Ze supermarketů do vinoték

06. září 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
06. září 2004, 00:00

VINAŘ Z DUBŇAN Malé vinařské firmy mají do budoucna zřejmě jedinou cestu - specializovat se na vysoce kvalitní vína, která budou vyrábět v malém množství. Mohou tak konkurovat i velkým výrobcům.

Z vlastních vinic pokrývá firma LIVI jen třetinu výroby.

VINAŘ Z DUBŇAN Malé vinařské firmy mají do budoucna zřejmě jedinou cestu - specializovat se na vysoce kvalitní vína, která budou vyrábět v malém množství. Mohou tak konkurovat i velkým výrobcům. Základ dnešní firmy založil v roce 1990 Miroslav Chytil, ale její historie vlastně začíná už u jeho děda. Ten jel v minulém století mezi válkami vydělat nějaké peníze do Ameriky. Když se vrátil, vysadil první vinohrad v Dubňanech. Prvních šest let podnikal Miroslav Chytil jako fyzická osoba a firma nesla jeho jméno. Potom začal vyrábět i lihoviny a bylo nutné vyhovět liteře zákona. Podle něho musí producent lihoviny vést podvojné účetnictví a být právnická osoba. Tak roku 1996 vznikla společnost LIVI - LIkérka a VInařství. „Uvažovali jsme o tom, že lepší by bylo VInařství a LIkérka, ale VILI se nám nezdál zrovna šťastný název,“ říká Jiří Chytil, syn zakladatele firmy. CO NEMÁME, DOVEZEME

Společnost hospodaří na 48 hektarech vlastních vinic. Ty leží v mutěnické vinařské oblasti. Roční obrat prodeje je kolem milionu litrů, na což necelých padesát hektarů vinic přirozeně nestačí. Z vlastních vinic pokrývají jen třetinu výroby . Jde především o přívlastková vína. Hrozny pro další třetinu výroby kupují většinou od okolních družstev nebo soukromníků. „Na naší vinici se snažíme o nejvyšší kvalitu. Při nákupu hroznů je to dost složité. Ne vždy to klapne tak, jak bychom si představovali. Pro soukromníky je důležitější výnosnost než kvalita. I když se je snažíme ke kvalitě tlačit, ne vždy se to podaří,“ podotýká Chytil. Poslední třetinu suroviny firma dováží. „Jsou odrůdy, které na Moravu nepatří, jako je Cabernet Sauvignon nebo Merlot. V současnosti je dovážíme z Chile a Argentiny. Jejich nabídka byla jednou z nejzajímavějších kvalitou i cenou. Necháme si poslat víno, které tady dál přeškolujeme a připravujeme, aby odpovídalo těm parametrům, které má mít,“ uvádí Chytil.

SADY STOP NEMAJÍ

Firma prodává víno i pálenky hlavně na domácím trhu. „Jediné zahraničí, kam vyvážíme, je Slovensko. Naše klimatické podmínky umožňují výrobu ledových a slámových vín. Uvažujeme tedy o tom, že bychom se v budoucnu orientovali na západní trh. Rádi bychom zkusili třeba Británii, ale zatím je to jen naše přání,“ vysvětluje Chytil. Po vstupu Česka do Unie se už nesmějí rozšiřovat vinice. LIVI má však další možnost rozšíření právě díky pálenkám. Vysazuje sady - švestky, meruňky, broskve, jabloně. Na českém trhu je největší zájem o slivovici. „Máme i broskvovici a meruňkovici, které se kvalitou slivovici vyrovnají,“ říká Chytil.

HRÁTKY S VÍNEM Firma se také připravuje na mikrovýrobu. Z padesáti hektarů vlastních vinic chce vybrat to nejlepší a nejcennější, co se urodí, a z toho vyrábět ojedinělé šarže v malém množství. Ke slovu přijdou i experimenty a využití různých technologií. V současnosti firma investuje do stavby a koncem roku chce nakupovat stroje, které by měly novou technologii zvládnout. Základní zpracovatelská linka přijde zhruba na milion. Celková investice dosáhne podle odhadu 2,5 milionu korun. „Pro nás je to velmi důležité. Máme velice kvalitní surovinu z vinic, kterou jsme schopni si ohlídat. V současnosti však nedokážeme rozdělit hrozny do několika cisteren a experimentovat. Díky mikrovýrobě tu možnost mít budeme, budeme si s vínem daleko víc hrát,“ slibuje Chytil a těší se na zpracovatelskou linku, která bude tak ojedinělá, že má být možná jediná ve střední Evropě. Část investice pokryje firma z vlastních zdrojů, část úvěry. Není přitom žádným tajemstvím, že banky se na zemědělské podniky dívají trochu svrchu a považují je za velmi riskantní klienty. Pokud má však firma tradici, může získat dobrou reputaci. “ V počátku jsme zpracovávali kolem deseti tisíc litrů vína za rok a za patnáct let jsme se rozrostly do dnešních rozměrů. To jsme samozřejmě nebyli schopni financovat z vlastních zdrojů. Vybudovali jsme si takové zázemí, že nás banky berou a pro některé z nich jsme dobrým klientem. Samozřejmě si všechno velmi dobře zajistí, například zastaveným majetkem, aby měly stoprocentní jistotu, že peníze dostanou zpátky,“ říká Chytil. BUDOUCNOST JE V KVALITNÍM VÍNĚ

LIVI zatím podle něho žádnou krizi nezažila. Těžké bylo vybudovat si postavení na trhu, přesvědčit zákazníky, že jejich víno stojí za to. A že chtějí víno dělat dál, firma bude pokračovat a nehodlá z trhu zmizet. LIVI dnes prodává 80 % produkce velkoobchodům a obchodním řetězcům, 20 % směřuje do gastronomie a vinoték. Do loňského roku firma existovala bez obchodního oddělení a vystačila si s výrobou. Odbyt byl zajištěn prostřednictvím velkoobchodů a orientace na cílového zákazníka nebyla silná. Obrat nastal v roce 2003. Podnik změnil logo a v návaznosti na to vybudoval obchodní oddělení. To se zaměřuje na restaurace a vinotéky. Poměr prodeje se v jejich prospěch zesiluje. „Budoucnost je spíš v kvalitním a vynikajícím víně. Nevím, jestli za deset let budeme dělat stejný obrat jako dnes. Třeba bude tříčtvrteční nebo poloviční, ale bude to spíš kvalitní víno a budeme se víc orientovat na restaurace. Vysoce kvalitní vína je velmi těžké prodávat prostřednictvím velkoobchodu, protože potřebujeme se zákazníkem mluvit. Musíme mu říct, co to víno stálo úsilí, co v něm je zajímavé a proč si ho má koupit,“ vysvětluje Chytil.

VĚTŠINA VÍN SE DOVÁŽÍ

* Český trh s vínem se postupně vyvíjí. Každoročně stoupá jeho spotřeba a roste také zájem o vína kvalitnější. Roční spotřeba vína na hlavu u nás dosahuje sedmnácti litrů. V zemích Evropské unie je průměrná spotřeba vína na obyvatele zhruba 36 litrů.

* Celkem se v tuzemsku spotřebuje přibližně 170 milionů litrů vína za rok. Podle odborných odhadů se jen přibližně třetina z tohoto množství vyrobí z tuzemské suroviny, zhruba deset až patnáct procent se vyrobí sice v Česku, ale z dovezené suroviny. Zbytek, tedy více než polovinu spotřeby, kryjí dovozy vína ze zahraničí.

* Legislativa Evropské unie neumožňuje členským zemím rozšiřování ploch vinic. To znamená, že zdroj tuzemské suroviny je co do množství omezen. Výrobce, který si k ní zajistí přístup, bude mít podle odborných odhadů na trhu s vínem v tuzemsku dobrou pozici. Čeští spotřebitelé totiž dávají přednost vínu z tuzemské suroviny a také gastronomie má zájem o kvalitní vína moravského původu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče