Zelená pro upocenou reformu

27. srpna 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
27. srpna 2007, 00:00

VEŘEJNÉ FINANCEHádky politiků o rozpočtovou reformu zaplňovaly mnoho dní všechna média. Za emocemi a dohadováním, kolik platit za návštěvu lékaře nebo pohřeb, se ztrácejí dopady na skutečné tvůrce české ekonomiky - firmy, podnikatele, živnostníky. Právě jim ale ostře sledovaná reforma přinese pramálo.

VEŘEJNÉ FINANCE

Hádky politiků o rozpočtovou reformu zaplňovaly mnoho dní všechna média. Za emocemi a dohadováním, kolik platit za návštěvu lékaře nebo pohřeb, se ztrácejí dopady na skutečné tvůrce české ekonomiky - firmy, podnikatele, živnostníky. Právě jim ale ostře sledovaná reforma přinese pramálo. Na druhou stranu ale ani příliš neuškodí, a to je v české legislativě v poslední době vlastně úspěch.

Bouřlivé dohadování o podobě reformy veřejných financí je u konce. Tedy téměř u konce. Sněmovna vládní návrh těsně schválila v poměru 101:99. Senátem díky převaze senátorů za ODS projde pravděpodobně bez šrámů a prezident Václav Klaus už se nechal slyšet, že nebude dělat problémy a balík změn podepíše.

Ani to ale není úplný konec. Už příští rok bude nutné změnit zákon o dani z příjmů. Taková je totiž podmínka rebelů z ODS pod vedením poslance Vlastimila Tlustého. Pokud totiž během příštího roku nedojde k úpravě sazby daně fyzických osob nebo (a to je pravděpodobnější) zachování odpočitatelných položek, řadě lidí by klesla čistá mzda. Jde přitom o nízko a středně příjmové kategorie, jak je zřetelně vidět v tabulce podle kalkulátoru České daňové správy (na straně 15). Spolu se zvýšením zvýhodněné sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent by nakonec došlo k celkovému zvýšení daní, a to především pro chudší domácnosti. Právě ODS se ale zavázala daně snižovat a slib by měla dodržet, argumentují zastánci Tlustého kritiky. I přes to se dá ale čekat, že reformu zaplatí právě střední vrstva. Zdraží totiž potraviny, léky, kuřivo.

PODNIKATELŮM SE ASI MÍRNĚ ULEVÍ

Naopak spíš neutrálně se rozpočtová reforma dotkne podnikové sféry. Určitého, především administrativního zvýhodnění, by se měli dočkat menší firmy, živnostníci a na druhé straně i velké nadnárodní koncerny. Konkrétní finanční dopady je ale zatím téměř nemožné spočítat.

„Přímý vliv nižší korporátní daně bude relativně malý. Nicméně daňová reforma by měla být pozitivním stimulem pro ekonomiku a zvýšení produktivity práce. Personální daně totiž vytvářejí příznivější prostředí pro přidanou hodnotu přímých zahraničních investic,“ uvažuje Robert Keller z Patria Finance.

PAUŠÁLY ZŮSTÁVAJÍ, ALE…

Živnostníci si mohou oddechnout hlavně proto, že reforma jim nesebrala možnost odstupňovaných paušálních odpočtů od základu daně. „Neprošlo to, ale musíme si pohlídat, jak bude vypadat ohlášená novela daní z příjmů v příštím roce,“ podotýká bývalý ministr průmyslu a obchodu, poslanec za ČSSD Milan Urban.

Právě živnostenské paušály se mohou stát dalším kritickým bodem mezi politiky. „Na paušály si posvítíme,“ slibuje poslanec a reformní vyjednavač ODS Michal Doktor (více v rozhovoru na straně 16). Koaliční lidovci ale nejsou právě nakloněni myšlence, že by například drobným zemědělcům měla být odebrána možnost uplatnit 80 procent výdajů jednoduchým odpočtem.

Paušály přitom používá řada živnostníků, kteří by jinak jen těžko dokazovali přímé náklady na svou činnost. Jde především o výkony duševní povahy - právníci, herci, novináři, pojistní makléři a podobně. Ohodnocení nákladů při používání vlastního bytu, automobilu, telefonu či volného času je podle účetních pravidel náročné. Paušál odečtený z příjmu ale tyto problémy eliminuje jak na straně živnostníka, tak finančního úřadu.

ZTRÁTA SE ZDAŇOVAT NEBUDE

Nově padá povinnost pro živnostníky a další poplatníky daně z příjmu fyzických osob platit daň z minimálního základu ve třetím roce po zahájení podnikání bez ohledu na to, zda jsou ve ztrátě, či nedosahují přiměřených příjmů. „Minimální základ daně zakládal absurdní povinnost, aby podnikatelé platili daň i v případě, kdy nedosáhli žádného zisku. Daň z příjmů se tak paradoxně platila i v případě, kdy žádné příjmy podnikatel neměl,“ připomíná ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Další novinkou je rozšíření takzvané editační povinnosti. Daňová správa bude povinně vydávat závazná stanoviska, a to u fyzických osob, které využívají nemovitosti jak pro podnikání, tak pro soukromé účely. Výklad musí podat také u způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům a u správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně.

Podle Římana je rozšíření editační povinnosti krokem správným směrem. Podnikatel by měl mít možnost ověřit správnost svých postupů v případě plnění daňových povinností u kompetentních orgánů. „Je to obrazem efektivní a moderní státní správy,“ věří ministr.

Podniky vítají v rámci reformy veřejných financí nejen snížení daní, ale i další opatření, která vedou zejména ke zjednodušení administrativy, jako je například zavedení skupinové registrace podniků k dani z přidané hodnoty či možnost vést jednoduché účetnictví až do obratu 25 milionů korun ročně. Dnes je tato hranice o deset milionů nižší.

„Vedení podvojného účetnictví u drobných živnostníků typu zámečník, instalatér nebo kadeřnice je pouze zbytečná administrativa, která živnostníky zatěžuje a státu nic nepřinese,“ domnívá se Říman. Překvapivě mu ale oponuje prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podnikatelé s takovým obratem by měli podle něj vůči státu vystupovat jako právnické a nikoliv jako fyzické osoby.

ADMINISTRATIVA KOLEM DPH BUDE JEDNODUŠŠÍ

Skupinová registrace k DPH i osvobození příjmů z převodu podílů mateřských společností v dceřiných firmách (podrobně v Profitu č. 34/2007) jsou opatření, která firmám snižují administrativu a která se v rámci Evropské unie standardně používají, oceňuje Drábek.

Skupinová registrace podle něj zjednoduší finanční toky uvnitř skupiny firem majetkově svázaných; osvobození příjmů z převodu podílů jen usnadní kroky, které se dosud pouze dělají jiným způsobem, aby neměly na účetnictví firem vliv.

Také Svaz průmyslu a dopravy vítá vše, co povede ke zjednodušení daňové soustavy nebo ke snížení odvodů pro zaměstnavatele. „Skupinová registrace k DPH, osvobození příjmů z převodu podílů mateřských společností v dceřiných firmách i osvobození dividend od dvojího zdanění proto v principu považujeme za správné, i když je otázkou, zda jsou pro české firmy tato opatření již aktuální,“ tvrdí finanční ředitel svazu Tomáš Barták.

Analytik HVB Bank Pavel Sobíšek navrhovaná opatření vnímá jako nutnou reakci legislativy na měnící se ekonomické prostředí v Česku v důsledku větší propojenosti s globální ekonomikou. Opatření podle něj mohou některým skupinám usnadnit administrativu a naopak zvýšit nároky na finanční úřady při kontrolách. „Rozhodně nejde o žádný průlom z hlediska složitosti podnikání v Česku, dopady na státní kasu budou marginální,“ podotýká.

„Skupinová registrace pro účely DPH je spíše administrativní záležitost, která by neměla mít dopad na státní rozpočet,“ souhlasí daňový konzultant společnosti Apogeo Tax Petr Ševčík. Naproti tomu zavedení osvobození od daně z příjmů při nakládání s majetkovými podíly a osvobození příjmů z dividend ze třetích zemí bude prý znamenat snížení příjmů státního rozpočtu z těchto transakcí.

BUDE Z ČESKA DAŇOVÝ RÁJ?

Právě tato opatření budou ovšem podle Radka Halíčka z oddělení daňového poradenství společnosti KPMG významným krokem vpřed pro další rozvoj české ekonomiky. Konkrétně tím, že se v zemi nově vytváří daňově zajímavé prostředí pro zakládání holdingových společností a regionálních řídicích center, a to jak pro domácí, tak zahraniční investice. Především z důvodu neexistence podobných daňových opatření zahraniční investoři často preferovali holdingové struktury v Nizozemsku, Lucembursku nebo na Kypru.

Změny v kombinaci s atraktivitou Prahy a také snížením sazeb daně z příjmů fyzických osob prý přilákají řadu kvalifikovaných pracovníků a zahraničních manažerů. „Lze očekávat snížení poptávky po zahraničním plánování, vytváření českých holdingových struktur a možná i návrat některých českých investorů zpátky domů,“ odhaduje Halíček.

PO LETECH VÁHÁNÍ PŘIŠLY EKOLOGICKÉ DANĚ

O zavedení ekologických daní uvažovaly vlády již v devadesátých letech minulého století. Do české legislativy ale přicházejí až nyní. Postižené podniky s nimi logicky nesouhlasí a upozorňují na jejich negativní dopady.

Naopak ekologové je podporují a své zastánce mají tyto vícenáklady i u řady ekonomů z akademické sféry. „Podniky nucené platit ekodaně to vnímají jako ztrátu zisku a dlouhodobě raději investují do výzkumu. Výsledkem bývá nejen snížení emisí, ale i zvýšení produktivity a v nejlepším případě třeba i nová technologie,“ vysvětluje německý ekonom specializující se na energetiku Jörg Klammer.

Čeští producenti to ovšem vidí jinak. Návrh prý znevýhodňuje kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (kogeneraci), která patří mezi ekologické druhy získávání energie. To podle výrobců naopak povede ke zvýšení cen tepla dodávaného systémem centrálního zásobování (dálkovým vytápěním), k útlumu ekologického způsobu výroby energie a následně i k nárůstu emisí. Kogenerací je v Česku vyráběna celá jedna desetina elektřiny.

VÝROBCI VARUJÍ PŘED ZDRAŽENÍM TEPLA

„Dvojí zdanění kogenerace prodraží naši výrobu, což povede ke zvyšování ceny tepla,“ upozorňuje Jan Špringl, ředitel pro strategii společnosti United Energy, která provozuje Teplárnu Komořany. Ta zajišťuje vytápění téměř pro 35 tisíc bytů, školy, zdravotnická zařízení, průmyslové podniky a úřady v Mostě a Litvínově.

Celkové roční výdaje domácností na teplo se v regionu pohybují kolem 18 tisíc korun. Pro odběratele z Teplárny Komořany bude zatížení uhlí novou ekologickou daní znamenat zvýšení ceny odebíraného tepla o přibližně tisíc korun ročně. Na centrální zásobování teplem je v Česku napojeno kolem 1,5 milionu domácností. Součástí systému jsou i školy, nemocnice, firmy a další instituce.

Schválená reforma také osvobozuje od ekologické daně plyn užitý na lokální výrobu tepla pro domácnosti.

DROBNÉ, ALE PŘÍJEMNÉ VÝHODY

Podniky i zaměstnanci nepřijdou o daňové zvýhodnění závodního stravování ani o stravenky. Až o 55 procent jejich hodnoty si může firma snížit daňový základ. Navíc za ně zaměstnavatel nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, jako je tomu u hrubé mzdy.

Zákon také ruší povinnost nejpozději od 1. ledna evidovat na registrační pokladně s fiskální pamětí platby v hotovosti, prováděné v rámci maloobchodního prodeje a hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění. „Evidence plateb prostřednictvím registrační pokladny je překážka v podnikání, která drobné živnostníky může položit nebo jim podnikání velmi ztížit,“ uvedl ministr Říman. Pro podnikatele tato změna znamená značné úspory. „V konečném součtu jde o miliardy korun, které mohou být investovány daleko užitečněji,“ věří ministr.

REFORMA? SPÍŠ TAK TROCHU NUDA

Ekonomové se shodují na tom, že připravený reformní balík změn je málo razantní a nijak ambiciózní, i když podnikatelské prostředí v zásadě zlepšuje. Politickým soukolím kompromisů tak prošlo minimum potřebného. „Žádná reforma veřejných financí, ale dílčí úpravy v oblasti daňových pravidel,“ popisuje reformu Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Nejméně podle něj vydělají střední vrstvy, absolutně nejvíce vysokopříjmové skupiny.

„Jestli se brzy nepřistoupí k dalším opatřením, budeme v roce 2012 ve stejné nebo ještě horší situaci rozpočtových deficitů než jsme nyní,“ varuje hlavní analytik společnosti Atlantik Petr Sklenář.

„Oceňuji zejména zavedení stropů na sociální a zdravotní pojištění, zrušení daně z dividend ze třetích zemí a změny ve vyplácení některých sociálních dávek. I přesto však návrh nenaplnil naše představy o ambiciózní a rychlé změně,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a personální šéf Škody Auto Martin Jahn. „Doufáme, že se podaří stabilizovat veřejné finance tak, aby mohlo dojít k přijetí eura v co nejbližším termínu,“ dodává.

Podle hlavního ekonoma ČSOB Tomáše Sedláčka ale reforma zřejmě vstup do eurozóny spíš odsune. „O zatěžování veřejných financí se hovoří až asi tak na třetím místě, jestli vůbec. Přitom toto měl být původně hlavní cíl reformy, což bylo chvályhodné,“ uvedl v on-line rozhovoru na serveru Aktuálně.cz.

„Vláda vlastně ani pořádně nezveřejnila, jak celá reforma dopadne fiskálně - tedy včetně škrtů a podobně. Víme jen jistě, že daňové změny budou mít silně fiskálně negativní dopad v řádech desítek miliard korun. Ve výdajích bude nutno silně škrtat a zatím přesně nevíme, kde. Podzim začne být horký, až politici budou sestavovat rozpočet,“ konstatoval Sedláček.

Skeptický je Sedláček i pokud jde o přechod na euro. „Ta ambice tam není a zdá se, že ministr financí, který chce euro v roce 2012, je v tomto směru bohužel osamocen. Zbytek vlády je spíše euroskeptický,“ uvádí Sedláček.

Snižování daňové zátěže přesto vítají všichni, včetně malých a středních podnikatelů, neztrácí optimismus předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich. Každé snížení daně z příjmu právnických osob více podporuje podnikatelskou aktivitu a zvyšuje atraktivitu země pro investory. Opatření na trhu práce jsou ale podle něj nedostatečná. *

Tabulka

VÝVOJ ČISTÉ MZDY ZAMĚSTNANCŮ

(kolik peněz dostane bezdětný pracovník/zaměstnanec se dvěma potomky)

hrubá mzda rok 2007 rok 2008 rok 2009

10 000 Kč 8294/9294 Kč 8750/10 535 Kč 8442/10 142 Kč

15 000 Kč 11 924/12 924 Kč 12 150/13 930 Kč 11 974/13 674 Kč

20 000 Kč 15 482/16 482 Kč 15 520/17 300 Kč 15 505/17 205 Kč

25 000 Kč 18 799/19 799 Kč 18 882/20 622 Kč 19 036/20 736 Kč

30 000 Kč 22 074/23 074 Kč 22 245/23 985 Kč 22 567/24 267 Kč

50 000 Kč 34 065/35 065 Kč 35 695/37 435 Kč 36 692/38 392 Kč

80 000 Kč 51 931/52 931 Kč 55 870/57 610 Kč 57 880/59 580 Kč

Pramen: Česká daňová správa

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče