Zcela jasná iracionální rozjařenost

17. března 2009, 15:44 - Michael Mandel
17. března 2009, 15:44

Dvě ekonomická esa píší, jak psychologické faktory vedly k propadu a možná zabrání obratu

Animal Spirits. How Human Psychology Drives the Economy, and Why It Matters for Global Capitalism (Živočišné pudy. Jak lidská psychologie pohání ekonomiku a proč je důležitá pro globální kapitalismus) je kniha s prvotřídním původem. Napsali ji dva přední světoví ekonomové: George A. Akerlof z Kalifornské univerzity v Berkeley a Robert J. Shiller z Yaleovy univerzity. Akerlof získal v roce 2001 Nobelovu cenu za ekonomii. Shiller je slavný svým výzkumem cen akcií a bytů a domů a předpovědí technologického propadu i krize bytové výstavby. Obě superhvězdy vytvořily opravdu průkopnickou a odvážnou práci, která se pokouší ukázat, jak psychologické faktory vysvětlují vznik současného chaosu a nabízejí vodítka pro možná řešení. V době, kdy prudký pokles důvěry stahuje trh a ekonomiku, má pozornost, kterou autoři věnují psychologickému aspektu ekonomiky, ohromný význam. Kniha, kterou autoři začali psát před více než pěti lety, je zjevně složená z částí, které do sebe nutně nezapadají. Obsahuje několik generalizujících tvrzení, jež nejsou důkladně doložená, a dále kapitoly o tématech – například chudoba menšin – která jsou zajímavá, ale do knihy vlastně nepatří. V některých ohledech působí kniha Živočišné pudy jako betaverze průlomového počítačového programu – slibná a potenciálně velmi úspěšná, ale nedovedená k dokonalosti. Hlavní teze autorů je prostá. Akerlof a Shiller tvrdí, že konvenční makroekonomika je úzce spjatá s myšlenkou, že lidé a podniky jsou racionálními činiteli. Tento model však selhává při boomech a propadech. Namísto toho, jak uvádějí autoři, je jedinou cestou k pochopení dnešní krize soustředit se na mimoekonomické pohnutky a iracionální chování, neboli na to, čemu říkají „živočišné pudy“. Tento termín jako první zpopularizoval ve třicátých letech 20. století John Maynard Keynes. Ten ho použil ve vztahu k optimismu a důvěře, jež majitelům podniků umožňují investovat do budoucnosti. Akerlof a Shiller definují živočišné pudy mnohem šířeji. Jejich definice zahrnuje „důvěru, poctivost, korupci a antisociální chování“, jakož i „historie“, neboli přirozený sklon lidí vytvářet příběhy, jak funguje svět. Pokud se zdá, že je to široká sbírka jevů, není to jen zdání.

Podrývání důvěry

Autoři tvrdí, že změny v živočišných pudech podněcují klíčové ekonomické události včetně boomů a propadů. Není neobvyklé, naznačují, že obrovské finanční podvody – například takzvané Ponziho schéma Bernarda Madoffa – pomáhají podporovat boomy. Odhalení podvodů potom pomáhá podrývat důvěru a pohánět propad. Dle autorů „je ekonomický cyklus spjatý s výkyvy v osobní věrnosti zásadám slušného chování a v kořistnické činnosti“.
Dalším příkladem živočišných pudů, tvrdí Akerlof a Shiller, je ochota lidí věřit historiím, které údajně popisují dějinné změny, jež budou pohánět ekonomiku do zbrusu nové éry. Tyto „historie nové éry“ pomáhají podněcovat neudržitelné boomy, protože vedou investory, spotřebitele i podniky, aby zapomněli na obezřetnost a mysleli si, že tentokrát je to jiné.
Autoři uvádějí působivá tvrzení na obranu své analýzy. „Nabízíme teorii, která uceleně a přirozeně vysvětluje, proč americká, potažmo světová ekonomika upadla do této krize,“ prohlašují. Říkají však toho málo o technologii a v rejstříku se neobjevuje globalizace, klíčový trend posledních let.
Toto opomenutí je znepokojivé. Je těžké uvěřit, že světovou ekonomiku s téměř okamžitou možností komunikace a se směsí západních a asijských kultur pohánějí stejné psychologické faktory jako za posledního velkého amerického boomu a propadu ve dvacátých a třicátých letech 20. století – v období, jemuž se autoři často věnují. Alternativou k Akerlofově a Shillerově teorii rozhodně je, že před posledním kolapsem investoři, spotřebitelé a podniky prostě udělali chybu, když museli řešit složitosti globalizace a technologické změny. Kniha Živočišné pudy je plná provokativních myšlenek. Některé z nich však nejsou plně rozvinuté. Na začátku knihy Akerlof a Shiller přicházejí s pojmem „násobitel důvěry“. Domnívají se, že vládní výdaje mohou mít dalekosáhlý dopad na růst – takzvaný fiskální násobitel. A také že vládní opatření, jež posilují důvěru, mohou mít dopad, který značně přesáhne počáteční úsilí. Poté, co však autoři představí tento pojem, už s ním dále nepracují. V nabídce řešení současné krize v dovětku k sedmé kapitole se tento termín neobjevuje. Namísto toho radí politikům, aby agresivně protlačovali do ekonomiky důvěryhodnost, jak to už činí Fed a Ministerstvo financí USA. Tyto kroky jsou dle autorů nutné, protože nahrazují části finančního systému postižené negativními živočišnými pudy. Nechává to však možná otevřenou otázku, zda by vláda nemohla podpořit důvěru přímo.
Ústředním sdělením autorů je, že vláda musí jednat energicky, aby zkrotila živočišné pudy – téměř stejně, jako se vnucují pravidla dětem. V podstatě se domnívají, že by se vláda měla řídit knihami o rodičovství, které radí, aby se neuplatňovalo ani přílišné autoritářství, ani benevolentnost. Vzhledem k hloubce dnešního propadu je možné, že takový recept najde vnímavé publikum.

Popisek s. 96:
Živočišné pudy. Jak lidská psychologie pohání ekonomiku a proč je důležitá pro globální kapitalismus, George A. Akerlof – Robert J. Shiller, Princeton, 230 s., 24,95 dolarů.

Box s. 96:
Jak vzniká bublina

„Proč máme bubliny?“ ptá se Robert J. Shiller v jednom nedávném projevu. Tvrdí, že jsou důsledkem vadného systému zpětné vazby, v němž rostoucí ceny akcií generují vzrušení a nákupy cenných papírů. Ty zase generují větší nadšení a udržují cyklus. Aby se veřejnosti pomohlo přijímat lepší finanční rozhodnutí, Shiller volá po změnách, jako je „nová informační infrastruktura“.

Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Jiří Kasl

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče