Ždákovský most: Most, který přepsal dějiny

09. prosince 2010, 02:33 - Robert Šimek
09. prosince 2010, 02:33

Most u bývalé obce Žďákov, uvedený do provozu roku 1967, je dodnes nejdelším jednoobloukovým mostem světa, který k vyrovnání sil nepoužívá táhlo. Měří bezmála 543 metry a jeho oblouk má rozpětí rekordních 379,6 metru.

Foto: Václav Vrabec

V České republice je jen málo staveb, které se mohou pyšnit světovým prvenstvím. Jednou z nich je Žďákovský most spojující Rožmitál pod Třemšínem s Milevskem a překonávající ve výšce 50 metrů údolí Vltavy zatopené Orlickou přehradou. S obloukem o rozpětí 379,6 metru dodnes patří mezi největší a nejznámější ocelové mosty na světě. Většího rozpětí dosahují pouze obloukové mosty složené z více částí nebo mosty s dolní a mezilehlou mostovkou (nosnou konstrukcí), která působí jako táhlo. Žďákovský most s horní mostovkou a plnostěnným obloukem bez táhla proto ve své kategorii nemá konkurenci.

Vítězství oblouku

S vážnými úvahami o silničním spojení obou břehů Vltavy poblíž později zatopené obce Žďákov se začalo roku 1941, kdy byl na základě veřejné soutěže vybrán k realizaci oblouk s rozpětím 345 metrů, vyprojektovaný společně firmami Škoda Plzeň a Báňská a hutní Praha. K realizaci ale kvůli válce nedošlo a později musel být projekt opuštěn, protože bylo rozhodnuto o výstavbě vodního díla Orlík.

Soutěž se musela roku 1954 opakovat a kromě ocelových variant bylo předloženo i několik návrhů betonových mostů. Nejvýhodnější se zdál projekt ocelového plnostěnného oblouku o dvou polích se střední betonovou podporou, kterou bylo možné postavit ještě před napuštěním nádrže. Zpožďování prací ale způsobilo, že i tato varianta byla brzy odložena, a k realizaci byl nakonec vybrán návrh Josefa Zemana s jediným ocelovým obloukem.

Orlík nezastavíš

Projekt mostu byl zpracován ve státním projektovém ústavu Hutní projekt Praha pod Zemanovým vedením. Hlavním statikem byl pozdější profesor a vedoucí katedry ocelových konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze Antonín Schindler a na stavbě se podílel také významný poválečný odborník na ocelové konstrukce a bývalý pracovník Škody Plzeň František Faltus. Konstrukce mostu byla vyrobena ve Vítkovických železárnách, ocelový materiál dodaly české hutě a část byla dovezena z Maďarska.

Stavba začala roku 1956 a práce probíhaly s několika přestávkami až do roku 1967. Hlavní konstrukci mostu smontovaly Hutní montáže Ostrava pod vedením Ladislava Freislera v letech 1963 až 1965. Oproti původnímu předpokladu stavby nad nezatopeným územím se ale muselo montovat už nad vodní hladinou, protože výstavba Orlické přehrady se urychlila a mostárny, přetížené dodávkami pro těžký průmysl, nestačily konstrukci v požadované lhůtě dodat. Slavnostní uvedení do provozu proběhlo roku 1967.

Nečekaná závada

Až do roku 1998 byl Žďákovský most v nepřetržitém provozu, neprodělal žádnou větší opravu, prováděla se pouze pravidelná obnova nátěrů. Opticky most na konci 90. let vypadal velmi dobře. Bylo proto velkým překvapením, když se v rámci pravidelné údržby koncem léta roku 1998 zjistilo, že v trámu mostovky je dlouhá svislá trhlina a po důkladné prohlídce byly objeveny ještě dvě podobné praskliny. Most byl ihned pro veškerý provoz uzavřen, což působilo značné komplikace. Doprava autobusy musela být prováděna tak, že na jedné straně autobus zastavil, cestující most přešli a na druhé straně nastoupili do nového autobusu. Bylo proto nezbytné urychleně zjistit příčiny vzniku trhlin a most v co nejkratší době opravit.

Po prohlídce bylo rozhodnuto postižená místa přeplátovat a po zhruba dvou měsících mohl být provoz znovu obnoven. Příčina vzniku trhlin byla přitom také rychle objevena. K poškození došlo kvůli zmrznutí vody, která se zachytila v dutinách. Voda do uzavřeného prostoru vnikla zřejmě netěsnostmi ve svarech. Preventivně proto byly všechny uzavřené výztuhy po celé délce mostu v dolní části provrtány, aby už k podobnému nahromadění vody nedocházelo.

Žďákovský most

Stavba mostu byla zahájena roku 1956, stála 71 milionů československých korun a dokončena byla roku 1967. V té době se jednalo o nejdelší jednoobloukový ocelový most na světě. V současnosti je zhruba na osmém místě, mezi mosty s horní mostovkou bez táhla si ale stále drží prvenství. Má délku 542,91 metru a oblouk o rozpětí 379,6 metru podpírá konstrukci, po níž vede dvouproudá silnice ve výšce 50 metrů nad vodní hladinou. Roku 2001 získal v Brně cenu Most století v kategorii ocelových silničních mostů.

Stop kamionům

Závada byla tedy odstraněna, v posledních letech se ale objevil jiný problém. Kontrola v loňském roce odhalila, že most rychle stárne, včetně ložisek mostní konstrukce. Podle odborníků ho poničila především kamionová doprava a jeho stav je kritický. Opravy měly začít už v roce 2009, Ředitelství silnic a dálnic ale v té době nemělo dostatek peněz a rekonstrukci odložilo.

Konkrétní kroky k záchraně unikátní stavby tak začaly teprve letos. V dubnu byl most na čtyři roky uzavřen pro nákladní vozy nad 13 tun. Těžkých kamionů tudy projelo v minulosti až 300 denně, jihočeské Ředitelství silnic a dálnic se tedy tímto krokem rozhodlo zabránit dalšímu ničení.

Těžké kamiony musejí nyní jezdit po objízdných trasách, například po Podolském mostě, který leží mezi Pískem a Táborem. To se pochopitelně nelíbí starostům okolních obcí, kteří se právem obávají, že si těžká auta budou zkracovat cestu přes jejich území. Budou se s tím ale zřejmě muset smířit. Plánovaná oprava Žďákovského mostu byla rozdělena do několika etap a celkové investice mají dosahovat až 400 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče