Zázraky se odkládají

28. května 2009, 12:57 - Mgr. Rudolf Marek
28. května 2009, 12:57

Nová doporučení EU mají zajistit, aby inteligentní čipy respektovaly soukromí

Identifikace na rádiové frekvenci (Radio Frequency Identification, RFID) měla už nejméně před pěti lety způsobit revoluci v maloobchodě. Na rozdíl od čárového kódu, který umí rozpoznat jen druh zboží, a navíc pouze z bezprostřední blízkosti, dokáže technologie RFID identifikovat každý sáček nebo krabičku i bez pokladní v supermarketu. Dovede sledovat jeho výrobní, skladovou i spotřebitelskou cestu. V současnosti koluje po světě přes šest miliard inteligentních čipů. Očekává se, že trh s RFID v příštím desetiletí pětinásobně vzroste. Evropská komise ale projevila obavy, zda RFID není až příliš velkým průnikem do soukromí lidí. České předsednictví, ba ani Česko jako členský stát unie, se v tomto směru vůbec neangažovalo.

Soumrak čárového kódu?

Oproti štítkům s čárovým kódem má RFID několik výhod. Čárový kód musí být umístěn na viditelném místě pro čtecí zařízení a je vystaven různým vlivům poškození. Ne náhodou proto s myšlenkou na vznik bezdrátové technologie identifikace zboží přišla před lety největší maloobchodní firma světa Wal-Mart, která stála i u zrodu čárového kódu. Základem byla myšlenka vyvinout takovou technologii, která dokáže objekt (nebo i více najednou) identifikovat na větší vzdálenost a bez přímé viditelnosti. Ještě větší předností je možnost zápisu informací či jejich změny přímo do čipu.
V současné době dochází k nasazení RFID v mnoha dalších oblastech trhu. Největší uplatnění mají v logistice (palety a kontejnery), při sledování zavazadel na letištích a evidenci lidí v kancelářích, v hromadné dopravě, akvaparcích, fitnesscentrech, v lyžařských areálech a při sportovních soutěžích, například v cyklistice. Původní představa Wal-Martu, že čip bude mít každá košile a pračka podle něj pozná, na jakou teplotu má ohřát vodu, se však nenaplnila. Podle dostupných informací se systém v maloobchodním provozu stále jen testuje. Jindřich Vobora z české firmy LSE Integration, která RFID zavádí do veřejných knihoven, naznačil i možné důvody: „Smyslem bylo, aby systém uměl naráz identifikovat celý obsah nákupního vozíku. Problémy může dělat to, že dva čipy blízko sebe se mohou odstínit, potíže jsou i s alobalem.“ Vobora připomíná, že na rozdíl od čárového kódu zatím neexistuje celosvětový standard RFID.
Obchodní tiskárny Kolín, které v oblasti etiket a obalů patří k největším u nás, nezůstaly pozadu a běžně nabízejí etikety s čipem RFID. Výsledek? „Zatím si to pro maloobchod nikdo neobjednal. Hlavním důvodem je zřejmě cena,“ konstatoval šéf marketingu OTK Tomáš Latinák. Jako příklad uvádí, že etiketa s čipem RFID by při objednávce na tisíc kusů stála tři koruny, bez čipu přijde na padesát haléřů. „V retailu je to hudba budoucnosti, zatím se RFID nejvíc uplatňuje ve skladovém hospodářství, na paletách a krabicích,“ uvádí svou zkušenost.

Evropské obavy

V roce 2008 se na světě prodalo 2,2 miliardy etiket RFID používaných například na výběr dálničního mýta nebo k identifikaci kontejnerů. Přibližně třetina tohoto množství připadala na Evropu. Hodnota celosvětového trhu s etiketami RFID loni podle sdělení Evropské komise činila asi čtyři miliardy eur a očekává se, že do roku 2018 vzroste na dvacet miliard. „V příštích osmi letech dosáhne evropský podíl na celosvětovém trhu s čipy 35 procent,“ uvedla komisařka EU pro informační společnost a média Viviane Redingová. Komisařka soudí, že se RFID do budoucna jeví jako slibná technologie: „Jde o každodenní předměty, které se díky připojení k síti a výměně informací náhle změní na inteligentní, jako například ledničky, které vás informují, že mléko má prošlé datum spotřeby, nebo obal potravin, který upozorní na možné alergie.“
Používání RFID pro komunikaci mezi předměty má zřetelný hospodářský potenciál. Proto komise vydala důrazná doporučení určená průmyslu. „Evropští spotřebitelé musejí mít důvěru, že v případě použití osobních údajů bude jejich soukromí nedotknutelné. Komise proto vyžaduje, aby technologie RFID dala občanům pravomoc kontrolovat bezpečnost jejich údajů,“ prohlásila Redingová. EK stanovila základní zásady pro ochranu soukromí a údajů při jejich využívání (viz box). Členské státy nyní mají dva roky na to, aby komisi oznámily kroky, které hodlají pro splnění cílů doporučení podniknout.

Retail jen v knihovnách

Obavy Evropské komise se zatím týkají budoucnosti. Jediným oborem, kde se RFID skutečně dostala mezi široké vrstvy obyvatelstva a blíží se svému původnímu poslání, jsou knihovny. V Česku RFID používá více než dvacet knihoven, zejména univerzitních. Jako první si systém využívající RFID pořídila Fakulta stavební VÚT Brno v roce 2006. Nejmodernější knihovnou v tomto smyslu je Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Jindřich Vobora ze společnosti LSE Integration, která instaluje v současné době zřejmě nejdokonalejší systémy od americké firmy 3M (asi 90 procent trhu v Česku), tvrdí, že štítky RFID dokážou zázraky: „Zkuste najít špatně zařazenou knihu v regálech, kde je sto tisíc knih. Digitální knihovní asistent ji najde snadno.“ Podle jeho zkušeností se také počet krádeží knih snížil o 93 procent. Systém si také každoročně neříká o zvýšení platu. „Instalace systému není levná, ale návratnost je rychlá – do tří let. Podílí se na tom zejména mzdové náklady knihoven, protože ani při rostoucím počtu titulů po mnoho let nepotřebují vyšší počet zaměstnanců,“ upozorňuje Vobora.
V moderních knihovnách lze knížky půjčovat i vracet jen tak, že je čtenář položí na speciální desku, která na displeji provede všechny potřebné úkony. Časy, kdy knihovník musel každou knihu otevřít a čtečkou načíst čárový kód, začínají patřit minulosti. Pomocí RFID lze knížky vracet i po uzavírací době prostřednictvím zařízení, které se neliší od bankomatů.
Přestože na zavádění systémů RFID přispívá Evropská unie, v kabinetu ministra pro evropské záležitosti o tomto dění neměli sebemenší potuchy. Týdeník EURO byl po dotazu, kdo se touto problematikou v rámci českého předsednictví zabýval, odkázán na zastoupení Evropské komise v Praze, potažmo zpět na Viviane Redingovou.

BOX
Doporučení Evropské komise - Spotřebitelé by měli mít kontrolu nad tím, zda produkty, které nakupují v obchodech, využívají inteligentní čipy. Pokud zakoupí produkty obsahující inteligentní čipy, měly by být tyto čipy ihned a zdarma automaticky deaktivovány v místě prodeje.
- Společnosti či veřejné orgány využívající inteligentní čipy by měly spotřebitele jasně a stručně informovat, aby spotřebitelé měli v případě použití svých osobních údajů povědomí o tom, jaký druh shromažďovaných údajů byl použit a pro jaký účel.
- Maloobchodní sdružení a organizace by měly mezi spotřebiteli posilovat povědomí o produktech obsahujících inteligentní čipy.
- Před použitím inteligentních čipů by společnosti a veřejné orgány měly provést hodnocení dopadů na soukromí a ochranu údajů.
Pramen: Evropská komise (kráceno)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče