Zdravotní péče při cestě do Jugoslávie

11. srpna 2003, 00:00 - Antonín Daněk, Jiří Glet, právníci
11. srpna 2003, 00:00

Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Česku republikou a Svazovou republikou Jugoslávie (tj. Srbsko a Černá Hora) nabyla platnosti 1. prosince 2002.

Uzavřít cestovní připojištění není nikdy na škodu

Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Česku republikou a Svazovou republikou Jugoslávie (tj. Srbsko a Černá Hora) nabyla platnosti 1. prosince 2002.

Na základě této mezinárodní smlouvy mají čeští občané, ať již jako turisté nebo vyslaní pracovníci, na území Jugoslávie nárok na věcné dávky v rozsahu nutné a neodkladné zdravotní péče podle jugoslávského práva na účet své české zdravotní pojišťovny. Na území Jugoslávie jim tedy budou poskytnuty takové věcné dávky, které jsou nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života pacienta a které se nedají odsunout až do doby návratu pojištěnce do ČR. Platí zde obecné pravidlo, že rozsah nutné a neodkladné zdravotní péče určuje ošetřující lékař.

Formuláře před cestou

Před cestou do Jugoslávie si český pojištěnec vyzvedne na pobočce své zdravotní pojišťovny formulář CZ/YU 111 potvrzující jednak, že má v České republice nárok na věcné dávky a zároveň potvrzující jeho nárok na věcné dávky při přechodném pobytu v Jugoslávii. V tomto formuláři zdravotní pojišťovna identifikuje svého pojištěnce, vyznačí dobu, po kterou mohou být věcné dávky poskytovány, a formulář opatří razítkem a podpisem. Formulář se vydává na dobu maximálně 6 měsíců, ale osoby pobývající na území Jugoslávie déle (například vyslaní pracovníci) si mohou po uplynutí této lhůty požádat osobně nebo korespondenčně o zaslání formuláře na dobu dalších 6 měsíců. Jestliže budou i nadále tyto osoby pojištěnci příslušné české zdravotní pojišťovny, této jejich žádosti vyhoví. Na základě této smlouvy může za jistých podmínek český pojištěnec v Jugoslávii čerpat zdravotní péči nad rámec zdravotní péče nutné a neodkladné. Bude se jednat zejména o ty případy, kdy český pojištěnec ví, že takovou péči bude potřebovat, například dialýzu. Český pojištěnec pak musí na své zdravotní pojišťovně požádat o povolení prostřednictvím formuláře CZ/YU 111, část 2. 2. Záleží však na uvážení české zdravotní pojišťovny, zda toto povolení vydá či nikoliv. Jestliže tedy nebudete mít formulář CZ/YU 111, část 2. 2., potvrzený před vycestováním do Jugoslávie a budete zde potřebovat například dialýzu, jugoslávský lékař bude po vás požadovat platbu v hotovosti.

Republikový nositel pojištění

Nárok na věcné dávky, nutnou a neodkladnou zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Jugoslávii uplatnit jen u lékařů a nemocnic, které mají smlouvu s jedním z republikových nositelů veřejného zdravotního pojištění. Jestliže během pobytu v Jugoslávii potřebuje český pojištěnec zdravotní péči, musí se nejprve obrátit na místní pobočku republikového nositele zdravotního pojištění. Je zapotřebí si uvědomit, že v Jugoslávii jsou dvě instituce provádějící zdravotní pojištění. V Srbsku je to „Republicki zavod za zdravstveno osiguranje“ (Republikový ústav nemocenského pojištění) a v Černé Hoře je to pak „Republicki Fond za zdravstvo“ (Republikový fond zdraví). V dalším textu budeme uvádět obecný termín „republikový nositel zdravotního pojištění“, přičemž republikoví nositelé zdravotního pojištění včetně jejich místních poboček jsou uvedeni v příloze. Na místní pobočce republikového nositele zdravotního pojištění předložíte formulář CZ YU/111 a zde vám vystaví „Potvrdu o koriscenju davanja v naturi v zdravstvenim organizacijama“ (Potvrzení o nároku na věcné dávky ve zdravotnických zařízeních). S tímto „potvrzením“ se pak obrátíte na smluvního lékaře. Může se však stát, že nejste schopni před ošetřením místní pobočku republikového nositele zdravotního pojištění navštívit (úraz, dopravní nehoda) nebo například potřebujete lékařské ošetření v době víkendu. V takovém případě vás zdravotnické zařízení (nemocnice) ošetří po předložení formuláře CZ/YU 111 i bez předchozí registrace. Dojde-li lékař k závěru, že potřebujete léky, vystaví vám patřičný recept. Na tento recept si pak můžete vyzvednout léky přímo v lékárně. V některých případech se však stává, že pojištěnec české zdravotní pojišťovny odjede do Jugoslávie (Srbska nebo Černé Hory), aniž si nechal vystavit formulář CZ YU/111, nemá ani uzavřeno cestovní zdravotní připojištění a přesto potřebuje poskytnout ambulantní zdravotní péči. Jugoslávští lékaři budou na vás za této situace při poskytování zdravotní péče vyžadovat hotovost. V tomto případě si nechte při ošetření vystavit a potvrdit účet, ze kterého přesně vyplynou poskytnutá plnění. S těmito doklady se po návratu z Jugoslávie obraťte na vaši českou zdravotní pojišťovnu. Ta vám po provedení příslušných zjištění refunduje náklady do výše běžné v jugoslávském systému veřejného zdravotního pojištění.

Případy hospitalizace

Na doporučení lékaře může být český pojištěnec v Jugoslávii hospitalizován, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. V naléhavých případech (úraz, dopravní nehoda) vás budou jugoslávští lékaři ochotni ošetřit přímo v nemocnici i po předložení formuláře CZ/YU 111. Český pojištěnec však může být hospitalizován, aniž si nechal doma vystavit příslušný formulář CZ/YU 111. V takovém případě by mělo být prvořadým zájmem českého pojištěnce, aby byl tento formulář do Jugoslávie dodatečně zaslán. Pacient by tedy měl oznámit nemocničnímu personálu, u které české zdravotní pojišťovny je pojištěn a požádat jej, ať se na Českou republiku obrátí se žádostí o dodatečné zaslání předmětného formuláře. Český pojištěnec si může zařídit i dodatečné zaslání formuláře do Jugoslávie sám, anebo prostřednictvím rodinných příslušníků. Tato mezinárodní smlouva umožňuje českým zdravotním pojišťovnám provést převoz pacienta ve stabilizovaném stavu zpět do České republiky. Zdravotní pojišťovny tedy v každém konkrétním případě budou muset zvážit, zda pro ně bude výhodnější pacienta převést zpět do České republiky, nebo ho nechat dále léčit v jugoslávské nemocnici.

Pravidla spoluúčasti

Čeští pojištěnci jsou povinni platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči ve stejné výši jako jugoslávští pojištěnci, přičemž v obou svazových republikách, v Srbsku a Černé Hoře, je spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči stanovena rozdílně. Český pojištěnec tedy musí počítat s tím, že bude muset platit:

a) za lékařské a stomatologické ošetření:

* V SRBSKU 9 dinárů,

* V ČERNÉ HOŘE 20 % nákladů na ošetření

b) za léky:

* V SRBSKU 9 dinárů,

* V ČERNÉ HOŘE 13,44 dinárů

c) za nemocniční ošetření: spoluúčast je závislá na délce nemocničního ošetření a je za jeden den:

* V SRBSKU do patnácti dnů 9 dinárů, 16. a každý následující den 4 dináry,

* V ČERNÉ HOŘE do patnácti dnů 13,44 dinárů, 16. a každý následující den 8,40 dinárů.

Jak vyplývá z uvedeného přehledu, je spoluúčast pojištěnce za poskytnutou zdravotní péči v Srbsku nižší než v Černé Hoře. Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení s Jugoslávií (Srbsko, Černá Hora) sice nekryje nutnou spoluúčast pojištěnce na poskytnutou zdravotní péči, na druhé straně je za určitých okolností hrazen transport pojištěnce zpět na území ČR. Bude tedy záležet na úvaze pojištěnce, zda-li před výjezdem na území Jugoslávie uzavře i smluvní cestovní připojištění, přičemž považujeme za vhodné, aby čeští
pojištěnci uzavřeli i tento druh pojištění.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče