Zbytečná bankovní daň

31. srpna 2010, 15:24 - Paul Marson
31. srpna 2010, 15:24

Problémem bank není nedostatek kapitálu, ale jeho nedostatečné vystavení riziku

Nedávný návrh evropské bankovní daně, jejíž výnos by tvořil krizový pojišťovací fond k financování záchrany v případě krachu, odhaluje neschopnost politiků číst v účetních výkazech. A také chápat úlohu bankovního kapitálu – absorbovat ztráty dřív, než se vklady střadatelů ocitnou v ohrožení.

Bezriziková dluhová složka Největší tragedií bankovní krize z let 2008 až 2009 bylo, že navzdory víc než dostatečnému kapitálu byl daňový poplatník nedobrovolně začleněn do kapitálové struktury držitelů dluhopisů a akcií, aby byli uchráněni ztrát, které měli utrpět. Daňoví poplatníci nakonec pokryli veškeré ztráty a držitelé dluhopisů byli zachráněni. V důsledku toho se dluhová složka bankovního kapitálu stala naprosto bezrizikovou. V současnosti je čtrnáct bilionů dolarů bankovních dluhů v eurozóně ušetřeno jakýchkoli ztrát a střadatelé plně chránění. „Riziku vystavená“ složka kapitálové základny však činí zanedbatelné dva biliony dolarů. Bankovní daň byla pomýleným pokusem zvýšit objem kapitálu vystaveného riziku, jenž zatěžoval akcionáře. Jeho cílem bylo nadále chránit držitele dluhopisů před ztrátami. Jde však v podstatě o zbytečné a nákladné navýšení kapitálu. Problémem není nedostatek kapitálu, ale jeho nedostatečné vystavení riziku. Takový nedostatečně promyšlený politický krok nijak nezabránil morálnímu hazardu ani nevystavil poskytovatele bankovního kapitálu riziku. Je třeba udělat následující.

Dvě opatření Za prvé, ztráty by měly postihovat zároveň držitele dluhopisů i akcií, aniž by vznikla opatření na ochranu držitelů dluhopisů před selháním jediné tranše v dluhové struktuře. Banky mají víc než dost kapitálu, aby unesly i vážné ztráty. Za současných podmínek však nemají dost kapitálu vystaveného riziku. To je nutné napravit! Za druhé, pokud veškerý kapitál kromě vkladů zmizí, regulatorní orgán by měl převzít kontrolu, ochránit vklady, zrušit pozice a zlikvidovat aktiva zkrachovalé finanční instituce. Americký fond pro pojištění vkladů (FDIC) to u zkrachovalých bank dělá běžně a často bez povšimnutí. Neexistuje banka, která je „příliš velká, aby zkrachovala“. Pouze banky, které jsou příliš velké, aby zkrachovaly neřízeně. Postup, při němž všichni poskytovatelé kapitálu kromě drobných střadatelů utrpí ztrátu, daňový poplatník je z kapitálové struktury vynechán a finanční instituce lze zavřít, přičemž zdravé části jsou zachráněny a špatné odepsány, se jeví mnohem účinnější prevencí před opakováním nedávných problémů než zbytečná daň. Bankovní daň není nic jiného než další způsob, jak ušetřit vlastníky dluhu ztrát. Pokud jsou bankovní dluhy skutečně „bezrizikové“, další krize je nevyhnutelná. Banky nemají nedostatek kapitálu. Problém tkví v tom, že je nic nenutí vystavit jej riziku. To by však bylo trvanlivějším řešením nedávných problémů než politicky motivovaná a nepříliš dobře navržená daň.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče