Zdravý nemocný

30. července 2008, 15:34 - Jakub Nachtigal
30. července 2008, 15:34

Svůj boj vyhrál, i když v Pekingu nepoběží

„Mám takovou radost, jsem šťastný. Tenhle večer jsem si to opravdu užil,“ prohlásil 16. července jihoafrický běžec Oscar Pistorius poté, co si ve švýcarském Luzernu sice zlepšil osobní rekord v běhu na 400 metrů o 11 vteřin (zaběhl čas 46,25 vteřiny), nicméně A limit pro účast na olympiádě v hodnotě 45,55 vteřiny nepokořil.
Oscar Pistorius se narodil bez lýtkových kostí a v jedenácti měsících mu byly amputovány obě nohy pod koleny. Při běhu mu proto pomáhají protézy Cheetah (Gepard) Flex-Foot z uhlíkových vláken speciálně upravené pro sprint. „Gepardi“ islandské firmy Össur se nelíbily některým sportovcům ani představitelům Mezinárodní atletické federace (IAAF), kteří se odvolávali na pravidlo 144.2. To zakazuje použití „jakéhokoliv technického zařízení, obsahujícího pružiny, kola či jakékoliv jiné prvky, jež jeho uživatele zvýhodňuje oproti sportovcům, kteří takové zařízení nepoužívají“.
Handicapovaný běžec se ohradil a vyjmenoval nevýhody gepardů: při dešti lehce prokluzují, ve větru jsou nestabilními, při startu je třeba vynaložit více energie… Do karet mu hrála analýza profesora miamské univerzity Roberta Gaileyho, který tvrdí, že uhlíkové nohy vracejí závodníkovi jen 80, zatímco zdravé 240 procent energie.
Nezávislý posudek kolínského profesora Petera Brüggemanna pro IAAF ale tvrdí něco jiného. Brüggemann 21letého čtvrtkaře konfrontoval s pěti tělesně nepostiženými závodníky na stejné výkonnostní úrovni. Výsledek? Pistorius potřebuje k běhu ve stálé rychlosti o čtvrtinu méně energie než závodník bez gepardích nohou. Hlavní nevýhodou zdravých závodníků je v tomto případě kotník. Rovněž energie, kterou pružící nohy vracejí, má být vyšší než u nohou zdravých - o 30 procent.
Pistorius se nevzdal a odvolal se k Mezinárodní sportovní arbitráži. Ta v květnu došla k závěru, že Brüggemannova studie není dostatečně průkazná, a Pistoriusovi povolila starty na všech akcích pořádaných pod hlavičkou IAAF včetně olympijských her. Oficiálně sice IAAF případný start handicapovaného běžce na olympiádě spolu se zdravými skousla. Generální sekretář federace Pierre Weis nicméně ještě několik dní před tím, než se jihoafričtí funkcionáři rozhodli Pistoriuse nenominovat ani do štafety na 4×400 metrů, prohlásil, že „bychom preferovali, aby ho nevybrali“.
Muž přezdívaný Blade (čepel nebo zahnutá část) Runner byl přitom ve dvou závodech, v nichž před kauzou „pomáhá ti protéza?“ startoval, pro celou atletiku skvělou reklamou.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče