Zelená pro Nord Stream

03. prosince 2009, 11:00 - Martin Laryš
03. prosince 2009, 11:00

Poslední překážky ke stavbě severoevropského plynovodu padly

Na počátku listopadu slavil ruský projekt diverzifikačního plynovodu Nord Stream rozhodující úspěch. Se stavbou podmořského plynovodu vyslovily souhlas dosud váhající severské země Dánsko, Finsko a Švédsko. Švédské schválení po dvou letech úsilí je pro Nord Stream nejdůležitější. Nicméně švédská vláda očekává půlroční přerušení staveb (od května do října) kvůli rybolovu a předpokládá, že investoři převezmou odpovědnost za zbytky munice z druhé světové války nacházející se na dně Baltského moře. Projekt se také musí vzdát stavby kompresní stanice u švédských břehů (Stockholm se obával jejího využití pro špionážní účely). Finové si pro změnu vymohli podmínku, že Rusko alespoň do roku 2011 nezvýší exportní cla na nezpracované dřevo a povolí finským společnostem participovat na rozpracování rozsáhlého Štokmanovského naleziště zemního plynu. Dánsku mělo slíbit podpis dohody na mezinárodní konferenci o klimatu, která se bude v prosinci konat v Kodani.

Lobbující socialisté Plynovod bude mít maximální přenosnou kapacitu 55 miliard metrů krachlových plynu ročně a bude stát zhruba osm miliard eur (207,6 miliard korun), ačkoli cena se v průběhu stavby může měnit, lépe řečeno zvýšit. Jeho trasa vede z ruského přístavního města Vyborg nedaleko finských hranic po dně Baltského moře do německého Greifswaldu. Realizací bylo pověřeno konsorcium Nord Stream, na kterém se podílí ruský Gazprom, německý E.ON a BASF a nizozemská Gasunie. Očekává se, že se k projektu připojí ještě francouzská GDF Suez. Zapojení francouzské společnosti do projektu by přineslo prospěch zbývajícím členům konsorcia – snížilo by investiční rizika a zvýšilo možnosti financování plynovodu. Se zapojením Paříže by se zvýšila i síla politického lobbingu vůči oponentům plynovodu (za největší „kverulanty“ se považuje Polsko a Estonsko). GDF Suez si ale klade podmínku uplatnit právo veta na strategické rozhodování konsorcia Nord Stream, v jehož čele stojí bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Tím si bývalý předseda sociálních demokratů vysloužil v Německu i v celé Evropě značnou vlnu kritiky a musel čelit výtkám, že se za 250 tisíc eur (6,5 miliardy korun) ročně zaprodal Kremlu. Schröder ale není jediný bývalý vysoce postavený politik, který lobbuje za zájmy plynovodu Nord Stream. Kvůli nepříjemnostem s pobaltskými a skandinávskými zeměmi byl v srpnu 2008 jmenován do funkce nezávislého konzultanta, respektive poradce pro ekologické záležitosti konsorcia bývalý finský premiér Paavo Lipponen (opět sociální demokrat).

Ruská priorita Zatímco v Rusku je Nord Stream považován za jednu z hlavních priorit energetické politiky, v EU je přijímán se smíšenými pocity – řada států či politiků se obává, že Nord Stream zvýší závislost na ruských energetických zdrojích a posílí politickou roli Moskvy v unii. Na druhé straně má projekt řadu stoupenců, kteří si od plynovodu slibují záchranu před deficitem dodávek zemního plynu, který Evropě hrozí kvůli vyčerpání zásob v Severním moři. Dalším důvodem je stabilizace dodávek vyhnutím se Ukrajině, kterou Moskva prezentuje jako nespolehlivou tranzitní zemi neschopnou za plyn ani zaplatit. Tomuto nařčení hraje do karet permanentní politická a současná finanční krize na Ukrajině. Přesto se Kreml nedávno nechal slyšet, že Nord Stream nemá v úmyslu vyšachovat tranzitní postsovětské země, ale pouze dosáhnout na západoevropské plynárenské trhy, což dosavadní tranzit přes Ukrajinu neumožňuje. Pokud bude Rusko postupovat v tomto duchu, znamenalo by to ústup z dlouhodobých hrozeb Moskvy, že svými plynovody Nord Stream a South Stream prakticky odstřihne Ukrajinu od tranzitu do zemí EU. Smysl by to mělo pouze v případě, že by existovala reálná možnost převzít pod svou správu ukrajinské plynovody, což je rovněž dlouhodobý plán Moskvy. Na druhé straně ale ukrajinské zchátralé plynovody vyžadují mnohamiliardové opravy, na které Gazprom momentálně nemá peníze.

Mapka s vyobrazením plynovodu na s. 100

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče