Ze třetího světa do první ligy

09. června 2008, 11:34 - Kateřina Menzelová
09. června 2008, 11:34

Tržby některých společnosti z rozvíjejících se zemí dosahují miliard dolarů

Francouzský ekonom a demograf Alfred Sauvy použil poprvé v roce 1952 pro rozvíjející se země označení třetí svět, synonymum chudoby a zaostalosti. Dnes se mnoho zemí z Asie, Latinské Ameriky a střední a východní Evropy, které dříve byly zahrnovány do skupiny třetí svět, pyšní nejrychleji rostoucími ekonomikami na světě. A některé firmy, jež pocházejí z těchto regionů, dosahují tržeb několika miliard dolarů a soupeří s americkými, japonskými a západoevropskými giganty o světové prvenství v tom kterém oboru. Šéf General Eletric Jeff Immelt minulý rok poradil svým manažerům, jak si poradit s novými „vyzyvateli“. „Naším cílem, ve vztahu k této skupině společností, je mít hodně zákazníků, hodně dodavatelů, ale žádné konkurenty,“ konstatoval Immelt.
Mezinárodní poradenská společnost The Boston Consulting Group (BCG) sestavila z tří tisícovek adeptů z rozvíjejících se zemí žebříček nazvaný New Global Challangers, který exkluzivně poskytla týdeníku EURO. „Zaměřili jsme se na firmy z rozvíjejících se trhů, které rychle rostou a mají potenciál stát se globálními společnostmi,“ říká Martin Kálovec z pražské pobočky BCG.

MALÁ VOZÍTKA I LUXUSNÍ LIMUZÍNY

Jména některých firem z rozvíjejících se trhů nejsou na tradičních trzích neznámá. Například Tata Group. Indická firma nedávno uvedla na trh auto za 2500 dolarů, což je přibližně polovina ceny, za niž prodávají nejlevnější vozy její hlavní rivalové. Tata Group dobře odhadla potřeby stále se rozrůstající střední třídy v Indii a v dalších asijských zemích. Tata Group následovaly další – čínská automobilka Chery Auto, indický výrobce Bajaj Auto… Tata Group ale nejsou jen levná vozítka. Do svého portfolia letos získali Indové luxusní značky Jaguar a Land Rover. Do stejné skupiny, tedy Tata Group, patří také například britsko-nizozemská ocelářská firma Corus.
Globálním hráčům v oblasti stavebních materiálů, jakými jsou Lafarge nebo Saint-Gobain, konkuruje mexická společnost Cemex. Ta si svou pozici upevnila poté, co získala britskou skupinu RMC. Brazilskou společnost Companhia Vale do Rio Doce znají v Kanadě. Za 17,8 miliardy dolarů koupila tamní důlní firmu Vale Inco. Brazilská firma Marcopolo je třetím největším světovým producentem karosérií a komponentů pro autobusy a dodávky. Čínská společnost Nine Dragons Paper ovládá globální trh s balící lepenkou, polský PKN Orlen patří mezi největší producenty ropy a zemního plynu, indická společnost Suzlon Energy dominuje ve výrobě větrné energie. Výčet proslulých značek z Východu zdaleka nekončí. Když byla slavná automobilka MG Rover v roce 2005 na prodej, utkali se o ni ve finále dva soupeři ze stejné země: nejstarší čínský producent vozů Nanjing Automobile a největší čínská automobilka Shanghai Automotive Industry. Britský podnik nakonec „pořídila“ společnost Nanjing Automobile za 87 milionů dolarů. Asijským úspěchem skončil i prodej divize osobních počítačů, kterou IBM v roce 2004 prodalo za 1,75 miliardy dolarů čínskému gigantu Lenovo. Spoluzakladatel společnosti Liou Čchuan-č´ po uzavření smlouvy poznamenal: „Tato akvizice umožní čínskému průmyslu znatelný pokrok v cestě ke globalizaci.“ Praxe ukazuje, že se Liou nemýlil. A úspěch na etablovaných trzích neslaví jen Číňané.

VÝVOZCI KAPITÁLU

Analytici se shodují, že noví celosvětoví hráči z rozvíjejících se zemí mají společnou řadu charakteristik – jsou agresivní, hlavně pokud vyjednávají o akvizicích, neřídí podnikání ze svého mateřského sídla, ale založili pobočky po celém světě, investují značné sumy do výzkumu a vývoje a disponují dostatečnou hotovostí. Rozvíjející se země tak díky těmto firmám nejsou jen místem, kam proudí kapitál ze zahraničí, ale jsou i jeho významným exportérem. Ještě před několika lety přitom končila aktivita asijských, latinskoamerických či východoevropských podniků na hranicích země. Nyní už ovládají umění, jak obchodovat v cizině, pohybují se po světě s kapsami peněz a také zpracovanými due diligence od předních poradenských firem. V minulosti platilo, že společnosti, které bylo možné označit za globální, pocházely z rozvinutých trhů a celkem snadno získávaly podíl na zahraničních trzích. Americké korporace, jako jsou Ford, General Motors, IBM a další, pronikly v šedesátých letech minulého století do Evropy. O dvacet let později dobyli svět Japonci. „V poslední době se začali objevovat noví globální hráči, kteří jsou původem z rychle se rozvíjejících států,“ říká Martin Kálovec. Tyto firmy začínají určovat pravidla celosvětového byznysu. Nejvíce nových gigantů, figurujících na žebříčku sestaveného společností The Boston Consulting Group, bylo založeno v Číně. Ze stovky vybraných je 41 firem čínských. Druhé místo patří Indii s dvaceti společnostmi, Brazílie má třináct zástupců, Mexiko sedm a Rusko šest. Do přehledu se dostaly také podniky z Argentiny, Chile, Egypta, Maďarska, Indonésie, Malajsie, Polska, Thajska a Turecka.

ČÍŇANÉ MAJÍ ZÁJEM O SUROVINY

„Čína považuje za strategicky důležité, aby se dostala k nerostným zdrojům. Zároveň se otvírá světu,“ vysvětluje zahraniční aktivity čínských firem Martin Kálovec z BCG. Tamní vláda je zahraničním akvizicím nakloněna. „Budeme podporovat úspěšné podniky, aby se uplatnily v globálním měřítku, investovaly, řídily nadnárodní podnikání v souladu s mezinárodními praktikami. Aby budovaly řídicí a výzkumná centra a zákaznické sítě,” řekl čínský premiér Wen Ťia-pao před dvěma lety na zasedání parlamentu. A nezůstává jen u slov. Společnostem, jež se chtějí uchytit v cizině, poskytuje Peking třeba zvýhodněné úvěry. Čínské firmy, které označila BCG jako nové „vyzyvatele“, dosáhly v roce 2006 dohromady tržeb ve výši 14,5 miliardy dolarů a od roku 2004 do roku 2006 zaznamenaly růst o 26 procent. Většina čínských společností, přesně 34 ze 41, které mají globální ambice, je veřejně obchodovaných, ve 29 firmách má podíl stát či je plně vlastní.
„Zaznamenáme větší a smělejší počiny čínských firem jak v zahraničí, tak na domácím trhu,” domnívá se analytik John Bailey ze společnosti Standard & Poor's. „Nejúspěšnější podniky hledají možnost diverzifikace a častěji vstupují na zahraniční trhy. Na druhé straně mnoho z nich přijímá zahraniční investice, aby si zajistily růst a konsolidaci na stále konkurenčnějším domácím trhu,“ dodává Bailey. Nejčastěji se jako hlavní důvod úspěšné expanze firem z rozvíjejících se trhů uvádí nízké pracovní náklady v zemi, odkud pocházejí. Studie BCG ale ukazuje, že pouze nízké náklady nejsou dostačující proto, aby se z lokálního podniku stal globální hráč. „Každá z vybraných společností má vždy něco silného – značku, pokročilé technologie nebo zajímavý model. Disponují něčím, co ji opravňuje získat podíl na trhu i v západní Evropě a v Americe. Až donedávna pro ně zahraniční expanze nehrála podstatnou roli. Jejich férový podíl na zavedených trzích je větší, než mají nyní,“ domnívá se Kálovec. K nízkým pracovním nákladům dodává: „Pronikání na tradiční trhy není založeno na něčem, co za několik let pomine.“ Navíc prý není pravděpodobné, že by z té samé výhody, například nízkých pracovních nákladů, profitovala jak outsourcingová firma, tak těžařská společnost.

MAJÍ AMBICE

Platí, že všechny společnosti chtějí růst. Nejprve začínají na domácích trzích. V nějakém momentu se ale tento prostor vyčerpá, firma dosáhne určitého podílu a další možností, jak se dále rozvíjet, je zahraniční expanze. Rozpínavosti nových „vyzyvatelů“ nahrává také fakt, že se daří rozvíjejícím se ekonomikám. Díky tomu dosáhly některé tamní společnosti takové velikosti, že si mohou dovolit mít globální ambice. Navíc se uvolňují bariéry mezinárodního obchodu. „Dříve byly firmy izolované. Nyní, když se odstraňují překážky, se podniky derou ven,“ říká Kálovec. A nesměřují jen na západní trhy. Významně narůstá i obchod mezi rozvíjejícími se zeměmi navzájem. Například mezi Indií a Čínou se v roce 2006 zvýšila výměna zboží a služeb o 38 procent. Modelovým příkladem, jak se z lokální firmy stal globální gigant, je společnost Huawei. Tu založil v roce 1988 Ren Čeng-fej, který předtím působil jako důstojník v Čínské lidové armádě. „Na rozjezd firmy měl k dispozici méně než deset tisíc eur. S úvěrem od banky počítat v té době nemohl,“ upřesňuje Sü Č´-ťün, viceprezident společnosti. Huawei dnes zaměstnává více než 40 tisíc pracovníků a patří mezi nejrychleji se rozvíjející čínské firmy. Poskytuje produkty a služby pro 300 telekomunikačních operátorů po celém světě. List The British Financial Times zařadil tuto společnost mezi deset nejprestižnějších čínských značek. Huawei spolupracuje s Motorolou na vývoji telekomunikačních technologií, navázal kontakty například s firmami Lucent, Intel, Microsoft či AT&T. Společnost má v současné době více než 45 milionů GSM uživatelů v 45 zemích, její optické sítě běží v 59 zemích, sítě pro datovou komunikaci v 66 zemích a bezdrátové sítě v 54 zemích. Huawei působí od roku 2003 také na českém trhu. Vlastníky společnosti Huawei jsou soukromé osoby. Majetková struktura připomíná družstvo. „Sto procent firmy vlastní osmdesát procent jejích zaměstnanců,“ vysvětluje Sü. Dodává, že CEO drží pouze jedno procento akcií. Firma investuje každoročně do vývoje a výzkumu deset procent tržeb. Kromě Číny má Huawei svá výzkumná centra ve Spojených státech – v Dallasu a v Silicon Valley, třetí je v indickém Béngalúru. Laboratoře společnost založila také ve Stockholmu a v Moskvě.

ŠEST MODELŮ

Společnost The Boston Consulting Group ve své analýze identifikovala šest modelů, jakými nové globální firmy expandují do zahraničí. První z nich představuje organický růst. Tímto způsobem se za hranice Indie vydal největší indický producent dvoukolových a tříkolových vozidel – společnost Bajaj Auto. V roce 2006 firma dosáhla tržeb ve výši 2,2 miliardy dolarů, což představuje od roku 2000 nárůst o 131 procent. V současné době má dominantní postavení na devíti trzích, většinou v rozvíjejících se zemích. Organickým růstem se do zahraničí dostal také brazilský výrobce kosmetiky, společnost Natura. Ta si nejprve vybudovala silné postavení na domácím trhu, postupně expandovala do dalších zemí Latinské Ameriky. V současné době se zajímá o Evropu.
Některé firmy uspěly v zahraničí prostřednictvím inovací. Mezi ně patří brazilská letecká společnost Embraer či čínská China Aviation I. Embraer v roce 2006 dosáhl tržeb 3,8 miliardy dolarů, z čehož 96 procent pochází ze zahraničních trhů. Je třetím největším výrobcem komerčních letadel na světě, hned za Boeingem a Airbusem. Embraer se dokázal prosadit nejen díky nízkým výrobním nákladům, ale také orientací na výzkum a vývoj. To je případ i čínské společnosti China Aviation I. Ta v roce 2006 zaznamenala tržby ve výši 10,5 miliardy dolarů, což představuje v porovnání s rokem 2000 nárůst o 420 procent. V Číně je největším výrobcem vojenských a komerčních letadel, raket a dalších leteckých zařízení.
Expandovat do zahraničí mohou firmy z rozvíjejících se zemí také tím, že se jim podaří zdárně soupeřit s těmi, kdo jsou na špičce v oboru. Například čínská společnost BYD, která je největším výrobcem znovunabíjecích akumulátorů, patří mezi nejúspěšnější firmy na žebříčku nových „vyzyvatelů“. Před dvěma lety zajistila společnost svým akcionářům výnosy přesahující 148 procent. Firma soutěží hlavně s japonskými konkurenty. Její výrobní proces je založen na pracovní síle, zatímco Japonci spoléhají především na kapitál. V roce 2003 pronikla BYD na automobilový trh. V akvizici tehdy získala společnost Tsinchuan Automobile Company. Další firmy z rozvíjejících se trhů „zbohatly“ z přírodního bohatství země odkud pocházejí. Většina společností, které se zabývají těžbou či zpracováním nerostných surovin, expanduje do zahraničí prostřednictvím akvizic. Například indická společnost Hindalco Industries, která je největším producentem hliníku v Asii, dosáhla v roce 2006 tržeb ve výši 4,1 miliardy dolarů. Přibližně třetina sumy pochází ze zahraničí. V roce 2003 získali Indové dva měděné doly v Austrálii, v loňském roce zaplatili šest miliard dolarů za kanadskou společnost Novelis. Analytici očekávají, že díky této transakci se zvýší tržby indické firmy až na deset miliard dolarů.
Některým novým globálním společnostem se podařilo vyvinout podnikatelský model, se kterým jsou úspěšné i na globálních trzích. Do této skupiny spadá například mexická firma América Móvil s tržbami z roku 2006 ve výši 21,3 miliardy dolarů. Operátor mobilních sítí má významný tržní podíl na americkém kontinentu a patří mu více než čtvrtina trhu v USA s předplacenými mobilními službami. América Móvil podniká na jednotlivých trzích pod různými značkami a s odlišnou marketingovou strategií. Téměř třetinovým vlastníkem firmy je Carlos Slim Helú, kterého časopis Forbes řadí mezi nejbohatší lidi světa.
Hlavně čínské společnosti figurují mezi těmi, které se dostávají na zahraniční trhy prostřednictvím nákupu zdrojů nerostných surovin. To odpovídá strategii čínského vedení, které má zájem zabezpečit v cizině zásoby surovin. Patrné je to hlavně u zdrojů energie. V žebříčku nových globálních firem figuruje například společnost Minmetals Corporation, největší čínský zpracovatel a dovozcem oceli a neželezných kovů. V roce 2006 dosáhla společnost tržeb 18,9 miliardy dolarů. Mezi „vyzyvateli“ se umístila také společnost CNOOC, největší čínský producent ropy a zemního plynu.

SOUKROMÉ I STÁTNÍ

Firmy, které patří mezi nové globální hráče, podnikají v širokém spektru odvětví - od těžebního průmyslu, přes automobilový průmysl, potravinářství, až po technologie a služby. V seznamu jsou zastoupeny také společnosti, které vlastní stát. Například čínská státní společnost SASAC kontroluje 155 firem a je největším aktivním akcionářem na světě. Stovka společností, které BCG zařadila mezi nové globální podniky, přitáhla dohromady v roce 2006 přímé zahraniční investice v objemu 245 miliard dolarů a vyprodukovala přibližně 17,3 procenta celkového globálního produktu. Tržby firem překročily částku 1,2 bilionu dolarů. Mezi roky 2004 a 2006 se tento ukazatel zvýšil o téměř třicet procent. Ekonomové předpokládají, že tržby vybrané stovky podniků dosáhnou v roce 2010 zhruba 3,4 bilionu dolarů a v roce 2015 se tato částka zvýší na bezmála dvanáct bilionů dolarů. Společnost BCG odhaduje, že v loňském roce noví „vyzyvatelé“ utratili na suroviny a energii mezi 310 a 330 miliardami dolarů, až sto miliard dolarů za součástky a dalších 65 až 80 miliard dolarů vynaložili na služby. Studie renomovaných poradenských firem se shodují, že počet firem z rozvíjejících se trhů, které uspějí v mezinárodní konkurenci, bude narůstat a bude sílit také jejich vliv. Země, jako jsou Čína, Indie, některé státy Latinské Ameriky a východní Evropy, jak vyplývá z prognóz, si udrží tempo růstu podstatně větší než rozvinuté země. To je jednou z výhod nových globálních hráčů oproti konkurenci z tradičních trhů. Dle statistik OECD si rozvíjející se země ročně polepšují mezi šesti až dvanácti procenty, zatímco ekonomiky rozvinutých zemí rostou ročně mezi dvěma až třemi procenty. Společnosti z rozvíjejících se zemí stále generují tržby z velké části na expandujících trzích. Proto také rostou rychleji, než jejich západní rivalové. „Například Motorola je určitě globálním hráčem, ale její růst je pomalejší než technologických firem z Indie nebo z Číny, protože výnosy generuje hlavně v rozvinutých zemích. Ty ale mají pomalejší dynamiku než rozvíjející se státy,“ vysvětluje Martin Kálovec. Dle jeho názoru bude ještě nějakou dobu trvat, než se tyto disproporce vyrovnají.

BOX:
Největší akcionář světa SASAC (State-Owned Assets Supervision and Administration Commission) je největším aktivním akcionářem na světě. Ovládá 155 firem, které dosáhly v roce 2006 společně tržeb přes jeden bilion dolarů. Do portfolia skupiny patří aktiva, jejichž hodnota v roce 2006 dosahovala 1,56 bilionu dolarů. SASAC ovládá firmy z různých odvětví, od energetiky až po automobilový průmysl. Výjimkou jsou banky a firmy poskytující finanční služby, které řídí jiné vládní organizace. Pod SASAC náleží mnoho obřích čínských firem, včetně Air China, China Mobile Communications Corporation, Sinopec, PetroChina Company a Shanghai Baosteel Group Corporation. Osm z firem SASACu bylo zařazeno do žebříčku Fortune 500. SASAC byl založen v roce 2003 a získal pod sebe řadu podniků, které do té doby řídila různá ministerstva. Hlavním cílem SASAC je ochrana a zhodnocování státních aktiv. Po založení SASAC došlo k restrukturalizaci státních podniků a jejich počet se snížil ze 196 na 155. Do roku 2010 by měl být počet zredukován na stovku.
SASAC je aktivním akcionářem, podílí se také na vzdělávání manažerů. Ve vlastní akademii vyškolil již šest tisíc řídících pracovníků. Tím se liší od suverénních fondů, které vystupují pouze jako správci kapitálu.

TABULKA:
Top 100 Noví globální hráči Společnosti dle zemí Odvětví
Argentina
Tenaris Ocel
Brazílie
Braskem Petrochemie
Companhia Vale do Rio Doce Těžba
Coteminas Textil
Embraer Letectví
Gerdau Steel Ocel
JBS-Fribol Potravinářství
Marcopolo Automobilové součástky
Natura Kosmetika
Perdigao Potravinářství
Petrobrás Fosilní paliva
Sadia Potravinářství
Votorantim Group Zpracovatelský průmysl
WEG Inženýrství
Chile
CSAV Doprava
Čína
Aluminum Corporation of China Neželezné kovy
BYD Company Spotřební elektronika
Changhong Eletric Domácí spotřebiče
Chery Automobile Automobily
China Aviation Letectví
China FAW Group Corporation Automobilové součástky
CIMC Doprava
China Minmetals Corporation Neželezné kovy
China Mobile Communications Corporation Telekomunikační sítě
CNHTC Automobilové součástky
Sinopec Fosilní paliva
China Shipping Group Doprava
CNOOC Fosilní paliva
COFCO Potravinářství
COSCO Group Doprava
CSIC Stavba lodí
Donfeng Motor Company Automobilové součástky
Founder Group Počítače/IT komponenty
Galanz Group Company Domácí spotřebiče
Gree Electric Appliances Domácí spotřebiče
Haier Company Domácí spotřebiče
Hisense Spotřební elektronika
Huawei Telekomunikace
Johnson Electric Inženýrství
Lenovo Počítače/IT komponenty
Li & Fung Group Textil
Midea Holding Company Domácí spotřebiče
Nine Dragons Paper Holding Papírové obaly
PetroChina Company Fosilní paliva
SAIC Automobilové součástky
Shanghai Baosteel Group Corporation Ocel
ZPMC Inženýrství
Shougang Group Ocel
Sinochem Corporation Chemie
Sinomach Inženýrství
TCL Corporation Spotřební elektronika
Techtronic Industries Company Inženýrství
Tsingtao Brewery Potravinářství
VTech Holdings Spotřební elektronika
Wanxiang Group Corporation Automobilové součástky
ZTE Corporation Telekomunikace
Egypt
Orascom Telecom Holding Telekomunikační sítě
Maďarsko
MOL Group Fosilní paliva
Indie
Bajaj Auto Automoblové součástky
Bharat Forge Automobilové součástky
Cipla Farmacie
Crompton Greaves Inženýrství
Dr. Reddy´s Laboratories Farmacie
Hindalco Industries Neželezné kovy
Infosys Technologies IT služby
Larsen & Toubro Inženýrské služby
Mahindra & Mahindra Automobilové součástky
Ranbaxy Pharmaceuticals Farmacie
Reliance Group Petrochemie
Satyam Computer Services IT služby
Suzlon Energy Větrná energie
Tata Consultancy Services IT služby
Tata Motors Automobilové součástky
Tata Steel Ocel
Tata Tea Potravinářství
Videocon Industries Spotřební elektronika
Videsh Sanchar Nigam Telekomunikační sítě
Wipro IT Služby
Indonésie
Indofood Sukses Makmur Potravinářství
Malajsie
MISC Doprava
Petronas Fosilní paliva
Mexiko
América Móvil Telekomunikační sítě
Cemex Stavební materiál
Femsa Potravinářství
Gruma Potravinářství
Grupo Bimbo Potravinářství
Grupo Modelo Potravinářství
Nemak Automobilové součástky
Polsko
PKN Orlen Fosilní paliva
Rusko
Gazprom Fosilní paliva
Inter RAO UES Energetika
Lukoil Fosilní paliva
MMC Norilsk Nickel Group Neželezné kovy
Rusal Neželezné kovy
Severstal Ocel
Thajsko
Charoen Pokphand Foods Potravinářství
Thai Union Frozen Products Potravinářství
Turecko
Koc Holding Domácí spotřebiče
Sabanci Holding Chemie
Vestel Group Spotřební elektronika
Pramen: BCG

TRENDY Co mají společného noví globální hráči – Jsou agresivní
- Neřídí podnikání ze svého mateřského sídla
- Mají pobočky po celém světě
- Investují značné sumy do výzkumu a vývoje
- Disponují dostatečnou hotovostí

TRENDY Jak expandují do zahraničí noví globální hráči - Organický růst
- Inovace
- Soupeření se špičkou
- Akvizice
- Nový podnikatelský model
- Nákup nerostných zdrojů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče