Zcela nestandardní Česko

26. června 2009, 20:03 - Tomáš Hořejší
26. června 2009, 20:03

V rámci EU máme velmi nestandardní skladbu daňových příjmů

Evropská unie je stále oblastí s velmi vysokým zdaněním. Po roce 2000 sice daňová zátěž klesala, ale jen do roku 2005. V roce 2007 tvořil podíl daňových odvodů včetně sociálních plateb 39,8 procenta HDP, v USA a Japonsku byl tento podíl o celých dvanáct procentních bodů nižší. V rámci OECD má tak vysoký podíl – přes 35 procent – pouze Nový Zéland. Konstatuje to čerstvá zpráva Eurostatu Trendy zdanění v EU, jež byla zveřejněna minulé pondělí. V blízké budoucnosti by ale daňové zatížení mělo spíše klesat, i v důsledku současné ekonomické krize, konstatují evropští experti.

Jiný model? Co si má evropská daňová politika odnést ze současné globální finanční krize? Jak se poučit? Na to se snažili odpovědět experti Eurostatu a Evropské komise, kteří na zprávě o daňových trendech spolupracovali. Systém vysokých daní měl podle nich být – alespoň teoreticky – odolnější cyklickým výkyvům a vnějším vlivům. „Ale ačkoli krize vypukla v USA, velmi rychle se přenesla na území EU a dosáhla srovnatelných rozměrů jako v Americe … Znamená to, že Evropa by měla přejít na jiný model fiskální politiky?“ ptají se autoři studie. Jde ale spíše o řečnickou otázku. Žádnou jasnou odpověď nenabízejí.
Zpráva ale nenabízí ani příliš předpovědí a spekulací, spíše analyzuje a hodnotí minulost, konkrétně období 2000 až 2007. Průměrný podíl příjmů z daní a sociálních plateb na HDP pro celou EU byl v roce 2004 38,9 procenta, oproti tomu v roce 2000 činil 40,6 procenta. Nadějný pokles se ale v roce 2005 opět otočil. Nejvyšší daňová zátěž je ve Skandinávii (Dánsko a Švédsko přes 48 procent), vysoká byla i v Belgii, ve Francii a v Itálii (přes 40 procent). Obecně se dá říct, že čím více na východ, tím se daňové zatížení snižuje. Nejmenší daňové zatížení tak mělo v roce 2007 Slovensko a Rumunsko (pod 30 procent). V Česku daňová zátěž trvale stoupala, v roce 2000 Češi zaplatili na daních 33,8 procenta hrubého domácího produktu, o šest let později už 36,7 procenta a v roce 2007 36,9 procenta. Česko získalo v hodnocení evropských daňových trendů „prvenství“ hned ve dvou kategoriích: má naprosto nejvyšší podíl příspěvků na sociální zabezpečení na celkovém zdanění a také na celkovém hrubém domácím produktu.
Bezmála polovinu (44,2 procenta) daňových příjmů českého státu tvoří příspěvky na sociální zabezpečení. To je v rámci EU zcela nestandardní. Průměr celé sedmadvacítky je totiž 29,5 procenta. „Podíl sociálních plateb na celkových příjmech je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Následuje Slovensko, Německo a Francie,“ konstatuje Eurostat. Nejnižší podíl příspěvků na sociální zabezpečení na celkovém zdanění má v unii paradoxně Dánsko, pouhé dvě procenta. To je však způsobeno pouze tím, uvádí Eurostat, že dánský sociální systém funguje odděleně od daňového systému.
Česko se umístilo také na prvním místě žebříčku nazvaném Platby na sociální zabezpečení jako procento hrubého domácího produktu. V roce 2007 tvořily sociální platby 16,3 procenta HDP. Tento podíl přitom dlouhodobě – pomalu, ale jistě “ narůstá. V roce 1995 byl 14,3 procenta, v roce 2003 15 procent, o rok později překročil 16 procent HDP. Hned za Českem je Francie a Německo.
Další obvyklé položky daňových příjmů pak mají u Česka logicky podprůměrnou úroveň. Podíl přímých daní je o sedm procentních bodů níž, než je průměr celé EU (32,3 procenta). České příjmy z nepřímých daní jsou vůbec nejnižší v rámci celé Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče