Zdravotním pojišťovnám budeme platit stále více

12. ledna 2004, 00:00 - ANTONÍN DANĚK, JIŘÍ GLET, právníci
12. ledna 2004, 00:00

S ÚČINNOSTÍ OD 1. LEDNA 2004 DOCHÁZÍ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ KE ZMĚNĚ VE ZPŮSOBU PLACENÍ POJISTNÉHO (ZÁLOH NA POJISTNÉ) OSOBAMI SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝMI. TYTO ZMĚNY VYCHÁZEJÍ Z NOVELY Č. 455/2003 SB. A 456/2003 SB.

Jakou zálohu na zdravotní pojištění zaplatí? Pokud pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, bude to měsíčně 1071 korun. Pokud jde o „vedlejšák“, zálohu platit nemusí

Novely zákonů přinesly změny v povinnostech osob samostatně výdělečně činných

S ÚČINNOSTÍ OD 1. LEDNA 2004 DOCHÁZÍ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ KE ZMĚNĚ VE ZPŮSOBU PLACENÍ POJISTNÉHO (ZÁLOH NA POJISTNÉ) OSOBAMI SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝMI. TYTO ZMĚNY VYCHÁZEJÍ Z NOVELY Č. 455/2003 SB. A 456/2003 SB., KTERÝMI SE MĚNÍ ZÁKON Č. 592/1992 SB., O POJISTNÉM NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ.

Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ), pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů a platily do prosince 2003 zálohy na pojistné nižší než 1071 Kč (s výjimkou těch OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ), musí zvýšit platby záloh na 1071 Kč, a to již od platby zálohy na leden 2004. Tato záloha je splatná nejpozději 9. 2. 2004. To znamená, že pokud podnikatel platil do prosince 2003 zálohy na pojistné například v minimální zákonné výši 837 Kč nebo třeba 960 Kč (podle výsledku samostatné výdělečné činnosti za rok 2002), je povinen platit částku 1071 Kč. Zálohu ve výši 1071 Kč jsou tyto OSVČ povinny platit od ledna 2004 až do kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2004 odevzdají (nebo měly odevzdat) Přehled o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích za rok 2003. Tedy pokud podnikatel podá „Přehled“ v březnu 2004, bude platit novou výši zálohy (vypočtenou na základě výsledků podnikatelské činnosti v roce 2003) od dubna 2004. Tuto zálohu budou OSVČ platit až do kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2005 podají (nebo měly podat) „Přehled“ za rok 2004.

U „VEDLEJŠÁKŮ“ PO STARU

Naopak nedochází ke změně u OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů. Podle novely zákona nemusí tito podnikatelé platit od 1. května 1995 zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění mohou doplatit jednorázově do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý rok, a to na základě předkládaného „Přehledu“. Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za podnikatele po celý tento kalendářní měsíc. Podle aktuální právní úpravy již u zdravotního pojištění neplatí ustanovení o víceletém rozhodném období - pojistné se odvádí z celého vyměřovacího základu v daném roce, vyměřovací základ se ani nezkracuje na poměrnou část, ani se nerozepisuje.

V PRVNÍM ROCE MINIMUM

Povinnost placení záloh na pojistné na zdravotní pojištění se vztahuje na ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů. Naopak od placení záloh jsou ze zákona v prvním roce samostatné výdělečné činnosti osvobozeny osoby, které nemají určen minimální vyměřovací základ (např. důchodci, studenti, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku) a dále jsou z povinnosti placení záloh vyňaty osoby, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. U souběžných příjmů se občas objevují nejasnosti v souvislosti s posuzováním hlavního a vedlejšího zdroje příjmů. Pokud tedy součet čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů. Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů platí v prvním roce této své činnosti měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši, tj. v roce 2004 v částce 1071 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Částka 1071 Kč představuje aktuálně minimum a nevrací se ani v případě, kdy OSVČ za rozhodné období (1 rok) vykáže ztrátu. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD POROSTE

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění bylo u OSVČ do roku 2003 včetně 35 % z příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. V nadcházejícím období se vyměřovací základ stanoví následovně:

* 40% příjmů po odpočtu výdajů v roce 2004

* 45% příjmů po odpočtu výdajů v roce 2005

* 50% příjmů po odpočtu výdajů v roce 2006.

U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. Minimální vyměřovací základ vychází z 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Výši průměrné mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ČR ve Sbírce zákonů sdělením, kdy dle Sdělení č. 485/2003 Sb., byla průměrná mzda v roce 2002 rovna částce 15 857 Kč. To tedy znamená, že měsíční výše odvedeného pojistného (zálohy na pojistné) činí s účinností od 1. 1. 2004 alespoň 1071 Kč (13,5 % z částky 7929 Kč).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče