Ze života hmyzu

31. května 2012, 11:44 - Petr Kolář
31. května 2012, 11:44

Byť se představitelé koaličních stran minulý týden tvářili dramaticky, rozpad vlády se zřejmě konat nebude. Hlavní zprávou je, že se Věci veřejné vymknuly Vítu Bártovi

Věci veřejné vyvěsily v hlavním městě billboardy: „My držíme slovo. Konec doživotní imunity politiků. Splněno.“ V kontextu událostí z minulého týdne slogan o dodržování slova působil jako ten nejpodařenější vtip. Pokud si totiž mohl kdokoli myslet, že co se ostudnosti a ubohosti týče, dosáhly už Věci veřejné (VV) a s nimi celá vládní koalice stropu, byl v uplynulých dnech usvědčen z omylu.
Okolnosti véčkařských demisí nedemisí, konce nekonce celé vlády a pokračování stěží uvěřitelného soudu se superguruem Vítem Bártou jasně ukázaly, že koalice svůj potenciál ve sféře trapnosti zdaleka nevyčerpala. Má vskutku netušené možnosti. Hlavní zprávou z minulého týdne proto zůstává fakt, že Vít Bárta už svoji stranu ani zdaleka „neorchestruje“, jak býval zvyklý.

Prožvaněných devět hodin

Ministři a poslanci za TOP 09 si pro svůj tradiční večírek s novináři v Malostranské besedě nedaleko sněmovny nemohli vybrat lepší den. Dlouhodobě plánovaná úterní akce se totiž konala jen několik desítek minut poté, co představitelé Věcí veřejných minulý týden po několikahodinové debatě vylezli s tím, že jejich ministři podají druhý den do rukou premiéra Petra Nečase demisi. Šéf státní kasy a první místopředseda strany Miroslav Kalousek si před novináři piloval bonmoty pro večerní vystoupení v České televizi s tehdejším místopředsedou VV „pro křivá obvinění“ (jeden z bonmotů) Tomášem Jarolímem. Kalousek už měl za sebou prohlášení, jakou má radost, že něco tak „odporného a slizkého“ jako VV zmizí z politiky. A byl na svá slova zjevně hrdý. „Myslím si to už nejméně rok, a když jsem to konečně mohl říct takto natvrdo, bylo to pro mě úlevné,“ vysvětloval.
Kalousek měl oproti premiérovi a šéfovi ODS Petru Nečasovi zásadní výhodu. Prohlášení, že pokud véčkaři demise skutečně podají, skončí následující den vláda a mají být předčasné volby v nejkratším možném termínu, totiž vydal dřív než Nečas. Ten si údajně chtěl nechat otevřená dvířka pro manévrování ve snaze koaliční vládu opět udržet. Po Kalouskově stanovisku mu však nezbývalo než být stejně razantní.
V Malostranské besedě, kde u pořadu Události, komentáře všichni „fandili“ mnohem intenzivněji než při předchozím sledování zápasu Ligy mistrů mezi AC Milán a Barcelonou, se nenašel prakticky nikdo, kdo by věřil v další pokračování koalice. A to včetně předsedy Karla Schwarzenberga („tak holt vyhraje ČSSD a povládne s podporou komunistů“) a šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka. Toho se ještě před vystoupením Kalouska, Jarolíma a první místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové týdeníku Euro málem podařilo přesvědčit k sázce, že se nakonec žádné drama neodehraje a vláda vydrží v nezměněné podobě. Na sázku o láhev dobrého vína si ale nakonec Gazdík prozřetelně neplácl.
S postupujícím časem byli nicméně představitelé topky ochotni čím dál hlasitěji připouštět, že k žádné revoluci dojít nemusí. Ony vzývané předčasné volby by totiž ve finále nemusely z politiků vyhovovat vůbec nikomu. Ostatně po ostrých reakcích Kalouska a Nečase ještě v úterý večer oficiální předseda Věcí veřejných Radek John Lidovým novinám sdělil, že byť se na tom véčkaři po téměř devíti hodinách jednání dohodli, druhý den žádné demise nepodají.

Netušené trumfy

Komické je, že si ve snaze pinknout míč na jiné hřiště zadělal na nové problémy sám Vít Bárta. Když totiž véčkaři minulý týden „vypustili“ další z nahrávek Kristýny Kočí, superguru zjevně netušil, že se to otočí proti němu. Samotná nahrávka vznikla pro současnou českou politickou reprezentaci příznačně. Kristýna Kočí nahrávala poradu s Bártou u lahví „těžkého červeného vína“ a po ní zapomněla nahrávání vypnout. Nevědomky tak zaznamenala i svůj rozhovor s ministrem pro místní rozvoj za Věci veřejné Kamilem Jankovským a vše – nic netušíc – předala policii. Tam teprve pasáž objevili Bártovi právníci.
Jakkoli se zpočátku zdálo, že trumfem nového audiomateriálu mají být věty o nabídkách od Kalouska s Nečasem, gró nahrávky leželo jinde. Kočí na ní totiž hovořila o nabídce „tatínka od Jirky“. Tím neměl být nikdo jiný než plzeňský místopředseda ODS, člen výkonné rady a „vodič“ ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila Roman Jurečko.
Bártovci zkrátka chtěli předvést, že se na pokusu o puč ve VV i vládě z loňského jara nepodílel pouze bývalý šéf poslanců ODS Petr Tluchoř (posléze Nečasem odstavený), ale jako jedni z hlavních aktérů i duo Pospíšil–Jurečko. Výsledkem pak mělo být podle představ bártovců zvýšení napětí v ODS a nové přestřelky mezi jejími členy. Nejsilnější vládní strana by se tak musela věnovat řešení vlastních sporů, a nikoli soudu s Bártou a atakům na Věci veřejné.
Hladkému průběhu scénáře Bártovců nahrávala skutečnost, že premiér Nečas by již delší dobu Pospíšila rád odvolal. Dosud mu v tom totiž bránil jenom fakt, že se ministrovi spravedlnosti podařilo média i veřejnost přesvědčit, že při sporech o pražském státním zastupitelství stojí na straně dobra proti „zlému“ Vlastimilu Rampulovi.
Bártova strategie na první pohled dávala smysl: podezíravý premiér se po dalším „důkazu“ o plzeňské zradě rozzlobí na Pospíšila s Jurečkem a prvního jmenovaného odvolá z ministerstva spravedlnosti. Véčkařům by to navíc dávalo naději, že posléze v nějakém širším handlu vedení justice ukořistí pro sebe.
Premiér podle plánu předminulou neděli v diskusním pořadu České televize vyslal směrem k Jurečkovi velmi jasný vzkaz. „Mě máloco tak vytočí, jako když jsem slyšel od některých lidí ze světa politiky nebo ze světa na pomezí politiky a byznysu výrok typu: ,Já chci mít vliv, ale nechci být dohledán.‘ To je něco, co mě vytočí do nejvyšších obrátek a rozpálí na 150 stupňů a skáču čtyři metry do výšky,“ prohlásil Nečas.
Autorem výroku, na který premiér narážel, je právě Roman Jurečko. Když krátce před kongresem ODS v roce 2009 vypustili lidé z okolí tehdejšího předsedy Mirka Topolánka seznam krajských kmotrů, psal autor tohoto textu do Lidových novin profil Jurečka, do té doby z celostátního pohledu nepříliš známého. Jeden ze zdrojů přitom tehdy reprodukoval Jurečkovu častou větu: „Rád bych se jednou podílel na výběru premiéra či třeba šéfa ČEZ, ale chci být nedohledán.“

Jak to Bárta neukočíroval

Jenže pak se strategie Vítu Bártovi pokazila. V čem se superguru přepočítal, bylo rozpoložení v jeho vlastní straně. V rámci Věcí veřejných totiž vykrystalizovaly tři proudy s naprosto odlišným pohledem na další fungování strany. Podle důvěryhodných zdrojů týdeníku Euro z VV tvoří první frakci radikálové reprezentovaní například dnes už bývalým místopředsedou Tomášem Jarolímem, ve sněmovně pak zastoupení třeba poslanci Radimem Vysloužilem či Martinem Vackem. Byť z trochu jiných důvodů, lze k nim přiřadit i zhrzeného exministra školství Josefa Dobeše, který údajně zvažuje složení poslaneckého mandátu. Pro tyto lidi je pro odchod z vlády už teď pozdě.
Opačný pól tvoří „ministerská“ skupina. Kromě ministra dopravy Pavla Dobeše s Karolínou Peake do ní patří místopředsedkyně strany a manželka Víta Bárty Kateřina Klasnová nebo Viktor Paggio. Tato uměřená skupina by v kabinetu ráda zůstala. Nejvýraznější rozepře přitom panuje mezi Dobešem a Bártou. Předminulý týden se pohádali třeba o Dobešem zamýšleném odvolání pověřeného šéfa Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavla Habarty, jehož do funkce dosadil superguru VV. Dobeš byl také tím, kdo bez ohledu na stanoviska véčkařů ve středu dopoledne vystoupil s tím, že on demisi podávat nebude, k čemuž se později připojila Peake.
Mezi těmito dvěma proudy se nachází Vít Bárta se svými věrnými, jako jsou Michal Babák, Josef Novotný či Radek John. Při neformálních diskusích s představiteli ODS a TOP 09 předminulý týden se Bárta ještě tvářil, že má situaci pod kontrolou. Partnerům sliboval minimálně to, že dosáhne přerušení debaty špiček své strany tak, aby nepadlo žádné ultimátní stanovisko. Na samotném jednání VV se ovšem ukázalo, že toho už není schopen.
Informace z odposlechu Kočí o „tatínkovi od Jirky“ se tak obrátila proti Bártovi. Pro radikály z řad véčkařů představovala jen další ujištění, že se proti nim chystal puč řízený špičkami občanských demokratů, tudíž důvod k odchodu z vlády. A Bárta musel začít kvapně hasit ten největší problém, neboť předčasné volby by nejspíše znamenaly konec VV v politice. Řešení našel v podobě rádoby kompromisního vzkazu, že by VV mohly menšinový kabinet ODS a TOP 09 podporovat z opozice. A přepočítal se podruhé, čehož výsledkem byl razantní postoj koaličních partnerů ohledně předčasných voleb. Chování ODS a TOP 09 je přitom logické: véčkaři by odchodem do opozice dosáhli toho, že by si mohli diktovat přinejmenším totéž co dnes, ale navenek by byli zbaveni vládní odpovědnosti.

Nejistá sázka na vyvažování

Jakkoli se v úterý všichni představitelé TOP 09 v Malostranské besedě, stejně jako mnozí občanští demokraté jinde ujišťovali, že je krok véčkařů definitivním koncem koalice, a na „první signální“ z toho měli úlevnou radost, po hlubším zamyšlení začali bojovat za zachování vlády. Co nejrychlejší předčasné volby by ani jedné z těchto stran nepomohly.

O blížícím se politickém umíráčku nad VV už řeč byla. Někteří občanští demokraté sami odhadují, že by v předčasných volbách ve světle skandálů, jako je Janouškova kauza, dostali okolo patnácti procent hlasů a ocitli by se hluboko v opozici. A byť to tak na první pohled nevypadá, tratila by rovněž TOP 09. Vycházíme-li totiž z toho, že nejbližší volby drtivě vyhrají sociální demokraté, pouze topka by s nimi mohla uzavřít koalici. Tedy pokud vynecháme možnost vládnutí ČSSD za tiché podpory komunistů, což šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka při každé příležitosti vylučuje.
Pakliže by se předčasné volby konaly, muselo by to být do začátku prázdnin, než se lidé rozjedou na dovolené. Spojit předčasné volby s podzimními krajskými a senátními, jak požaduje Sobotkova ČSSD, by bylo pro pravici krajně nevýhodné. „To by znamenalo oranžové tsunami všude. Ve vládě, krajích i Senátu,“ jak prohlásil jeden z významných koaličních politiků.
Naproti tomu pokud by se volby do sněmovny konaly do začátku prázdnin, mohli by občanští demokraté s topkaři spoléhat na osvědčené „vyvažování“. Tedy že by se lidé po zvolení socialistů do vlády zalekli a do krajů a Senátu volili pravici. Hnutí Starostové a nezávislí na společných kandidátkách s TOP 09 by to ocenilo, protože krajské volby jsou pro jeho členy mnohem důležitější než ty do sněmovny, jak v Malostranské besedě přiznal šéf starostů a poslanců TOP 09 Petr Gazdík. To by ovšem platilo pouze v případě, že by se TOP 09 nedohodla s ČSSD na vládě.
Při zhodnocení těchto rizik není divu, že ani radikálové z řad ODS a TOP 09 na konec vlády vehementně netlačí. (Mimochodem, při rozpadu vlády by téměř jistě neprošel prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta, takže za rok by ho vybírali opět poslanci a senátoři.) Namísto toho je ze všech stran patrná snaha nejnovější roztržku vyřešit, pročež si slovy Petra Nečase dali koaliční politici „mezi pátkem a pondělím čas pro velikonoční rozjímání a zpytování svědomí“.

Rušení ministerstev? Jen deklarace

Občanští demokraté mezitím pustili do oběhu návrh na seškrtání (v jejich mluvě „revizi“) programového prohlášení vlády a záměr rušit některá ministerstva. Radek John to prý pokládá za vstřícný krok. Nic konkrétního ale ODS vymyšleno nemá. „O záměru zrušit některá ministerstva se bavíme asi tři týdny. VV se tedy vlamovaly do otevřených dveří. Vyhodnotili jsme si totiž, že pokud se musí uskromňovat například důchodci, musí vláda vyslat signál, že šetří také. Že by ale byl nějaký konkrétní plán, jaká ministerstva rušit, to není. Jde spíš o deklaraci, že ten záměr vláda má, že to udělat chceme a každá z koaličních stran by se měla vzdát jednoho ministerstva. Na žádném jednání ale dosud nepadly konkrétní resorty,“ uvedl zpravidla velmi dobře informovaný zdroj týdeníku Euro z ODS, který si nepřál být jmenován.
Variant je několik. Nejvíce se hovoří o zrušení ministerstva pro místní rozvoj, přičemž čerpání z fondů Evropské unie by převzal Úřad vlády. Dále se spekuluje o zrušení ministerstva kultury (nyní v držení TOP 09), případně jeho sloučení s ministerstvem školství. A vyloučeno není ani zrušení ministerstva životního prostředí, nebo jeho možné sloučení s ministerstvem zemědělství. V posledním případě by ale premiér Nečas musel odvolat oblíbence Václava Klause Tomáše Chalupu, anebo Petra Bendla, kterého potřebuje kvůli vlivnému podnikateli Ivu Rittigovi. „Od nějaké koncovky je to kilometry daleko. Bylo ale řečeno: pojďme o tom debatovat,“ popisuje zmíněný zdroj z ODS.
S „materiálem“, který tvoří koaliční vládu, se může stát úplně cokoli. Při uzávěrce tohoto vydání týdeníku Euro situace nasvědčovala tomu, že bez ohledu na ostré výroky a odvolávaná stanoviska bude vláda pokračovat v jen mírně obměněné podobě a na stejném půdorysu. A všechno to hemžení a bzučení bylo zbytečné. Takový je prostě „standardní“ koaliční život.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče