Závodky se vracejí, ale s lepší kvalitou

28. února 2005, 00:00 - Speciál připravil VÍT SMRČKA
28. února 2005, 00:00

PODNIKOVÉ STRAVOVÁNÍ Miliony korun na stravné pro své pracovníky musí ročně vynakládat větší firmy. Zaměstnanci platí za oběd zhruba polovinu ceny. Útlum z počátku 90. let mají závodní jídelny za sebou a vracejí se do podniků. Společnou vývařovnu lze najít opět v každé větší firmě.

PODNIKOVÉ STRAVOVÁNÍ Miliony korun na stravné pro své pracovníky musí ročně vynakládat větší firmy. Zaměstnanci platí za oběd zhruba polovinu ceny. Útlum z počátku 90. let mají závodní jídelny za sebou a vracejí se do podniků. Společnou vývařovnu lze najít opět v každé větší firmě. Podnik provozuje závodní kuchyni vlastními silami nebo za pomoci externích, na stravovací služby specializovaných firem. Za oběd v hodnotě od 40 do 60 korun zaměstnanec ze svého zaplatí zhruba polovinu, zbytek doplácí podnik. Větší společnosti vynaloží ročně na stravné pro zaměstnance miliony korun. Pokud firmy nemají závodní kuchyně, nechávají si obědy dovážet. Menší firmy se orientují na poskytování stravenek, které zaměstnavatel hradí v plné výši nebo si na ně zaměstnanci připlácejí. Zaměstnanci se pak stravují mimo firmu, což má výhodu, že si mohou sami vybrat prostředí, kvalitu jídla i obsluhy. NADNÁRODNÍ FIRMY SE PROSADILY Stále více se ve firemním stravování prosazují specializované společnosti na stravovací služby. Jedná se především o nadnárodní firmy, jako jsou Eurest, Sodexho, Aramark. Ty provozují stovky závodních jídelen po celé republice a denně se u nich stravuje až několik set tisíc lidí. Lídrem trhu je Eurest, který drží podíl na úrovni 64 procent. Jeho roční obrat činí zhruba tři miliardy korun a v Česku provozuje 320 restaurací. Velkým nadnárodním stravovacím firmám se z domácích firem blíží společnost GTH, která vaří například pro ČEZ. Na trhu operují také desítky malých firem poskytujících stravovací služby několika, případně jen jednomu smluvnímu podniku. PŘÍSNĚJŠÍ HYGIENA

V původních státech Evropské unie mají specializované stravovací firmy větší význam. Jejich podíl na trhu je kolem třiceti procent. Hygienické normy se zpřísňují, což nahrává nadnárodním firmám. Investice do plnění předpisů jsou značné, vyžadují milionové náklady i pro jednotlivou závodní kuchyň. Také orientace v předpisech není snadná.

Nadnárodní firmy přinášejí rovněž vysokou kulturu stravování. Lidé si mohou vybírat z mnoha jídel, nemusí si předem jídlo objednávat, placení je zpravidla založeno na kreditním systému. Dokáží také nabízet jídlo podle přání zákazníka, operativně skladbu přizpůsobit, sledují progresivní stravovací trendy. Konzumace zeleniny se tak v některých závodních jídelnách během posledních deseti let zvýšila čtyřikrát. Specializované firmy působí více v soukromých podnicích. „Ve státní sféře přetrvává silná bariéra v myšlení lidí, kteří se stále řídí zásadou: Co si dělám sám, dělám lépe a levněji,“ upozorňuje generální ředitel společnosti Eurest Miroslav Šole. Státní sféra připravuje většinou jídlo zaměstnancům, žákům nebo pacientům vlastními silami.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče