Zbraně proti lichvářským půjčkám prozatím nejsou

24. února 2010, 03:50 - Martina Martinovičová
24. února 2010, 03:50

Lichva je v Česku nebezpečným fenoménem, který krize ještě zesílila. Zbraně proti ní stále nemáme.

Autor: Martin Siebert

Lichvářské půjčky jsou vážný problém, který ekonomická recese ještě prohlubuje. K úvěru jako pomoci při nedostatku peněz se totiž obrací stále více lidí. Na pokračující růst objemu spotřebitelských úvěrů, a to jak bankovních, tak nebankovních, upozornila nedávno dokonce i Česká národní banka. Členka bankovní rady Eva Zamrazilová zvlášť varovala před tím, že růst objemu těchto úvěrů se odehrává i v segmentu, který není nijak regulován, tedy v oblasti nebankovních poskytovatelů úvěrů. To jsou například společnosti Cetelem, Proficredit, Provident financial, Cofidis, Essox, Smart Capital či KM Servis.

Právě nebankovní společnosti půjčují velmi často za podmínek, které angličtina označuje jako „loan sharking“, lichvářské či lépe žraločí půjčky. Lichvu označil za nebezpečný fenomén, proti němuž je nutné začít bojovat, i výkonný ředitel České bankovní asociace Josef Tauber. Za hlavní problém považuje právě to, že v Česku nejsou žádným způsobem regulovány ty společnosti, které sice půjčují peníze, ale nepotřebují bankovní licenci. „Problémy s lichvářskými půjčkami se koncentrují u nebankovního sektoru, a to zvláště u některých firem,“ zdůrazňuje i David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

Lichva, to je slabost

Lichvářské chování by měla řešit Česká obchodní inspekce, ale prokázat lichvu podle stávajícího zákona je velmi obtížné. Podle trestního zákoníku se dopustil lichvy ten, kdo zneužil něčí tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo něčího rozrušení. Ve vztahu k úroku hovoří pouze o hrubém nepoměru půjčených a vrácených peněz. Duševní zneužití se na rozdíl od fyzického dokazuje těžko.

Alespoň částečně vymezit pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů by měl připravovaný zákon o spotřebitelském úvěru. Ještě jej ale ani nezačala projednávat sněmovna, ačkoliv Česko se v rámci Unie zavázalo jej přijmout nejdéle do června 2010. V současné době má na stole návrh nového zákona, který vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem financí, legislativní rada vlády.

Nastavit alespoň základní pravidla hry by nový zákon měl především těm, kteří nabízejí úvěry a nemají k tomu bankovní licenci. Zainteresovaná ministerstva chtějí především zavést povinnost poskytovat úplné informace o všech poplatcích spojených s úvěrem. Také chtějí nastavit standard pro podobu úvěrových smluv, tedy minimálně vyloučit psaní některých vět drobným písmem.

Horší než nic

Zavést právní postih pro leckdy žraločí praktiky firem je nejvyšší čas, ale musí se udělat tak, aby dopadl na ty, na něž je cílen. Zda nový zákon odstraní lichvářské praktiky, ukáže praxe, ale odborníci už nyní varují před tím, aby se do zákona nezapracovaly pasáže, které lichvu spíš ještě podpoří.

Oč jde? Sociální demokraté se pokoušejí urychlit boj s lichvou a přišli s vlastní iniciativou – návrhem novely zákona, podle níž by měly být zavedeny takzvané úvěrové stropy pro úroky a poplatky spojené s úvěrem. Tento limit by měla každý rok vyhlásit vláda v podobě maximální výše RPSN (roční průměrná sazba nákladů, tedy úrok plus poplatky za správu). Na první pohled bohulibé rozhodnutí. Žraločí půjčky jsou ale často konstruovány tak, že nemají přehnaně vysoký úrok, své zisky realizují v sankčních úrocích a sankčních poplatcích, které se však do RPSN nezapočítávají.

Zastropování úroků může podle šéfa bankovní asociace naopak situaci v Česku ještě zhoršit. Nezamezí tomu nejhoršímu typu lichvy a může vést ještě k dalšímu nebezpečnému efektu. „V případě růstu úrokových sazeb budou banky nuceny kvůli pevně stanovenému úrokovému stropu odmítat řadu klientů. Mnozí z nich pak budou nuceni půjčit si jinde za mnohem horších podmínek, než jaké by dostali u klasického finančního domu,“ varuje Tauber. Stropy by tedy lichvářské praktiky nevymýtily, naopak by je spíš podpořily.

S úvěrovými stropy nesouhlasí ani Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) sdružující nejvýznamnější nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů. „Navrhované opatření by omezilo dostupnost úvěrů pro spotřebitele u solidních poskytovatelů. Vedlo by tak k přesunu žádostí o spotřebitelské úvěry do šedé a černé zóny vyznačující se řadou nekalých praktik,“ uvedla asociace ve svém prohlášení. Podle názoru ČLFA nevyplývá problém lichvy z ceny finanční služby. Jejím základem jsou spíše nekalé praktiky a nátlakové přístupy ke spotřebiteli. Na ně je podle asociace třeba reagovat spíše tím, že nový zákon o spotřebitelském úvěru definuje odpovědné úvěrování a odpovědné půjčování.

Rozhodčí doložky**

Jak si představit ony nekalé praktiky? Nehledejme je ve výši úroků, jako spíš ve výši různých sankcí, penále, v rozsahu zajištění úvěru a pak v různých doložkách ke smlouvě.

Jistě nepřiměřenou sankcí je penále za každý den zpoždění splácení ve výši třetiny celého úvěru. Poměrně surový je i požadavek zajistit &uac
ute;věr ve výši třeba 200 tisíc korun vlastnickým právem k bytu. Řada žraločích smluv obsahuje jako doložku i souhlas s případnou exekucí nebo souhlas s rozhodčí doložkou.

Pokud člověk podepíše rozhodčí doložku, stvrzuje tím, že rozhodce případného sporu vybírá věřitel, tedy krátce řečeno, že jím může být prakticky kdokoliv, tedy i subjekt spřízněný s tím, kdo peníze půjčil. Rozhodčí řízení jdou rychle a zcela mimo soudy a verdikty rozhodců pak mají právní platnost. Procesy, které následují, včetně exekucí, jsou nezvratné.

Pozitivní informací by mělo být nedávné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o tom, jaké náležitosti musí mít rozhodčí doložka. Musí obsahovat jméno budoucího rozhodce, anebo způsob, jak bude jmenován.

Sociální demokraté navrhují zcela zakázat rozhodčí doložky. Podle ČLFA ale zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských úvěrech neposílí práva spotřebitele. Vedl by k značnému zatížení soudů, prodloužení a zdražení procesu řešení sporů ze spotřebitelských smluv. „Požadujeme rozšíření požadavků na odbornost a bezúhonnost rozhodců a rozšíření možnosti soudního přezkumu rozhodčích nálezů,“ říká k problému prezident asociace Martin Kofroň.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče