Zdravotní pojištění v Evropské unii

23. října 2006, 00:00 - Ing. Antonín Daněk
23. října 2006, 00:00

Mezi základní principy, stanovené nařízením Rady EHS č. 1408/71, patří, že osoba podléhá právním předpisům: * sociálního zabezpečení pouze jednoho státu, * toho členského státu, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Z těchto základních principů však existují výjimky, platné mimo jiné i pro pracovníky vyslané do jiné členské země a OSVČ tam působící.

Mezi základní principy, stanovené nařízením Rady EHS č. 1408/71, patří, že osoba podléhá právním předpisům: * sociálního zabezpečení pouze jednoho státu, * toho členského státu, na jehož území vykonává výdělečnou činnost.

Z těchto základních principů však existují výjimky, platné mimo jiné i pro pracovníky vyslané do jiné členské země a OSVČ tam působící.

VYSLANÍ ZAMĚSTNANCI

Pro účely nařízení č. 1408/71 se za osobu vyslanou z České republiky považuje zaměstnanec, který:

  • normálně pracuje v České republice pro podnik, který ho za účelem výkonu práce přechodně vysílá do jiného členského státu. Tento zaměstnanec musí být v Česku účasten nemocenského pojištění před zahájením vyslání, a to zpravidla nejméně po dobu jednoho měsíce. Zaměstnavatel, který vysílá zaměstnance, musí být v Česku ekonomicky aktivní a pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí trvat po celou dobu vyslání;
  • dočasně vykonává pro svého českého zaměstnavatele práci v jiném členském státě. Zaměstnavatel práci vyslaného zaměstnance řídí a taktéž zaměstnance odměňuje. Zaměstnanec českého zaměstnavatele nesmí současně uzavřít pracovní poměr s podnikem, do kterého byl vyslán; * je vyslán na dobu nepřevyšující 12 měsíců;
  • nebyl vyslán za tím účelem, aby nahradil jinou osobu, která dovršila dobu svého vyslání.

Po dobu vyslání je pojistné za zaměstnance odváděno v České republice. Za vyslání se nepovažuje případ, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele v České republice pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno) a ve druhém státě Evropské unie pracuje v pracovněprávním vztahu, uzavřeném s jiným zaměstnavatelem.

V souvislosti s naplněním institutu vyslání je tedy zapotřebí si uvědomit, že pracovník vyslaný z České republiky nadále zůstává příslušen (účasten) v českém systému nejen zdravotního pojištění, ale i důchodového, nemocenského a úrazového pojištění.

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ

Pro účely nařízení č. 1408/71 se za vyslanou osobu považuje také osoba samostatně výdělečně činná, která dočasně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jiného členského státu, přičemž musí být splněny tyto podmínky:

  • OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost v České republice, kde má nadále těžiště své činnosti a je zde účastna pojištění ještě před vysláním nejméně po dobu jednoho měsíce;
  • OSVČ vykonává přechodně činnost v jiném členském státě po dobu maximálně 12 měsíců;
  • doba trvání výkonu práce v jiném členském státě a její obsah musí být předem definovány, a to na základě příslušných dokumentů.

KONTROLY V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

Za účelem ochrany svého pracovního trhu provádějí příslušné orgány členského státu kontroly osob, vykonávajících práci na jejich území, kdy ve smyslu nařízení Rady EHS č. 574/72 vyžadují doložení příslušnosti k právním předpisům jiného státu.

Skutečnost, že pracovník je účasten sociálního (zdravotního) zabezpečení státu, ze kterého byl vyslán (v našem případě tedy České republiky), se v případě potřeby prokazuje originálem unifikovaného „evropského“ formuláře E 101. Ten sice nenahrazuje povolení pro práci v zahraničí, nicméně výrazně usnadňuje volný pohyb osob.

Od 1. ledna 2006 vystavují tento formulář místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

ŽÁDOST O VYSTAVENÍ FORMULÁŘE E 101

Žadatelé o vystavení formuláře E 101, tedy zaměstnavatelé (případně zaměstnanci) nebo osoby samostatně výdělečně činné, se obracejí na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení s písemnou žádostí. Protože se formulář vystavuje na konkrétní osobu a pro konkrétní situaci, není volně přístupný.

Pokud žadatel splňuje podmínky pro vyslání, má na vystavení formuláře E 101 právní nárok.

V souvislosti s vystavováním formuláře E 101 je důležité podat žádost s patřičným časovým předstihem tak, aby byl dostatečný prostor pro vyřízení všech náležitostí. Požádat o vydání formuláře v době, kdy již vyslání pracovníka probíhá, nebo dokonce po jeho skončení, lze zcela výjimečně (vyslaná osoba přitom musí prohlásit, že nebyla účastna v systému pojištění příslušného cizího státu a ani tam nečerpala dávky v nemoci nebo v mateřství).

KE LHŮTÁM PRO DOBU VYSLÁNÍ

Ohledně lhůt platí dvě důležitá pravidla: 1. Jestliže je občan České republiky opakovaně vysílán do stejného státu, považuje se za nové vyslání takové vyslání, kdy mezi jednotlivými vysíláními vykonávala tato osoba práci v České republice nejméně po dobu dvou měsíců.

2. Pokud se v důsledku neočekávaných okolností původní doba vyslání prodlouží na dobu delší než 12 měsíců, lze před uplynutím této doby požádat o prodloužení vyslání, prakticky tedy o prodloužení doby, po kterou se budou na vyslaného zaměstnance nebo OSVČ vztahovat české právní předpisy. Pro tento účel slouží formulář E 102.

NÁROK NA POSKYTNUTÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Na základě již zmíněného nařízení Rady EHS č. 1408/71 mají pracovníci vyslaní na území druhého členského státu Evropské unie nárok na veškerou lékařsky nezbytnou zdravotní péči, kterou zdravotní stav vyslaného pracovníka vyžaduje po dobu pobytu v jiném členském státě. Tento nárok se vztahuje rovněž na Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko.

Má-li mít český vyslaný pracovník během vyslání zajištěnu veškerou lékařsky nezbytnou zdravotní péči na účet své české zdravotní pojišťovny, musí mít od ní vystaven rovněž formulář E 128 (Potvrzení o nároku na věcné dávky). Za tímto účelem se český vyslaný pracovník (popř. jeho zaměstnavatel) dostaví na svoji českou zdravotní pojišťovnu, zde předloží formulář E 101 potvrzený správou sociálního zabezpečení a požádá o vystavení formuláře E 128. Tento formulář pak bude na základě předloženého formuláře E 101 vystaven a potvrzen.

Upozornění: při vycestování na území jiného členského státu Evropské unie si musí vzít vyslaný pracovník s sebou nejenom formulář E 128, ale i formulář E 101, neboť ten bude potřebovat v případě kontroly plnění pojistné povinnosti ze strany tamních úřadů (viz výše).

POSTUP PŘI ČERPÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

V členském státě Evropské unie, do kterého byl pracovník vyslán, předloží formulář E 128 příslušné instituci zdravotního pojištění (nebo v případě potřeby přímo u lékaře či ve zdravotnickém zařízení). Jak již bylo uvedeno, bude mít vyslaný pracovník nárok na veškerou lékařsky nezbytnou zdravotní péči, která bude kryta českou zdravotní pojišťovnou.

Zdravotní péče musí být čerpána ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů.

Český vyslaný pracovník vstupuje do režimu zdravotního pojištění platného pro místní pojištěnce v daném státě. Z toho vyplývá i povinnost platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči, stejně jako tamní občané (pojištěnci). Spoluúčastí zde rozumíme finanční částku, kterou musí za poskytnutí zdravotní péče český vyslaný pracovník sám zaplatit a která mu nebude českou zdravotní pojišťovnou refundována (proplacena).

ÚRAZ NEBO NEMOC Z POVOLÁNÍ

Utrpí-li český vyslaný pracovník v členském státě Evropské unie (včetně Norska, L
ichtenštejnska, Islandu a Švýcarska) pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání, zkontaktuje místní instituce českou zdravotní pojišťovnu, která vydala formulář E 128.

Následuje vystavení formuláře E 123 (potvrzení o nároku na věcné dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání). V souvislosti s formulářem E 123 v důsledku pracovního úrazu se česká zdravotní pojišťovna spojí se zaměstnavatelem, který pracovníka do zahraničí vyslal a požádá jej o sdělení stanoviska, zda uznává pojistnou událost jako pracovní úraz.

Pokud zaměstnavatel uzná tuto událost za pracovní úraz, vystaví česká zdravotní pojišťovna formulář E 123 a doručí jej instituci, která si ho vyžádala. Jedná-li se o nemoc z povolání, obrátí se zdravotní pojišťovna na pracoviště, posuzující v České republice nemoci z povolání. V případě kladného stanoviska vystaví zdravotní pojišťovna formulář E 123, který zašle příslušné instituci.

NEZAOPATŘENÍ RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI

Často se stává, že vyslaného pracovníka doprovázejí do členského státu Evropské unie nezaopatření rodinní příslušníci, tedy manželka (nemající například vlastní příjem z výdělečné činnosti) a nezaopatřené děti. Jak postupovat v takovém případě?

Pracovník musí požádat svoji českou zdravotní pojišťovnu, aby byli uvedeni na formuláři E 128 a mohli tak v cizině případně čerpat zdravotní péči. České zdravotní pojišťovně musí být při podání této žádosti předloženy patřičné doklady o příbuzenském stavu (oddací list, rodné listy, případně občanský průkaz).

Bude-li manželka - žena v domácnosti - zároveň zařazena u své české zdravotní pojišťovny v kategorii osob bez zdanitelných příjmů, bude muset i nadále platit své české zdravotní pojišťovně pojistné v aktuální výši 1074 korun měsíčně.

Nezaopatření rodinní příslušníci vyslaného pracovníka budou mít v členském státě Evropské unie rovněž nárok na veškerou lékařsky nezbytnou zdravotní péči na účet české zdravotní pojišťovny.

PRINCIP ZRCADLOVOSTI

Vzhledem ke skutečnosti, že ve vztazích mezi členskými státy je aplikován takzvaný princip zrcadlovosti, postupují obdobně zaměstnavatelé (zaměstnanci) a osoby samostatně výdělečně činné z jiných členských států v případě jejich vyslání do České republiky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče