Závrať z úspěchů

28. listopadu 2007, 16:49 - Jan Štětka
28. listopadu 2007, 16:49

Jak Mirek Topolánek dusil na Žofíně kritiku

Měla to být manifestace triumfujících občanských demokratů přímo v srdci Prahy, nakonec se však nevolební 18. kongres ODS na Žofíně stal spíše začátkem cesty z vrcholu. Kdysi na kongresech běžný tah na branku totiž vystřídala úporná obrana dosaženého. I když žofínskému pódiu dominovalo heslo „Stavíme na budoucnosti“, uvěřit tomu mohl snad jen developer Zbyněk Kareš, domácí primátora Pavla Béma. Vždyť nejsilnější vládní strana se viditelně rozparcelovala na veskrze přítomné zájmy vládního týmu předsedy a premiéra Mirka Topolánka, sólově vystupujících ambiciózních místopředsedů Pavla Béma, Petra Bendla a Ivana Langera, regionálních stranických bossů a platformy poslance Vlastimila Tlustého. Jaký div, že se Topolánek ovací vstoje nedočkal. Zato kritiku udusil hned v zárodku. „Chci vás ubezpečit, že to, že tady někdo vystoupí a řekne negativní názor a bude zítra v novinách, má jepičí život,“ pohrozil delegátům ještě před zahájením diskuse. Výsledek? Zlověstné ticho, hrozící při nejbližší příležitosti přerůst v zemětřesení.

Topolánkova pětiletka.

Měl-li Topolánek ještě loni na minulém kongresu ODS v pražském Veletržním paláci co dobývat - totiž stabilní premiérský post -, nyní je v úplně jiné situaci. Poprvé od zvolení šéfem ODS před pěti lety ve Františkových Lázních může jen tratit, protože stoupat není kam. Mocenského i volebního maxima dosáhla ODS po loňských volbách, teď už to může být jen horší. A tak si to Topolánek v žofínském projevu preventivně vyřídil s vnitrostranickými oponenty. „Kde jsou ty zástupy kvalitních úředníků z regionů, kteří chtějí v praxi realizovat náš program každodenní prací? Kampak se ti čerchmanti schovali? Neschovali se, moji milí. Kašlou na to,“ zaútočil na vzpurné občanské demokraty v regionech. „Podařilo se nám uchovat elementární jednotu? Ani náhodou!“ pustil se do kolegů s tím, že budou-li se vnitřní spory opakovat, bude „hodně nepříjemný“. Nelze se prý schovávat za „obecné fráze, že předseda, vláda či vedení nekomunikují. Nechť to ti, kteří tyto bláboly papouškují, dokážou“, vyzval své kritiky. A nezapomněl ani na Tlustého a jeho platformu. „Výsledky máme jen díky koaliční vládě, která reálně vládne, nikoli díky platformám, frakcím a hnutím Za modrou šanci modřejší. Mimochodem, platforma znamená v řadě jazyků nástupiště. Přátelé, obávám se, že vlak z toho vašeho malého nástupiště už odjel. Špatná zpráva je, že nepojede další,“ vzkázal Tlustému.

Případným kritikům.

Topolánek dokonce zašel tak daleko, že vyzdvihl koaliční partnery na úkor spolustraníků. „Říkám otevřeně, že dnes je snazší udržet jednotu tří stran s různými programy a zájmy ve vládě než saturovat ambice několika našich kolegů v Poslanecké sněmovně, a to včetně našeho klubu,“ hřímal. „Děkuji svým ministrům, nikdo jim ještě nepoděkoval,“ přiznal také bezelstně. Varováními vůbec byl Topolánkův předsednický projev doslova prošpikován. Kdo prý chce v otázce reforem tlačit na pilu, tomu „nejde o reformy, ale právě jen o zbourání vlády“. Kdyby prý někdo hodlal navrhnout usnesení týkající se spojení volby prezidenta republiky s existencí vlády, „bylo by to věcně špatně“. A kdyby snad někoho napadlo prosadit, aby kongres odmítl evropskou reformní smlouvu, pohrozil Topolánek rovnou demisí vlády. Po takové masáži, k níž je třeba připočítat i zmenšený diskusní prostor během atypicky jednodenního kongresu, těžko mohla přijít jiná než v podstatě poklidná debata. Nudu ve vyprazdňujícím se sálu oživily snad jen návrh (byť neúspěšný) Miroslavy Němcové reagovat na neochotu lidovců a zelených zvolit Klause prezidentem snahou o zavedení většinového volebního systému a příspěvek rebela Vlastimila Tlustého. „Sebevědomí dnešního vedení ODS dokumentuje scénář našeho kongresu,“ kritizoval Topolánkovo vedení. Autory teze, že ODS kvůli Tlustého lpění na prosazování volebního programu klesají preference (tedy i Topolánka - pozn. red.), pak vyzval na boží soud. „Jestli měli pravdu, pak po 1. lednu zažijeme zázračný obrat ve vývoji preferencí ODS směrem vzhůru,“ řekl ironicky.

Mirku, nejsi aktivní.

Smeč si však nechal na závěr. „Mirek Topolánek tady zmínil platformu. Při té jeho zmínce jsem měl pocit, že už zapomněl, že se do ní přihlásil. Dokonce podpořil její programovou náplň a pravil, že by tam mohli vstoupit úplně všichni. A tak bych nejen jemu, ale i vám všem chtěl říct, že od jejího vzniku sleduji aktivity jednotlivých členů. Máme lidi aktivnější. Máme tam ovšem také několik těch, kteří s aktivitou na tom nejsou úplně dobře. Nejsou iniciativní, netáhnou program ODS vpřed, jak bychom si představovali. Mirku, je mi to moc líto, jsi to zrovna ty, ale my to spolu dokážeme. Budeš-li chtít, půjde to a já ti pomohu,“ zesměšnil Tlustý svého předsedu. A následoval silný potlesk delegátů.
Topolánkova pevná režie kongresového jednání vyvolávala úsměv i předvedenými góly do vlastní branky. Šéf strany třeba ostře odsoudil prorůstání mafií do státních struktur, na druhé straně však vysoce ocenil bývalého hlavního manažera Jaroslava Jurečku. Ten přitom z centrály ODS odešel rovnou na post prorektora Vysoké školy Karla Engliše, proslulé vyšetřováním kontaktů předsedy dozorčí rady Jana Harangozza a exprorektora Vladislava Větrovce s konkurzní mafii soudce Jiřího Berky. Jenže uprostřed Topolánkova hledání nepřítele uvnitř strany coby prostředku na odvrácení pozornosti delegátů od skutečných problémů tento detail zapadl. Když v sovětském Rusku ve třicátých letech vypukly protesty proti násilně jásavé kolektivizaci, napsal Stalin úvodník Závrať z úspěchů, v němž „přehmaty“ svedl na regionální funkcionáře. A bylo ticho. Něco podobného jako by se - samozřejmě v demokratickém střihu - odehrávalo i v současné ODS.

Topolánek o mafiích „Mafiánské metody, díky kterým (sociální demokracie - pozn. red.) ovládla tento stát, dnes z velké části ovládají tento stát samy. Nejde pouze o propojení zločinu a státní správy, bezprecedentní manipulace s orgány činnými v trestním řízení, ovlivňování výběrových řízení a o rozdělování dotací. Jde také o masivní korupci novinářů a účelové zneužívání médií, jde o redistribuci politické a výkonné moci v této republice. Jde o šokující moc něčeho, čemu říkáme organizovaný zločin. Vždy jsme prosazovali malý, ale silný stát. Kvůli vládám ČSSD máme stát velký a slabý, spíše slaboučký. Pracujeme úspěšně na tom, aby se postupně stal malým, tedy efektivním. Pracujeme ovšem také na tom, aby se stal znovu silným? Jsme si vůbec sami sobě ochotni přiznat, jak slabý tento stát je? Víme opravdu všichni, kdo v této zemi disponuje politickou a mediální mocí, kdo je schopen v mnoha ohledech tomuto státu a jeho orgánům mocensky konkurovat?“
„Politická, výkonná, zákonodárná i soudní moc je napadena rakovinou mafie, a zdaleka to není jen krakatice. Znám příklady, kdy hledaný boss mafie přímo ovlivňuje útoky respektovaného a čteného média na vládu a její představitele. Znám příklady, kdy hlava významné ekonomické skupiny říká, že má více poslanců než premiér, a když vláda poslušně nenaplňuje jeho plány, organizuje jednu diskreditační kampaň za druhou.“
„Jen silní politici mohou vytvořit silný a bezpečný stát, ten náš jím dnes bohužel není. Za sebe a za naši vládu říkám jasně: Budeme silní. Musíme být. Veřejné finance jsou problém, nerealizovaná důchodová a zdravotní reforma jsou také problém, ale metastázované rakovinné bujení jde přímo proti podstatě demokratického právního státu.“
(Z projevu předsedy ODS na Žofíně)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče