Zbyla jen halda kamení

09. května 2006, 00:00 - PETR KUČERA
09. května 2006, 00:00

PLZEŇSKÉ VÝSTAVIŠTĚ V roce 1938 se na místě bývalé skládky v Radčické ulici otevřely brány areálu plzeňského výstaviště. Před třemi lety se jeho bohatá historie uzavřela, po demolici pavilonů připomíná areál opět skládku. Dvacáté narozeniny vzniku samostatného Československa oslavilo město Plzeň skutečně velkolepě.

PLZEŇSKÉ VÝSTAVIŠTĚ

V roce 1938 se na místě bývalé skládky v Radčické ulici otevřely brány areálu plzeňského výstaviště. Před třemi lety se jeho bohatá historie uzavřela, po demolici pavilonů připomíná areál opět skládku. Dvacáté narozeniny vzniku samostatného Československa oslavilo město Plzeň skutečně velkolepě. Jubilejní výstava v roce 1938 se stala přehlídkou úspěchů západočeských podnikatelů. Od podobných akcí v minulosti se akce odlišovala nejen rozsahem a manifestací českého sebevědomí v předvečer nacistického ohrožení, ale také významnou novinkou: Uskutečnila se ve zcela novém výstavním areálu. Plzeňské výstaviště vzniklo velmi blízko městského centra, na centrální Náměstí Republiky je to odsud ani ne deset minut pěšky nebo dvě stanice tramvají. Další výhodou bylo umístění areálu na křižovatce hlavních silnic, z nichž je významná především spojnice Prahy a Německa. Příjemný ráz dodávalo areálu jeho umístění na stranách řeky Mže, díky němuž působilo výstaviště zároveň jako park. DVAKRÁT ZNOVUZROZENÉ Krátce po úspěchu Jubilejní výstavy však výstaviště čekaly zlé časy - během druhé světové války se stalo skladem německých okupantů. Květnové osvobození přežil areál ve zchátralém stavu, s vyhořelým reprezentativním pavilonem města Plzně. Radnice sice do areálu brzy po válce významně investovala a plánovala řadu výstav, ale únorový převrat v roce 1948 a likvidace tržního hospodářství znamenaly úpadek veletrhů. Zlom přišel až ve druhé polovině 60. let. První ročník gastronomické výstavy Ex Plzeň se v roce 1966 stal zcela nečekaným hitem nejen v rámci kraje, ale i celé republiky. Právě na další ročníky této akce pak do Plzně každoročně jezdily tisíce návštěvníků. JAKO V PRÁTRU Díky zmíněnému parku a blízkosti řeky se výstaviště stalo také oblíbeným zábavním centrem. V areálu za řekou vyrostla například dřevěná restaurace Koliba, rybářská bašta a pár dalších podobných staveb, přibyl také velký amfiteátr. Plzeňský „Prátr“ ožíval nejen při doprovodných akcích veletrhů, ale konaly se v něm také samostatné poutě, studentské Majálesy, či od 80. let část festivalu Porta. Velký a nikdy nevyužitý potenciál dalšího rozvoje se nabízel i za plotem na severním konci výstaviště. Rozlehlá městská „louka“ byla mezi Plzeňany oblíbená jako klidné vycházkové místo prakticky pár stovek metrů od historického centra. Nachází se zde například památná alej zvaná Kilometrovka, nepřímo spojující výstaviště s nedalekou zoologickou zahradou. Největší atrakcí tohoto území vně výstaviště byla v 60. a 70. letech pionýrská železnice. Poté, co „dětský vlak“ přestal ve druhé polovině 70. let kvůli zhoršujícímu se technickému stavu jezdit, už se jeho provoz nikdy nepodařilo obnovit. V současnosti již z trati prakticky nic nezbylo. ODNESLA TO VODA Zatímco zoologická zahrada se po roce 1989 rozvíjela, výstaviště stagnovalo. Radní sice občas snili o investicích do areálu, který by pak mohl konkurovat Brnu či veletržním centrům v nedalekém Německu, ve skutečnosti ale objekty chátraly. Pavilony už navíc nesplňovaly požadavky současných vystavovatelů, takže by byla potřeba přeměna v modernější budovy. Definitivní tečku zasadila skomírajícímu areálu povodeň v roce 2002, která zničila park a budovy za řekou. Provoz výstaviště oficiálně skončil o rok později. Jediným zájemcem o investice a přeměnu areálu byla tehdy izraelská firma Plaza, která přišla s projektem velkého obchodnězábavního centra za 1,2 miliardy korun. Město jí nemovitosti pronajalo na 99 let. ZATÍM JEN SLIBY**

Přestože už na konci letošního roku měl znovuoživený areál přivítat nové návštěvníky, Plaza zatím jen zbourala stávající budovy. Areál teď připomíná měsíční krajinu, ve zbytcích staveb se scházejí bezdomovci. Právě vražda dvou z nich se stala jedinou významnější událostí, která se letos na kdysi slavném výstavišti odehrála.

Kroky izraelského investora jakoby mnohdy svědčily o tom, že mu jde především o obchodně nejcennější část blízko hlavní silnice, kde se dříve nacházel hlavní vstup do výstaviště. Právě tam chce firma vybudovat obchodně-zábavní komplex s hypermarketem, řadou dalších obchodů, bowlingem či multikinem.

Plaza s městem příliš nekomunikovala a plánované termíny výstavby několikrát posunula. Poté, co radní málem vypověděli smlouvu a udělili firmě desetimilionovou pokutu, byla nakonec válečná sekyra zakopána. Před pár týdny Plaza splnila další z požadavků radnice - předložila konkrétnější návrh přeměny parkového areálu za řekou. Plány jsou opět smělé - u řeky Mže mají vzniknout písečná pláž a půjčovna loděk, veřejné ohniště, minigolf, dětská hřiště či cyklostezka. Podle současného harmonogramu se brány bývalého výstaviště mají znovu otevřít už v příštím roce.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče