Zázraky nefungují, aneb jak hubnout s rozumem

13. ledna 2003, 00:00 - Dvoustranu připravila Gabriela Bobková
13. ledna 2003, 00:00

Každý člověk může mít svou váhu pod kontrolou. Jen to některým dá o něco víc práce. Svou nadbytečnou hmotnost bychom v žádném případě neměli brát na lehkou váhu. Nedoporučuje se ani utěšovat se tím, že jsme ji prostě jednou zdědili po předcích, takže se s ní bohužel nedá nic dělat.

Každý člověk může mít svou váhu pod kontrolou. Jen to některým dá o něco víc práce.

Svou nadbytečnou hmotnost bychom v žádném případě neměli brát na lehkou váhu. Nedoporučuje se ani utěšovat se tím, že jsme ji prostě jednou zdědili po předcích, takže se s ní bohužel nedá nic dělat.

Obezita je nadměrné ukládání tuků v těle, které je v drtivé většině spojeno se vzestupem váhy nad takzvanou váhu normální. Ideální váha se určuje pro každého člověka individuálně. Přihlíží se přitom k jeho věku, pohlaví, stavbě kostry a svaloviny a k charakteru práce daného člověka. Optimální tělesnou váhu je nutné odlišovat od průměrné váhy obyvatelstva, která bohužel často optimální není. U obézních mužů přesahuje tuk 25 % a u žen 30 % tělesné váhy. Pokud není možné změřit tuk (dnes již existují cenově dostupné přístroje či váhy měřící i množství tuku v těle), používají se různé indexy, kdy se tělesná váha většinou dělí tělesnou výškou v různých mocninách. V poslední době se stupeň otylosti hodnotí pomocí indexu tělesné váhy BMI (body mass index). Jeho vzorec je: BMI = tělesná váha (kg) / výška (m) 2. Normální hodnoty BMI jsou 20 až 24,9. Nadváha má index 25 až 29,9. Hodnoty od 30 do 39,9 charakterizují obezitu středního stupně, hodnoty nad 40 obezitu těžkého stupně.

Typy obezity

Z hlediska zdravotního je důležitá nejen sama hmotnost, ale především to, jak je tuk v těle rozložen. Podle toho rozlišujeme dva typy obezity: U prvního je tuk nahromaděn převážně na hýždích - tvar těla připomíná hrušku. Hruškovitý (gynoidní) typ obezity se vyskytuje převážně u žen a je méně nebezpečný než ten, který postihuje muže. Tvar těla obézních mužů totiž připomíná většinou jablko, tuk bývá rozložen na hrudníku a břiše. Jablku podobný typ obezity označujeme jako androidní. U obezity mužského typu se daleko častěji vyskytují poruchy srdeční a metabolické. Současné výzkumy ukazují, že ke zhodnocení zdravotního rizika stačí pouze změřit si obvod pasu. Pokud mají ženy v pase víc než 80 cm, je zdravotní riziko pramenící z obezity a rozložení tuku vyšší, nad 88 cm je vysoké. U mužů je tato hranice 94, resp. 102 cm.

Jsme k obezitě předurčeni?

Výzkumy jednoznačně ukazují, že obezita je dědičná. Ještě více než samotné kilogramy se dědí rozložení tuku. Dítě, které má jednoho rodiče obézního, se stane obézním asi ve 40 % případů. V rodině s oběma obézními rodiči má dítě šanci se stát obézním v 70 %. Naproti tomu je obézních jen 14 % dětí rodičů s normální hmotností. Pokud jsou i prarodiče otylí, těžko dítě bez odborného zásahu obezitě unikne. Svou roli hraje také stáří - čím starší dítě je, tím je větší pravděpodobnost, že si obezitu zachová až do dospělosti a nikdy se jí už nezbaví. Také manželé jsou si často v stupni obezity podobní. Je otázkou, zda je to dáno roky společného soužití, či výběrem podobného partnera. Dokonce se objevuje shoda i v obezitě lidí a jejich domácích miláčků. Téměř 50 % psů, jejichž chovatelé jsou obézní, je také tlustých. Naproti tomu u lidí s normální hmotností je obézní jen každý čtvrtý pes. Dědí se tedy určité dispozice. Přesto to není důvod k rezignaci. Jen sám člověk a vlivy vnějšího prostředí (tj. jak se stravujeme a jak se hýbeme) rozhodnou, zda se obezita vyvine nebo ne. Důležité je, abychom s těmito vnějšími vlivy uměli zacházet. Vznik obezity můžeme ovlivnit svým životním stylem - tedy způsobem výživy a pohybovým režimem.

Jak definitivně zhubnout

Při hubnutí je daleko důležitější hlava než žaludek. Nestačí se zaměřit na změnu jídelníčku. Je nutné především ovlivňovat myšlení a emoce, které k nežádoucímu chování vedou. K této změně vede psychoterapie. Z mnoha druhů patří k nejefektivnějším kognitivně-behaviorální psychoterapie, která je aplikována v kurzech snižování nadváhy. (Kontakty na odborníky, kteří vedou kurzy v jednotlivých městech, získáte na www.stob.cz). Účastníci kurzu si pod odborným vedením vytvářejí příjemnou atmosféru, ve které se jim lépe daří dosáhnout společného cíle. Součástí kurzu je i cvičení přizpůsobené lidem s nadváhou, jehož cílem je především to, aby mu obézní přišli na chuť a pohyb se stal samozřejmou součástí jejich nového životního stylu. Nejvíce účastníkům kurzu pomáhá, že nedodržují žádné přesně předepsané diety. Namísto toho jsou vedeni k samostatnému sestavování svého jídelníčku tak, aby byl energeticky chudší, odpovídal zásadám správné výživy a současně vyhovoval jejich chuti. Učí se jíst tehdy, když sami chtějí a ne, když jsou provokováni různými vnějšími či vnitřními podněty (např. linoucí se vůní bramboráku či smutnou náladou). Program učí hubnoucí klást si reálné cíle a odstranit jejich často černobílé myšlení, které se projevuje tím, že každé sebemenší porušení v dodržování nových návyků chápou jako totální selhání. Změny probíhají pomalu, postupně - měly by však přetrvat po celý život. K lepšímu se člověk mění pomalu a postupně, v předem naplánovaných krůčcích. Není třeba se už navždy vzdát potěšení, které jídlo přináší. Změna životního stylu a udržení si přiměřené váhy je něco zásadně jiného než držení radikálních diet. Nestačí zhubnout nebo den držet půst, týden nebo měsíc jíst jinak. Pokud chceme být trvale úspěšní, musíme najít potěšení ve zdravém, dobrém jídle, pohybu, svém těle a životě vůbec. Správné návyky je možné zautomatizovat tak, jako si čistíme zuby. A to je základem úspěchu. Na jídle si pochutnáme, ale nebude už stěžejním tématem našeho života. Najdeme si jiné životní hodnoty než zrovna jídlo. A protože nás nové návyky přivedou k zvýšené kvalitě života, měla by se tato změna, tedy naše snížená váha, udržet navždy.

_

Jak úspěšně, ale hlavně natrvalo zhubnout

Musíme změnit náš postoj k hubnutí. Ne držet diety, ale vytvořit si vlastní jídelníček, který nám bude vyhovovat. Stačí si týden zapisovat, co jíme a nejlépe pod odborným vedením se naučit sestavit si jídelníček, který nám bude chutnat a ve kterém:

omezíme potraviny, které poskytují pouze prázdné jouly, tedy potraviny bohaté na cukry, tuky (především živočišné) a alkohol

zvýšíme spotřebu zeleniny - zkoušejte nová chutná zeleninová jídla jako zdroji bílkovin

budeme dávat přednost nízkoenergetickým mléčným výrobkům - jogurty do 2 % tuku, sýry do 30 % tuku, libové maso, drůbež, ryby. Zařadíme rostlinné bílkoviny (luštěniny, sójové maso, TOMI, ROBI, Klaso)

vybíráme potraviny s nižším glykemickým indexem

dbáme na to, aby jídelníček obsahoval všechny základní živiny, dále vitaminy, minerály, stopové prvky a vlákninu

denně vypijeme alespoň 2 litry neenergetických či nízkoenergetických nápojů

jíme pravidelně, optimálně 5x denně.

Jídelníček nás musí uspokojovat. To znamená, že si do něj občas můžeme bez pocitu viny zařadit i malé množství potravin, které jsou pro redukci nadváhy nevhodné, ale které milujeme. Jen při takto sestaveném jídelníčku nebudeme při hubnutí strádat a jídelní režim budeme moci dodržovat trvale. Pokusme se trochu zorientovat v energetických hodnotách potravin. Pomůckou při sestavování jídelníčku mohou být brožury společnosti STOB, například Tahák na hubnutí a další (více na www.stob.cz).

Dítě, které má jednoho rodiče obézního, se stane obézním asi ve 40 procentech případů. V rodině s oběma obézními rodiči má dítě šanci se stát obézním v 70 procentech.

KRESBA: ADRIENA BINKOVÁ

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče