Zdravotní pojištění v příkladech

31. ledna 2006, 00:00 - Ing. Antonín Daněk
31. ledna 2006, 00:00

Při své kontrolní činnosti v oboru zdravotní pojišťovny často zjišťuji nejasnosti a různý přístup zaměstnavatelů (mzdových účetních) při výpočtu výše pojistného placeného zaměstnavatelem či zaměstnancem.

V následujícím textu se proto na konkrétních příkladech pokusím objasnit některé komplikovanější situace, k nimž v praxi dochází. Všechny příklady jsou vyřešeny podle právního stavu platného od 1. ledna 2006.

Na úvod si připomeňme, že celková výše pojistného činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu (tj. zpravidla z hrubé mzdy zaměstnance), přičemž pojistné se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí dvě třetiny pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance, a zároveň odvádí i jednu třetinu pojistného, kterou hradí zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy.

Odměny pro členy představenstva

Členům představenstva akciové společnosti byly v měsíci lednu zúčtovány odměny. Jaké povinnosti pro nás plynou ve vztahu ke zdravotní pojišťovně?

Ačkoliv se jedná o příjmy ze závislé činnosti, nejsou členové statutárních orgánů akciové společnosti vyjmenováni v ustanovení § 5 písm. a) zákona číslo 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako zaměstnanci. Účast na nemocenském pojištění tedy z odměn pro členy statutárních orgánů nevzniká, pojistné na zdravotní pojištění se z těchto příjmů neodvádí.

Jiný je postup zaměstnavatele v případě, kdy je činnost zaměstnance ve statutárním orgánu akciové společnosti předepsána pracovní smlouvou jako součást jeho pracovní činnosti, popřípadě je-li odměna za činnost v orgánech vyplácena na základě dohody o pracovní činnosti, zakládající účast na nemocenském pojištění. Za této situace se pak odvádí pojistné i z příjmů plynoucích z účasti ve statutárních orgánech.

Přečerpání dovolené

Zaměstnanec čerpal v lednu osm dní řádné dovolené. Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného zahrnoval zaměstnavatel dvě složky, a to hrubý příjem za odpracované dny ve výši 12 000 korun a příjem z titulu náhrady mzdy za osm dní čerpání dovolené v částce 7200 korun.

Počátkem února, tedy ještě před zúčtováním mzdy za měsíc leden, se dohodl zaměstnanec se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru dohodou ke 31. březnu 2006. Ze dvaceti dnů řádné dovolené na rok 2006 tedy činí poměrná část zaměstnancova nároku pět dnů, v tomto případě došlo k přečerpání dovolené o tři dny.

Dny dovolené, na které zaměstnanci nárok nevznikl, se za této situace posuzují jako dny pracovního volna bez náhrady příjmu (neboli neplacené volno) ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za měsíc leden (hrubá mzda 12 000 korun + náhrada mzdy za pět dní řádné dovolené ve výši 4500 korun) připočte ještě poměrná část minimální mzdy podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna (tři dny).

Původní vyměřovací základ: 12 000 + 7200 = 19 200 Kč

Původní pojistné: 19 200 x 0,135 = 2592 Kč

Upravený vyměřovací základ [12 000 + 4500 + (3:31) x 7570] = 17 232,58 Kč

Upravená výše pojistného 17 232,58 x 0, 135 = 2327 Kč

Celková výše pojistného: 2327 Kč

Platba zaměstnance: 776 Kč

Platba zaměstnavatele: 1551 Kč

Uvedený výpočet platí za předpokladu, že zaměstnavatel neměl se zaměstnancem uzavřenou písemnou smlouvu o úhradě pojistného (zcela nebo zčásti), hrazeného zaměstnavatelem z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud bude zaměstnavateli přečerpání dovolené známo s časovým odstupem, musí vzniklý přeplatek (případně nedoplatek) řešit v rámci odvodu pojistného v měsíci, ve kterém bude společně se zúčtováním hrubé mzdy započteno i vzniklé přečerpání dovolené. Ve mzdové dokumentaci zaměstnavatele musí být pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny uvedené skutečnosti průkazně doloženy.

Pracovní neschopnost s výjimkou jediného dne

Zaměstnanec v trvalém pracovním poměru onemocněl v pondělí dne 2. ledna 2006 a do konce měsíce již nepracoval.

Jelikož pracovní neschopnost netrvala po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele provést doplatek pojistného za 1. leden 2006 z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Upozorňujeme, že na tyto případy se nevztahuje novela zákonů ve zdravotním pojištění č. 176/2002 Sb. Změna platná od 1. června 2002 se týká osob bez zdanitelných příjmů, nikoli zaměstnanců, za které platí pojistné zaměstnavatel.

Celková výše pojistného: 33 Kč [(1:31) x 7570 x 0,135]

Platba zaměstnance: 33 Kč

Platba zaměstnavatele: 0 Kč

Výše uvedený doplatek se neprovádí u zaměstnanců, u kterých nemusí být podle zákona dodržen minimální vyměřovací základ (např. osoby, za které platí pojistné stát).

Nízký hrubý příjem u nového zaměstnance

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 23. ledna a v měsíci lednu mu byl zúčtován hrubý příjem 1600 korun. Nemá jiné zaměstnání, nepodniká a vztahuje se na něj povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu.

S ohledem na skutečnost, že zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí být za zaměstnance odvedeno pojistné vypočtené alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 2197,74 Kč [(9 : 31) x 7570]. Jelikož zúčtovaný příjem činí pouze 1600 Kč, zaplatí zaměstnanec (pokud není jeho vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně organizace) prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši doplatek pojistného z rozdílové části 597,74 Kč (2197,74 – 1600) v částce 81 Kč. Za této situace je již zabezpečen odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Celková výše pojistného: 297 Kč

Platba zaměstnance: 153 Kč (72 + 81)

Platba zaměstnavatele: 144 Kč.

Souběh samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání

Osoba samostatně výdělečně činná platí měsíční zálohy na pojistné ve výši 1954 korun Současně je zaměstnána s hrubým měsíčním příjmem 6000 korun.

Pokud je zaměstnána osoba, která současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí měsíční zálohy na pojistné, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (tj. aktuálně nejméně 1218 korun), nevztahuje se na ni v zaměstnání povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V tomto případě se pojistné odvádí z vyměřovacího základu, kterým je dosažený příjem.

Celková výše pojistného: 810 Kč

Platba zaměstnance: 270 Kč

Platba zaměstnavatele: 540 Kč

Zaměstnání invalidního důchodce

Poživatel částečného invalidního důchodu nastoupí do zaměstnání dne 20. února., za odpracované dny mu bude zúčtován hrubý příjem 5400 korun. Jaké jsou v této souvislosti povinnosti zaměstnavatele?

– V rámci plnění oznamovací povinnosti sdělit prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ příslušné zdravotní pojišťovně za současného použití kódů „P“ a „D“ skutečnost, že zaměstnává osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát.

– V měsíci únoru 2006 bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Celková výše pojistného: 729 Kč

Platba zaměstnance: 243 Kč

Platba zaměstnavatele 486 Kč

Výplata odstupného

Zaměstnavatel rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce k 31. lednu 2006. Měsíční hrubý příjem zaměstnance činí 18 000 korun. Současně je mu v souladu se zákoníkem práce a kolektivní smlouvou vyplaceno odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.

Pokud u zaměstnance dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z výše uvedeného důvodu (nebo dohodou z téhož důvodu), náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise, lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci náleží zvýšené odstupné.

Za měsíc leden bude odvedeno pojistné ze zúčtovaného hrubého příjmu, z odstupného poskytnutého podle zákoníku práce se pojistné neplatí. Důsledkem změny zákoníku práce, platné od

1. ledna 2001, je skutečnost, že odstupné, ze kterého se pojistné neodvádí, může být i vyšší než dvojnásobek průměrného výdělku.

Celková výše pojistného: 2430 Kč

Platba zaměstnance: 810 Kč

Platba zaměstnavatele: 1620 Kč

Krátkodobé zaměstnání

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem „záskok“ na období od 27. prosince 2005 do 6. ledna 2006. Jak se takto sjednaný pracovněprávní vztah posuzuje, když ani v jednom z kalendářních měsíců tento vztah netrval déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, avšak v úhrnu se jedná o celkem jedenáct po sobě jdoucích kalendářních dnů?

Zaměstnanec je (prostřednictvím zaměstnavatele) plátcem pojistného na zdravotní pojištění za situace, kdy sjednaný pracovněprávní vztah (neboli zaměstnání) zakládá účast na nemocenském pojištění. Jedná-li se povahou pracovněprávního vztahu o příležitostné zaměstnání ve smyslu § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, není takový zaměstnanec z titulu tohoto vztahu účasten nemocenského (a tedy ani zdravotního) pojištění. Ve smyslu citované právní normy se za příležitostné považuje zaměstnání:

– „krátkodobé“, tj. zaměstnání, které dle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, přičemž se jedná o nahodilé jednorázové zaměstnání, které se v časovém horizontu šesti měsíců neopakuje u téhož zaměstnavatele

– „dlouhodobé“, které bylo sjednáno na tak malý rozsah výkonu činnosti, že odměna nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc

V tomto konkrétním případě byl pracovní poměr sjednán na dobu delší než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, a to na jedenáct kalendářních dnů, uvedené doby se za této situace sčítají. Za předpokladu, že pracovní poměr byl sjednán na plný úvazek s odměnou za kalendářní měsíc alespoň 400 Kč, není toto zaměstnání příležitostným, zakládá účast na nemocenském pojištění a zahrnuje se tedy do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění.

Státní svátek v den začátku pracovního poměru

Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr k 30. dubnu, nový pracovní poměr u jiného zaměstnavatele uzavřel tento pojištěnec od 1. května, avšak vzhledem ke státnímu svátku nastoupil do dalšího zaměstnání až 2. května.

Účast na nemocenském pojištění zaměstnance zanikla v bývalém zaměstnání dne 30. dubna, v novém zaměstnání vznikla až 2. května. Proto je nový zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně začátek zaměstnání (kódem „P“) k 2. květnu.

Pracovní neschopnost při změně zamě
stnání

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr sjednaný na dobu určitou dnem 31. března a návazně uzavřel nový pracovní poměr od 1. dubna. Dne 28. března však byl uznán práce neschopným, přičemž pracovní neschopnost trvala až do 17. dubna, do zaměstnání pak tento zaměstnanec fakticky nastoupil 18. dubna.

V souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění je tento pojištěnec zaměstnancem (účastným nemocenského pojištění) do 31. března a poté až od 18. dubna. Za této situace vyplývá pro zaměstnavatele následující postup:

a) bývalý zaměstnavatel

– oznámí zdravotní pojišťovně z titulu ukončení zaměstnání zánik účasti na nemocenském pojištění kódem „O“ k 31. březnu

– současně oznámí zdravotní pojišťovně zaměstnance kódem „N“ k datu 1. dubna počátek pobírání dávek nemocenského pojištění

– sdělí kódem „K“ k datu 17. dubna ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění

b) nový zaměstnavatel

-přihlašuje se kódem „P“ s datem 18. dubna k platbě pojistného za svého zaměstnance

Dva zaměstnavatelé v jednom měsíci

Zaměstnanec ukončil se zaměstnavatelem (A) pracovní poměr k 10. lednu 2006, jeho zúčtovaný hrubý příjem za leden činil 4500 korun. V měsíci lednu pak ještě pracoval u jiného zaměstnavatele (B) na dohodu o provedení práce s příjmem 2000 korun. Jak postupují v tomto případě zaměstnavatelé z hlediska placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ?

Úvodem je zapotřebí předeslat, že v měsíci lednu 2006 nemusí zaměstnavatel A dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ (7570 korun) s ohledem na skutečnost, že pracovněprávní vztah, zakládající účast na nemocenském pojištění, trval v tomto měsíci pouze 10 kalendářních dnů. V této souvislosti musí být v měsíci lednu pojistné odvedeno nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání dle vzorce:

PČ minVZ = (10:31) x 7570 = 2441,93 Kč

kde

PČ minVZ … poměrná část minimálního vyměřovacího základu

10 ……. počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu 2006

31 ……. počet kalendářních dnů v daném měsíci

7570…… výše minimální mzdy v lednu 2006

Jelikož je zúčtovaný příjem 4500 korun vyšší, než takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu, odvede zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu v částce 608 korun bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. V případě, že by byl zúčtovaný příjem za období 1.-10. ledna 2006 nižší než 2 441,93 koruny (viz příklad), musel by být proveden dopočet (a doplatek) pojistného.

Ze sjednané dohody o provedení práce se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, zaměstnavatel B tedy nemá ve vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti, ať už se týká placení pojistného nebo přihlašování (a odhlašování) takového zaměstnance.

Na základě zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění má tento pojištěnec v měsíci lednu 2006 svůj pojistný vztah vyřešen. Od měsíce února pak musí být u své zdravotní pojišťovny evidován v některé z těchto kategorií:

– zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění

– osoba samostatně výdělečně činná

– osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání)

– osoba bez zdanitelných příjmů

kdy je možný i přípustný souběh vybraných kategorií

Odměna od bývalého zaměstnavatele

a změna zdravotní pojišťovny

 

Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr u bývalého zaměstnavatele k 31. prosinci a u nového zaměstnavatele nastoupil dne 1. ledna. V měsíci lednu činil jeho hrubý příjem u nového zaměstnavatele 15 000 korun a současně byla tomuto zaměstnanci v měsíci lednu zúčtována u jeho bývalého zaměstnavatele odměna ve výši 2000 korun. Mimo to tento zaměstnanec změnil k 1. lednu zdravotní pojišťovnu.

Nový zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z částky 15 000 korun, tj. v úhrnu 2025 korun.

V souvislosti s výpočtem a odvodem pojistného z vyplacené odměny 2000 korun je zapotřebí respektovat následující skutečnosti:

– částka ve výši 2000 korun se kvalifikuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Z tohoto důvodu podléhá tento příjem povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

– jelikož uvedená částka sama o sobě nezakládá účast na nemocenském pojištění, nevzniká z titulu tohoto příjmu bývalému zaměstnavateli povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny

– bývalý zaměstnavatel neprovádí v tomto případě dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné tedy bude vypočteno a odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu 2000 korun ve výši 270 korun

– za účelem odvodu pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je v měsíci zúčtování odměny (leden) tento bývalý zaměstnanec pojištěn, doporučuji bývalému zaměstnavateli si dotazem u zdravotní pojišťovny ověřit, zda jejich bývalý zaměstnanec nezměnil v daném časovém období zdravotní pojišťovnu

Vzhledem k realizované změně zdravotní pojišťovny bude pojistné z obou příjmů za měsíc leden odvedeno nové zdravotní pojišťovně, tedy ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci zúčtování obou příjmů.

Dodejme ještě, že podle ustanovení § 6 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel plátcem části pojistného z příjmů zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

Doplatky do minimálního vyměřovacího základu

zaměstnance ve zdravotním pojištění

 

Minimální vyměřovací základ je ve zdravotním pojištění významnou kategorií a vztahuje-li se na zaměstnance (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. z minim
ální mzdy, jejíž výše činí od 1. ledna 2006 částku 7570 korun), musí zaměstnavatel vypočítat a odvést počínaje zúčtováním mezd za leden 2006 pojistné alespoň z vyměřovacího základu 7570 korun, tedy nejméně v částce 1022 korun. Ačkoliv z praktického hlediska hradí v převážné většině případů doplatek do minimálního vyměřovacího základu zaměstnanec, jeho odvod realizuje v rámci celkově placené částky pojistného zaměstnavatel, který je při placení pojistného partnerem příslušné zdravotní pojišťovny.

V následujících příkladech si rozebereme postup zaměstnavatele při výpočtu pojistného v běžně se vyskytujících situacích včetně souběžných příjmů, souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností, a to vše v právních podmínkách platných po 1. lednu 2006. V této souvislosti upozorňuji, že výpočtu výše pojistného je zapotřebí ze strany plátce věnovat zvýšenou pozornost, obzvláště se zřetelem na podíl zaměstnance a zaměstnavatele na celkové platbě.

Příklad č. 1

Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 3500 korun. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6000 korun. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

Podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí být u tohoto zaměstnance odvedeno v rozhodném období (kalendářním měsíci) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda, jejíž aktuální výše činí od 1. ledna 2006 částku 7570 korun. Je-li tedy u jednoho zaměstnavatele zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. 1022 korun, nemusí být v dalším (vedlejším) pracovním poměru dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Tento „vedlejší“ zaměstnavatel však musí mít k dispozici potvrzení o tom, že v jiném (hlavním) zaměstnání je za tohoto zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud naopak součet příjmů nedosáhne v příslušném rozhodném období (tj. kalendářním měsíci, za který se pojistné platí) částky 7570 korun, pověří zaměstnanec jednoho ze zaměstnavatelů odvodem pojistného do minimální povinné výše (viz příklad č. 3).

V tomto konkrétním případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 3500 korun, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 6000 korun u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být vydokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 6000 korun. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť za těchto okolností nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 2

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 5000 korun, současně není osobou samostatně výdělečně činnou a nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného

ve výši 13,5 % z částky:

(7570 - 5000) x 0,135 = 347 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 7570 = 1022 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(5000 x 0,135) : 3 = 225 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 225 + 347 = 572 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1022 - 572 = 450 Kč.

V ustanovení § 3 odst. 10 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zakotveno, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele (§ 129 a 130 zákoníku práce), je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Příklad č. 3

Zaměstnavatel A zaměstnává na úklidové práce zaměstnankyni, jejíž hrubý měsíční příjem činí 2600 korun, přičemž se na ni vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy. Tato pracovnice však současně vykonává úklidové práce ještě u dalších dvou zaměstnavatelů, kdy její příjem činí u zaměstnavatele B 2000 korun a u zaměstnavatele C pak 1400 korun, takže v souhrnu nedosahuje v příslušném měsíci minimální mzdy. Z hlediska dopočtu pojistného do minimálního vyměřovacího základu pověřila zaměstnankyně pro tento účel zaměstnavatele A.

Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu minimální mzdy, musí zaměstnavatel A na základě zaměstnancova pověření provést doplatek pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Postup zaměstnavatele A je následující:

Z hrubého příjmu ve výši 2600 korun vypočte 13,5 %, což představuje částku pojistného 351 korun. Jednu třetinu (117 korun) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši 234 korun, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího z

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče