Zbraně pro příští ropnou krizi

23. listopadu 2010, 07:54 - Jan Stuchlík
23. listopadu 2010, 07:54

Jen dvakrát v historii zmobilizoval svět své strategické zásoby ropy. Poprvé kvůli výpadku v těžbě během první války v Iráku. Podruhé šlo spíš o výraz solidarity s USA po řádění hurikánů Katrina a Rita.

Foto: Shell

Hurikány Katrina a Rita po sobě nechaly v létě roku 2005 nevídanou spoušť. Smetly ropné rafinérie a ropnou infrastrukturu na jihu Spojených států. V Mexickém zálivu znemožnily těžbu mnoha vrtům. Celkem svět přes noc přišel o těžbu v objemu 1,5 milionu barelů ropy za den, tedy o necelá dvě procenta celosvětové spotřeby. Pro Spojené státy to byl takový malý ropný šok.

Odpověď světa byla rychlá. Teprve podruhé v historii sáhly státy sdružené v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) na své strategické zásoby ropy, které si schovávají pro případ velkých a nenadálých výpadků v zásobování strategickou surovinou. V září 2005 uvolnily na trh 60 milionů barelů ropy. Z toho polovina pocházela právě ze strategických zásob. Zbytek dodaly ropné firmy a prostřednictvím vyšší těžby i exportéři ropy. „Toto opatření mělo pomoci upravit toky ropy ve světě, aby Spojené státy, těžce zasažené hurikány, měly lepší přístup k ropě z dovozu,“ vzpomíná Jana Hejsková z české Správy státních hmotných rezerv, která řídí i české ropné zásoby. Díky uvolnění ropy ze zásob například Evropa neměla určitou dobu potřebu surovinu dovážet z jiných částí světa. Tato kapacita zůstala k dispozici americkým rafinériím.

Téma: Státní hmotné rezervy

Když se utáhnou všechny kohoutky Zastavení ruského plynu nás neohrozí

Spása po přepadení Kuvajtu

Strategické ropné zásoby začaly členské státy IEA vytvářet v roce 1974, kdy si svět prožil první ropný šok a uvědomil si přílišnou závislost ekonomiky na této surovině. Kvůli arabskému embargu na vývoz ropy do USA a Evropy zmizelo z trhu 4,3 milionu barelů ropy denně. Proti příštím podobným výpadkům měly státy chránit domácí zásoby, které by pokryly až 90 dnů, po které by nemohly ropu dovážet.

O pět let později, kdy íránská revoluce a následná irácko-íránská válka připravila na čas svět o 5,6 milionu barelů ropy za den, však nebyly o moc připravenější než v roce 1974. I tehdy svět zastavené kohoutky překvapily. Podle pravidel IEA byly přerušené dodávky navíc příliš malé, aby spustila mechanismus, který uvolní ropné zásoby všech členských zemí. Proto do nich sáhly jen ty, které to nezbytně nutně potřebovaly.

Po invazi Iráku do Kuvajtu v roce 1990 bylo vše jinak. S přípravou vojenské operace na osvobození Kuvajtu vrcholily v IEA i přípravy na očekávaný ropný šok. Irák v té době vyvážel necelé tři miliony barelů denně a Kuvajt necelé dva miliony barelů. Obavy panovaly i o osud těžby v Saúdské Arábii. Proto státy IEA rozhodly, že v den zahájení spojenecké invaze začnou trh zásobovat dvěma miliony barelů ropy denně. Dalších 400 tisíc barelů za den uvolnily omezením spotřeby. Díky němu se během dvou měsíců vojenských operací neprojevily žádné problémy se zásobováním ropou.

Při krizi se omezuje i spotřeba

Dnes 26 členských států IEA, mezi něž patří i Česká republika, má dohromady k dispozici pro krizové situace 1,6 miliardy barelů ropy. Dalších 2,6 miliardy barelů vlastní ropné společnosti. Výpadek v dovozu ropy ve výši dvou milionů barelů denně by ze státních zásob dokázaly státy ustát dva roky. Pro představu, dvoumilionový výpadek zažil svět kvůli druhé válce v Iráku.

Zásoby plynu se nevyplatí

Když v zimě roku 2009 zastavilo Rusko dodávky zemního plynu, které směřovaly do Evropy přes Ukrajinu, Bulharsko a Slovensko skoro umrzly. Evropa si opět uvědomila svou zranitelnost. Lékem na plynové krize ovšem podle expertů není vybudování státních strategických zásob jako

u ropy. Byly by příliš drahé.

Evropská unie hodlá bezpečnost dodávek plynu řešit prostřednictvím lepšího propojení jednotlivých členských států, rychlejšího obrácení toku plynu v plynovodech a podporou budování komerčních plynových zásobníků. Plynová krize z ledna 2009 ukázala, že Evropa si je schopna zajistit dostatek plynu i odjinud než z Ruska. Nedokáže ho však dopravit tam, kde chybí. Třeba zvýšené dodávky plynu z Norska skončily kvůli špatné propojenosti potrubí ve Velké Británii, která ho akutně nepotřebovala. Naopak Bulharsko, závislé absolutně na plynu z Ruska, se ocitlo na suchu.

Protikrizová opatření budou vyžadovat investice do infrastruktury od jejích provozovatelů. Vzhledem k tomu, že je však plynová krize z roku 2009 příliš nepoškodila, nemají podle Komise dostatečný motiv tyto peníze vydávat. Proto Komise zvažuje způsoby, jak tyto investice pro soukromé plynárenské společnosti zatraktivnit. Například jejich spolufinancováním v rámci celoevropských projektů pro rozvoj energetických sítí.

Největší rezervy mají co do objemu Spojené státy. V podzemních zásobnících drží tři čtvrtě miliardy barelů ropy, které sta
čí pokrýt veškerý dovoz po dobu 72 dnů, a výhledově se chtějí dostat až na hranici miliardy barelů. Na nejvíce dnů je podle statistik IEA zásobeno Maďarsko, které by dokázalo dovozy nahrazovat jen ze státních strategických rezerv 103 dnů. České státní rezervy by stačily na 83 dnů. Pro mobilizaci ropných rezerv musí hrozit vážné výpadky, které nejsou jen přechodného rázu. Navíc je nelze pokrýt například zvýšenou těžbou v jiných částech světa. Když už IEA o použití rezerv rozhodne, zpravidla ho doplní i omezení na straně spotřeby. Ta mohou mít dobrovolný charakter, kdy například vlády apelují na motoristy, aby jezdili méně v autech nebo aby se více lidí dohodlo na jízdě jedním autem. Nebo řidičům přímo nařídí, aby jezdili pomaleji či zavedou prodej benzínu na příděl.

Jen společné ježdění více cestujících v jednom voze by podle odhadů IEA v USA a Kanadě ušetřilo až pět procent spotřeby ropy. Snížení rychlosti na 90 kilometrů za hodinu by v USA a v Evropě omezilo spotřebu o téměř tři procenta. A větší používání telefonů a dalších komunikačních technologií místo přepravy osob by jen v USA ušetřilo přes tři procenta ropy.

Doplňování zásob hýbe s cenami ropy

Samotné vytváření strategických ropných rezerv může rozkolísat světový trh s ropou a ropnými produkty. V roce 2001 tehdejší americký prezident George W. Bush rozhodl o zvýšení strategických rezerv z 592 na 700 milionů barelů. O pět let později ovšem doplňování zásobníků zastavil. Důvodem byla snaha o snížení vysokých cen benzínu kvůli rostoucí ceně ropy, na níž se kromě jiných vlivů podepsalo i doplňování zásob.

Podobný efekt by mohlo mít i budování ropných rezerv v Číně. Ta hodlá do roku 2020 mít v zásobnících uloženo takové množství, které pokryje absolutní výpadek dovozů na 100 dnů. Zatím je Čína soběstačná jen na měsíc, přičemž její spotřeba ropy, krytá z velké části z dovozu, se podle odhadu IEA do roku 2020 zvýší oproti dnešku o polovinu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče