Ze svědomitých národovců mi běhá mráz po zádech

26. srpna 2011, 17:35 - Petr Kolář
26. srpna 2011, 17:35

Xenofobní výroky od respektovaných politických autorit jsou jako škrtnutí sirkou, tvrdí viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Jako premiér měl pověst tvrdého bojovníka proti extremismu. „Debata, zda budeme tolerovat, že nám společnost hnědne, je stejně důležitá jako debata o reformách,“ říká Jan Fischer, viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj a možný kandidát na post prezidenta republiky. Jste znám tím, že odsuzujete jakékoli projevy rasismu, xenofobie či homofobie. Jak vnímáte události, které se v Česku několik posledních týdnů dějí? Co slyším, mi opravdu radost nedělá. Některé výroky, které se týkaly pochodu Prague Pride, mi vysloveně vyrazily dech. Nechápu, že na rozdíl od jiných evropských zemí mají vysocí státní představitelé a úředníci vůbec potřebu se k takové události vyjadřovat. To se například nikde v Anglii, Německu nebo Francii neděje. Prostě to tak je, patří to k dekoru normálně fungující – chcete-li občanské – společnosti a tečka. Tady i po dvaceti letech mají někteří politici takovou potřebu. To je první věc, která mě udivuje. Druhou je názorová hladina: výroky plné netolerance a zpochybňování maskované do volání po odhození politické korektnosti z jazyka. Já ji tedy na chvíli odhodím také. Když nazývat věci pravým jménem, tak tyto názory jsou hrubě fašizující. Pronáší-li je vysoce postavený státní úředník, což je případ Ladislava Bátory, je to pro mě alarmující. A dostává-li politické krytí od svého nadřízeného, je to alarmující ještě víc. Byl jsem zděšen, když před pochodem Prague Pride pan ministr Josef Dobeš říkal, že Bátoru neodvolá, protože to je svědomitý národovec a katolík. Katolík budiž, s tím nemám problém. Ale ze svědomitých národovců mi běhá mráz po zádech. Víte, svědomití národovci v minulém století připravili o životy několik milionů lidí. Svědomití národovci byli u začátku osvětimských pecí, stáli nad hroby ve Srebrenici. Všechno to byli svědomití národovci. Byl bych rád, abychom na to ve společnosti uměli reagovat: že to je politická periferie a subkultura. Až druhou věcí je, že si vysoce postavený státní úředník může vyběhnout s nějakou peticí na ambasády. To je s jeho postavením naprosto neslučitelné. Pan Dobeš navíc pana Bátoru hájil politicky a ideologicky. Ještě bych vydržel, kdyby řekl, že to je tak vynikající personální šéf, že lepší být nemůže. To jsem ale nikdy neslyšel. Tím hůř, to by nás mělo varovat.

První ataky vůči pochodu gayů přišly ovšem z okolí prezidenta Václava Klause a on se s takovými názory ztotožnil. Přišly výroky o deviaci, homosexualismu a podobně. Co říkáte tomu? Se slovem homosexualismus si těžko dokážu poradit. Na jedné straně slyším, že si nemáme zvykat na nové -ismy a máme se jich bát, a najednou stejná ústa s novým -ismem přicházejí. Takže některé ano a jiné ne? Vždy bude přece záležet na tom, ke kterým se přikláníme. Jestli k šovinismu, fašismu, komunismu, kapitalismu, socialismu. Ismy nevymýtíme ani ze slovníku, ani z reality. Navíc je poměrně obtížné někoho kritizovat, že podléhá -ismům, a jiné dávat na stůl. Mimochodem opravdu nevím, co to homosexualismus je.

Nepokládáte za nebezpečné, když takové věci říká prezident, který se už z podstaty své funkce těší důvěře společnosti, ať proto má jakékoli důvody? V internetových diskusích se řada lidí s jeho postoji ztotožňovala… To je právě ono. Já si internetových diskusí až tak nevšímám, protože zvlášť některé anonymní bývají, jako když otevřete víko od žumpy. Výroky od respektované politické autority mohou být přitom jako škrtnutí sirkou. A to je zážeh, aby se vzedmul právě tento kal. Autoři zmíněných výroků si to možná ani neuvědomují, nevím. Ale vedlejší efekt je nesmírně nebezpečný, protože dává prostor lidem, jejichž názory jsou naprosto nepřijatelné.

Může podle vás takové škrtnutí sirkou opravdu způsobit výbuch? Nechci být špatným prorokem a mizerným prognostikem, ale podívejme se do Evropy. Antiimigrační strany rostou jako houby po dešti, šovinismus vystrkuje růžky, Evropská unie si s problémem imigrace a jeho řešením notoricky neví rady a odkládá ho. To může Evropu jednou vytrestat třeba v podobě toho, že se dočkáme nástupu extremistických sil, byť zahalených do já nevím jakých průpovídek. Buďme proto pozorní! Věřím, že tato země je proti extremismu imunní, ale… Tyto výroky mě neuklidňují.

Trochu jste se vyhnul odpovědi na dotaz, co je podle vás motivací Václava Klause a lidí z jeho okolí? Oni tvrdí, že jim jde čistě o svobodu slova… Nejde jen o pouhou svobodu slova. Ta věc je podstatně složitější. Výroky z těchto úst a těchto míst mě jednoduše udivují, když to řeknu velmi mírně. Nemám pro to dobré vysvětlení. Jestli je to dáno nějakými dalšími politickými ambicemi, nebo skutečně viděním světa… Mně je takové uvažování prostě vzdáleno.

Jak byste coby ministerský předseda postupoval v případě Ladislava Bátory? Premiér Petr Nečas sice požadoval omluvu, ale rozhodnutí o Bátorovi ponechává na ministru Dobešovi a ten odvolání odmítá. Měl by podle vás premiér dělat víc? Já bych rozhodně takto nepostupoval. A neříkal bych tomu ani trpělivost, ani zralost, jak tomu dnes někteří říkají. Je to skutečně o hodnotách a směřování společnosti. Tato debata je totiž stejně důležitá jako debata o reformách. Debata o tom, kam bude společnost směřovat, jestli si osvojí extremistickou hantýrku, zda ji budeme tolerovat, jestli nám společnost bude hnědnout a my to také budeme tolerovat, to je stejně důležité jako debata o reformách. Stačilo se v této otázce mnohem jednoznačněji vymezit. To není zástupný problém. Stejně tak bych mohl tvrdit, že zástupným problémem pro odklad této debaty jsou reformy. Záleží na úhlu, v jakém to chceme vidět.

Jak byste tedy postupoval jako premiér? Vy byste se nespokojil s omluvou ministra za svého úředníka? To bych se tedy nespokojil. Připomněl bych si výroky, které té omluvě předcházely a které jsou v naprosté kontroverzi s tou omluvou. Čili to je o jiném světě, se kterým se zřejmě pan ministr cílevědomě – nebo nevědomky – ztotožňuje. Omluva v tomto případě nestačí z řady důvodů. Rozumím, že pan premiér nemůže odvolat pana Bátoru, v jeho jurisdikci je ale pan ministr. A premiér přece může říct: Pane ministře, pokud ten krok neuděláte, budeme spolu hovořit o vašem setrvání ve funkci. Já bych to v tomto případě udělal. Aspoň bych dal veřejně na stůl, že mám tento krok k dispozici.

Totéž požaduje TOP 09, která do doby, než se tak stane, odmítá vysílat ministry na jednání vlády. Nesnižuje ale postoj TOP 09 fakt, že svůj požadavek nezahájili kvůli Bátorovým výrokům a postojům, ale kvůli urážce Karla Schwarzenberga v diskusi na Facebooku? Skutečně jsem nepovažoval za příliš šťastné, že TOP 09 začala to vymezení a absence na vládě kvůli tomu, co se objevilo na Facebooku. Od začátku jsem doufal a věřil, že to není pravým důvodem jejich chování, protože to by bylo málo. Urážku na Facebooku se dá, když ne nad ní mávnout rukou, tak přejít. Začínal bych ale celým tím výrokovým aparátem, který se tu objevil dříve. Těmi xenofobními výroky, které pan Bátora používal, jak je používal a jak se choval. Podotýkám nikoli jako politik, ale jako státní úředník. Ale myslím, že TOP 09 se k podstatě problému velmi rychle vrátila. Zaplať pánbůh.

Je pro vás přesto legitimní, aby ministři TOP 09 kvůli jednomu úředníkovi přestali chodit na schůze vlády? Nehledali si ve skutečnosti opravdu jen záminku pro odchod? Jak byste to vnímal jako premiér? Vzhledem ke svému ustrojení bych to za legitimní považoval. Partneři mi tím dávají signál, že jsou nespokojeni ne s jedním s panem Bátorou, ten za to nestojí, ale že se vymezují vůči nějakému světu, ke kterému byli ostatní tolerantní. Oni teď dávají najevo, že s tím nechtějí mít nic společného. Oni přece říkají: Nechodíme na vládu, čekáme, že se něco stane, a pokud k tomu nedojde, zvažujeme setrvání v koalici. To je legitimní politický výrok. V první řadě si nemyslím, že jde TOP 09 o záminku. Ten půdorys si přece TOP 09 nevymyslela, ona jen něco odráží. Jestli je za tím druhý plán, který tato strana využívá, což je opět legitimní politický způsob soupeření, tak jim nahráli ti, kteří ten problém způsobili a neřeší ho.

Před několika týdny jste zmínil, že byste se za necelé dva roky mohl o post prezidenta ucházet i v případě nepřímé volby. Pokročil jste v tomto směru? V kuloárech se mluví o vašich námluvách s oběma hlavními proudy v ČSSD… Nikam jsem nepokročil. Opakuji, že jsem o tom připraven velmi vážně uvažovat, pokud to bude přímá volba. V případě nepřímé volby si svůj postoj nechávám až na chvíli, kdy o tom bude rozhodnuto. To je hodně o něčem jiném z hlediska síly mandátu, vyjednávání podpory. Takže to bych si musel hodně rozmyslet a teď k tomu žádný silný výrok dělat nebudu. Jakákoli jednání s ČSSD nebo s kýmkoli jiným bych nyní pokládal za předčasná a rozhodně nepovažuji za nutné vyhledávat dveře stranických sekretariátů a šéfů a bavit se, co by kdyby.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče