman tyto výmluvy říká sice košatě, obsáhle, zaobalené do citátů a nezapomene u toho vždycky někoho urazit, ale jsou to výmluvy. Na jednu stranu se dá říci, co mu také zbývá, když nechce být za poraženého, ale na druhou stranu – chtěli byste ho za kamaráda?


Čtěte další komentáře Petra Weikerta:

Sbohem, Bohuslave

O českém neštěstí

Vítěz je Bobošíková


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče