Zeleně, ale s rozumem

18. května 2011, 18:08 - Hana Boříková
18. května 2011, 18:08

Na zateplení domů a bytů by bylo potřeba 800 miliard

V Německu se už více bytů rekonstruuje, než staví. Zelené stavění a snižování nákladů na energie jsou u sousedů jednoznačně tématem číslo jedna. Bez splnění určitých nároků na energetickou náročnost dokonce němečtí majitelé nemovitostí nemohou byty pronajímat. Dá se očekávat, že podobné trendy dorazí i do Česka. Kus práce odvedl už program Zelená úsporám. Když je něco zadarmo, Češi na to slyší. Dotace rozhoupaly tisíce rodin k tomu, aby začaly své příbytky zateplovat, vyměňovat okna a kotle a instalovat na střechy solární panely. S růstem cen energií stojí za to se zamyslet nad tím, jak v mezích rozumu svůj domov učinit méně náročným, a to přestože návratnost investovaných prostředků nelze po skončení programu vylepšit žádnou státní podporou. Z tohoto úhlu pohledu je ale třeba dát pozor, aby se vynaložené prostředky vrátily v reálném čase.

Aby se to vyplatilo…

Osázet střechu chaty solárními panely a vybavit ji tepelným čerpadlem asi nedává valný ekonomický smysl. Investice by se vracela dlouhá desetiletí, během nichž už by byly na trhu dostupné daleko důmyslnější a levnější systémy. Jak tedy šetřit tak, aby se peníze nevracely déle, než je životnost zvolených úsporných zařízení? „Návratnost dvacet let je přijatelná u investice do konstrukce – výměna oken, zateplení – za předpokladu, že majitel nehodlá dům užívat pouze dočasně. Navíc výměnu oken nebo opravu fasády je časem nutné provést, aniž by primárním důvodem byly úspory energie,“ říká Miroslav Šafařík, ředitel společnosti Porsenna, která funguje jako poradenské středisko SFŽP pro program Zelená úsporám a Centra pasivního domu. S výjimkou památkově chráněných a některých dalších starých domů je zateplení efektivní a návratné vždy. Okamžitě také nastupuje efekt v podobě „stálého příjmu“ za ušetřenou energii, podle typu objektu se obvykle jedná o 500 až tři tisíce korun měsíčně. Společnost Porsenna propaguje dokonce zateplení jako prostředek zajištění na stáří. Investici do zateplení srovnává s investicí do penzijních fondů. Majitel domu, který by místo do zateplení vložil 530 tisíc korun do penzijního fondu s úročením zhruba tři procenta, může počítat s rentou 2500 korun měsíčně po dobu 25 let. Je otázkou, zda je lepší mít tuto rentu, nebo menší účty za energie na dobu neurčitou.

Zapeklité okno

Samotné zateplení často nedává smysl bez výměny oken. Okna představují obecně nejslabší článek domu, unikalo jimi vždy přibližně dvakrát více tepla než stejně velkou plochou stěny. Stěny se daří z tohoto pohledu progresivně vylepšovat, okna méně. Okna jsou dnes dvakrát lepší než v minulém a předminulém století, stěny sedmkrát, uvádí příručka Státního fondu životního prostředí Jak na okna. Podle ní je u domů ze 70. až 90. let možné snížit spotřebu energie unikající okny na polovinu při použití dnes běžných oken, při použití oken používaných pro pasivní domy pak až na třetinu původní spotřeby. „V některých případech okny skutečně uniká okolo 30 procent energie, což ovšem neznamená, že výměnou oken 30 procent energie ušetříte. V rámci výpočtů pro Zelenou úsporám se ukázalo, že se úspora dosažitelná výměnou oken pohybovala v rozmezí osm až patnáct procent potřeby tepla na vytápění u rodinných domů a u bytových domů patnáct až třicet procent,“ říká Šafařík. Při zvažování této investice je třeba si být vědom, že cena oken často nebývá indikátorem jejich kvality, respektive celkového součinitele prostupu tepla a dalších energetických vlastností. „Může se vám stát, že se stanete obětí kampaně ,Dáme vám tam horší, zato dražší‘,“ upozorňuje Šafařík.

Oblékněte si svetr

U zdrojů tepla je situace složitější. Jelikož se jedná o zařízení, které je třeba proto, aby byl dům obyvatelný, je návratnost pouze jedním z kritérií. „Jaká je návratnost kuchyňské linky za 150 tisíc?“ ptá se v této souvislosti Šafařík. „Z hlediska individuálního efektu vždy porovnáváme nový zdroj, případně záměnu paliva se zdrojem a palivem stávajícím a musíme uvážit i skutečnost, že vždy nějaký zdroj potřebujeme. Většinou požadujeme co nejvyšší komfort, spolehlivou regulaci, v případě interiérových topidel pak estetickou hodnotu a počítat v tomto případě úsporu je vždy vysoce individuální záležitost,“ říká Šafařík. Díky programu Zelená úsporám se začaly ve větší míře instalovat kotle na biomasu a tepelná čerpadla. Právě neuvážená investice do tepelného čerpadla se ale může ukázat jako nenávratná, pokud majitel domu zvolí nevhodný typ čerpadla nebo použije levná čerpadla, která je uživatel po dvou letech nucen vyměnit za nová. Který typ zdroje tepla tedy zvolit a nešlápnout vedle? Porsenna prováděla porovnání nákladů na vytápění pro různé druhy zdrojů pro standardní a pasivní domy. V nákladech jsou kromě ceny paliva zahrnuty také náklady na pořízení zdroje a náklady na údržbu a povinný servis. „Výsledek bude možná pro mnohé překvapením – v patnáctiletém období jsou náklady na všechny zdroje velmi podobně vysoké, kromě palivového dřeva z vlastního lesa. Velmi zjednodušeně tak můžeme konstatovat závěr: topte, čím považujete v místě za vhodné a možné, šetřte ale teplem při provozu domu,“ konstatuje Šafařík. Maximální teplota, na kterou by měli lidé topit, je podle něho 21 stupňů Celsia. Při snížení teploty o dva stupně ušetří majitel 70metrového bytu více než tři tisíce korun ročně.

Stamiliardy na zateplení Podíl výdajů za energie na výdajích průměrné domácnosti dosahuje 9,5 procenta. Hranice výdajů pro přiznání „palivové chudoby“, kdy je možné požádat o státní příspěvek, se přitom třeba ve Velké Británii pohybuje kolem deseti procent. Potenciál úspor v sektoru bydlení v Česku není právě malý, podíl novostaveb, které již mají přijatelné parametry, totiž dosahuje na celkovém počtu bytů jednoho procenta. Z necelých čtyř milionů bytů je jich téměř 1,7 milionu v rodinných domech, zatepleno je jich zhruba dvanáct procent. Investiční náklady na vylepšení „obálky“ domů by dosáhly 480 miliard korun. Z tohoto pohledu jsou na tom lépe byty v panelácích, kde je z 1,1 milionu jednotek zatepleno 35 procent. Investiční náklady by dosáhly 160 miliard korun. V „nepanelácích“ se nachází 995 bytů, zateplených jich je 18 procent. Tady by bylo potřeba 170 miliard korun. Zateplení všech bytových a rodinných domů by spolykalo 800 miliard korun. Z tohoto pohledu se alokace 25 miliard v programu Zelená úsporám nezdá jako velké sousto. Zejména majitelé rodinných domků, kteří se mohli na rozdíl od vlastníků bytů většinou samostatně rozhodovat, se ale díky ní chopili iniciativy. Fond zaregistroval téměř 38 tisíc žádostí o dotace na zateplení a výměnu oken v celkové výši 7,6 miliardy korun. Více než 33 tisíc domácností potom požádalo o podporu na využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody v celkové výši 2,2 miliardy korun. Průměrný rodinný dům postavený do roku 1979 spotřebuje na vytápění 300 kWh na m2 a rok. U současné novostavby dosahuje tento ukazatel zhruba 120 kWh, z čehož vyplývá, že ani nově stavěné domy zdaleka nedosahují parametrů nízkoenergetických (50 kWh/m2 a rok), natožpak domů pasivních (15 kWh/ m2 a rok).

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče