„Železářství“ Vabroušek, s. r. o.

05. listopadu 2011, 06:00 - Tomáš Nohejl
05. listopadu 2011, 06:00

Dlouhý triatlon obnáší pro většinu lidí nepředstavitelnou porci 3,8 km plavání, 180 km na kole a 42 km běhu v jednom závodě. Pro mnohé je to meta sportovního snažení. Pro některé místy i zábava. Pro výjimečný počet lidí na světě i obživa. Železný muž Petr Vabroušek svými výkony na těchto tratích vystavěl světově proslulou firmu.  

Foto: Author

Původem veslař, stejně jako jeho bratr Michal, pozdější šampion ve skifu lehkých vah a trenér reprezentace. Začal s duatlonem, dostal se i na evropský šampionát na olympijských tratích a měl profismlouvu v týmu Kepák Brno. „Bylo to dost, abych se jako bezdětný ženáč slušně uživil,“ vzpomíná.

Od roku 1998, kdy poznal železný triatlon, se vydal na vlastní cestu. Rok co rok jezdí neuvěřitelných více než 10 závodů po celém světě, od Zélandu přes Brazílii až třeba po Malajsii. Nyní se dostal k číslu 106 odjetých „železných mužů“ a hodlá v tom pokračovat i nadále. „Baví mě závodit, ne trénovat. Od přírody jsem líný člověk a dělám jen to, co musím,“ usmívá se. Vzápětí ale přizná: „Trpím vždy a je to dřina, která bolí. Jenže vím, že kolem trpí všichni.“

Parametry vstupující do dějin

Jiný takový na světě ve skutečné špičce není. Ostatní zvládnou dva tři starty do roka. „Ta úplně absolutní elita je jinde. Ale já jsem i pro Američany příběh. Stejně jako člověk, který dokončil po vyléčení rakoviny, nebo otec, který dojede s postiženým synem na vozíku,“ ví dobře.

Jeho parametry a unikátní schopnost regenerace organismu vstupují do dějin. Klidovou tepovou frekvenci má 27, dokáže jet Ironmana týden po sobě v první desítce na opačných stranách zeměkoule… Před pár dny skončil v havajské Mekce na nejslavnějším triatlonu planety 30. mezi profesionály, a protože už neměl moc šancí posouvat se v pořadí, „maraton doklusal na pohodu za 3:16:55“, jak říká. Týden nato už běžel doma Chřibský maraton a další víkend Pražský maraton ve Stromovce.

Přes to všechno dokázal jako první Čech vyhrát kvalifikační závod série Ironman, 61krát byl v první desítce pořadí. Drží nejlepší český výkon na Havaji, nejlepší český čas na dlouhé trati (8:04:11) a podobně. K tomu si musí vydělat na vlastní provoz i na čtyřčlennou rodinu. Přitom na sportovním poli bojuje s inflací. Před 11 lety bral za vítězství v Ironmanovi 10 tisíc dolarů při kurzu více než 1:40. „Dnes je to polovina. Při srovnatelných výsledcích se musím otáčet i jinde,“ říká. Veškerý materiál na sezonu ho vyjde asi na milion korun. „Drtivou většinu si ale díky sponzorům nemusím kupovat,“ uznává. Cesty i startovné si obvykle obratně domluví. „Mám hodně dobré renomé a z jednání vycházím obvykle lépe než mí soupeři srovnatelné aktuální výkonnosti.“

Celkový obrat „firmy Vabroušek“ neuvádí. Ale zhruba třetinu tvoří ceny, třetinu příjmy od partnerů a třetinu zisk z prodeje neoprenů Blue Seventy a kompresního oblečení SLS3, které v Česku zastupuje. Ještě hodinu před startem Czechmana se rozcvičoval u auta a z otevřeného kufru zároveň prodával materiál soupeřům.

Jednání se sponzory má svá pravidla

Poslechněte si jeho pravidla práce se sponzory. Zní to docela jednoduše. „Nové sponzory člověk nejsnáze získá přes dobré výsledky a mediální viditelnost. Silné si pak udrží, pokud jim trvale vytváří protihodnotu, což zdaleka nejsou jen výsledky a rozhovory v novinách,“ říká. České firmy chtějí jeho prostřednictvím ukázat své výrobky ve světě. A naopak. „Díky skladbě mých závodů nabízím globální dopad.“

Jako jeden z prvních českých sportovců pracoval velmi aktivně s internetem. „Domlouvání zahraničních startů a komunikace se sponzory, tehdy převážně z USA, byla rázem snazší a levnější. S jeho rozvojem jsem ho využíval i k získání nových poznatků v tréninku a vlastní prezentaci,“ vypráví. K tomu vystudoval dvě ekonomické vysoké školy.

Při vší vytíženosti stále a všude tvrdí, že se takhle věnuje sportu, aby mohl trávit nejvíc času s rodinou. Trénuje v průměru tři až pět hodin denně, obvykle ve třech fázích, což ročně znamená asi tisíc kilometrů ve vodě, okolo 16 tisíc kilometrů na kole a zhruba čtyři tisíce kilometrů běhu a pár kilogramů v posilovně. Asi dvě hodiny za den stráví u počítače, další čas zabere regenerace. „Ale každý den snídám, obědvám i večeřím se svými dětmi. Při jaké jiné práci bych to mohl zažít?“

Z podobných důvodů dobrovolně rezignoval na absolutní výsledek. Letos přivítal na světě dcerku, proto tolik necestoval do světa. I na Havaj letí jen pět dní před startem. Na rozdíl od soupeřů, kteří se tu aklimatizují nebo tráví přes zimu několikatýdenní kempy v teple. On šlape na kole doma ve sklepě nebo se potí v sauně. A cestuje s rodinným týmem. „Syn se zajímá o kosmonautiku, minule jsem ho vzal do Houstonu i na Floridu do NASA.“

Doma ve Zlíně pomohl s rozjezdem solidního dlouhého triatlonu Moraviaman, podporuje i zdejší tým Author Tufo Trilife. „Je to spíš parta podobně naladěných lidí, žádný velký profi soubor. Dokud budu já sám profesionálně závodit, chci veškerý zbylý čas věnovat rodině.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče