Želary: chvála čistoty vztahů

15. září 2003, 00:00 - JANA JANKEOVÁ
15. září 2003, 00:00

PRO KAŽDÉHO FILMAŘE JE VŽDY TERNO NARAZIT NA DOBROU SILNOU LÁTKU, KTEROU JE RADOST VYPRÁVĚT. PŘESNĚ TO SE POVEDLO ONDŘEJI TROJANOVI, PRODUCENTOVI A REŽISÉROVI FILMU ŽELARY, KTERÝ PRÁVĚ VSTOUPIL DO KIN.

PRO KAŽDÉHO FILMAŘE JE VŽDY TERNO NARAZIT NA DOBROU SILNOU LÁTKU, KTEROU JE RADOST VYPRÁVĚT. PŘESNĚ TO SE POVEDLO ONDŘEJI TROJANOVI, PRODUCENTOVI A REŽISÉROVI FILMU ŽELARY, KTERÝ PRÁVĚ VSTOUPIL DO KIN.

Novela Jozova Hanule dlouho odpočívala kdesi na dně šuplíku spisovatelky jménem Květa Legátová. Počátkem 90. let na ni předkoupilo Barrandov Studio filmovací práva, ale pak skončila znovu v šuplíku. Až ji objevil scenárista Petr Jarchovský a hned vzápětí se pro ni nadchl Ondřej Trojan. A upsal se k několikaleté vyčerpávající práci, na jejímž začátku stálo náročné shánění financí a producentů, na jejím konci pak více než dvouhodinový film vyprávějící čistými filmovými prostředky o čistotě lidských vztahů. Příběh Elišky začíná ve 40. letech minulého století, v období protektorátu. Mladá, nedostudovaná lékařka je zapojena spolu se svým přítelem, lékařem, a jeho kolegou do odboje. Jednoho dne však gestapo jejich síť odhalí a Eliška musí okamžitě zmizet. Má jedinou možnou cestu - odejít z města do hor, ve společnosti muže, jemuž před nedávnem darovala v nemocnici krev. Městsky vychovaná mladá žena pobouřená náhlou změnou svého životního stylu zprvu ostře protestuje proti této radikální změně a odmítá se přizpůsobit novým podmínkám. Její společník - ošlehaný, drsný horal - ji děsí a představa, že by měla přistoupit na místní obyčej a provdat se za něj, jí připadá jako čiré bláznovství. A přesto se pozvolna mezi nimi začíná rodit něžné přátelství, jež vyústí v ten nejčistší vztah oproštěný od všech civilizačních balastů. Silný příběh, jakých je poslední dobou v českém filmu jako šafránu, je tu nosným základem, na němž stojí všechna pozitiva filmu. Počínaje vynikajícími hereckými výkony - především Anny Geislerové (jež se perfektně vyrovnala s náročným přerodem své postavy) a György Cserhalmiho v rolích Elišky a horala Jozy. Ale platí to i o Ivě Bittové, Miroslavu Donutilovi v nezvyklé roli faráře, Jaroslavě Adamové nebo Janu Třískovi. Náladu všech čtyř ročních období, které film zachycuje a v nichž oslavuje drsnou krásu horské přírody, ale i tradiční zvyky a životní styl obyvatel Želar, skvěle demonstruje kamera Asena Šopova. Totéž se týká hudebního doprovodu k filmu, který obstaral Petr Ostrouchov. Želary jsou zkrátka silným, emoce probouzejícím filmem, který se snad jen v úplném závěru režisérovi trochu rozpadá. Kdo však chce prožít kus života s postavami, jež jsou z masa a krve a žijí mezi životem a smrtí, rád tenhle drobný kaz na kráse Ondřeji Trojanovi odpustí. Zážitek z jeho filmu totiž stojí za to.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče