Zavedení eura: česká opatrnost versus slovenský úprk

25. listopadu 2008, 00:00 - Pavel Páral
25. listopadu 2008, 00:00

Proč se na Slovensku bude platit eurem již za pár dní, zatímco Česko dosud nestanovilo ani termín vstupu do eurozóny?

Důvodem je nejen rozdílný přístup politické scény, ale i jiný vývoj české a slovenské měny v minulých letech. Vyplynulo z diskuze guvernéra Národní banky Slovenska Ivana Šramka (vpravo) s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou (vlevo), která se odehrála minulý týden na Žofínském fóru.

Na Slovensku padlo rozhodnutí přijmout euro co nejdříve už v roce 2003 a žádná politická strana v parlamentu tento záměr nezpochybnila. V roce 2004 byl stanoven jako termín zavedení 1. leden 2009. Právě záměr přejít na euro byl i jedním z motivů pro provedení zásadních a rychlých reforem, zejména konsolidace veřejných rozpočtů v době vlády Mikuláše Dzurindy. Guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko v této souvislosti vyzdvihl především přínos rovné daně, která zjednodušila daňový systém a je široce oceňována v zahraničí. Zároveň rychle proběhla deregulace cen, což bylo důležité pro to, aby inflace, kterou tento krok vyvolá před vstupem do eurozóny, odezněla co nejdříve. Uskutečnila se také zásadní reforma penzijního systému, v níž byla zavedena možnost spořit si část svého důchodového pojištění u soukromých fondů. Změnilo se zdravotnictví a sociální systém.

Guvernér Šramko na Žofínském fóru minulý týden chválil spolupráci Národní banky Slovenska se slovenskou vládou. Vlivem reforem klesal deficit veřejných financí, s nímž mělo Slovensko původně větší problém než Česká republika, i když jen pomalu klesala inflace, u níž byl vývoj v Česku naopak výrazně příznivější.

Guvernér ČNB Zdeněk Tůma mezi faktory, v nichž se obě ekonomiky liší, uvedl právě rychlý pokles inflace v Česku a s tím spojené velmi nízké úrokové sazby. To dává do souvislosti s relativně nižší společenskou poptávkou po společné evropské měně v Česku. Na rozdíl od Slovenska, kde inflace klesala pomaleji a úroky byly vyšší než v eurozóně, zde neeexistoval zájem o „dovoz“ lepší měnové politiky ve formě přijetí eura.

Právě rozdílný vývoj slovenské a české měny podle Tůmy způsobil, že zatímco Slovensko se přibližovalo cenové hladině v západní Evropě spíše prostřednictvím vyšší míry inflace, tak v Česku to bylo především skrze posilování české koruny. To ovlivňuje i názor domácností, které kvůli tomu preferují domácí měnu a byly by raději, kdyby se euro zavádělo co nejpozději. To ale samozřejmě nevyhovuje exportérům, kteří chtějí zafixovat kurz co nejdříve a rychle vstoupit do eurozóny.

Dluh dále hrozí

Zdeněk Tůma na Žofínském fóru rovněž hovořil o tom, že maastrichtská kritéria, jejichž plněním je podmíněno zavedení eura, hodnotí vstupující ekonomiku pouze z hlediska eurozóny. Tedy tak, aby ostatním členským zemím nevznikly vstupem nestabilní ekonomiky nějaké potíže. Nehodnotí tedy nijak výhodnost společné měny pro vstupující zemi. K tomu, aby bylo možné využít výhody eura, je nutné mít pružný trh práce a dostatečný manévrovací prostor ve fiskální politice pro případ, že vzniknou nějaké šoky, na něž je třeba reagovat.

Nakolik je to v případě Česka splněno, Zdeněk Tůma nekomentoval, jen připomněl, že Česko nemá zatím reformovány penze a zdravotnictví a předpovědi vývoje státního dluhu v příštích letech vyznívají jednoznačně ve prospěch Slovenska. Zatímco Česká republika by podle dnešních odhadů měla vládní dluh v roce 2030 na 76 procentech HDP a v roce 2050 na 282 procentech, Slovensko by mělo dluh na 32, respektive na 116 procentech. Limit pro přijetí eura je dnes stanoven na 60 procent HDP, což v současnosti Slovensko i Česko bez problémů plní. V budoucnu však kvůli stárnutí populace budou vznikat další velké deficity.

„Nebezpečím je v současnosti další růst zadlužení v souvislosti s krizí,“ upozornil Šramko. Objevují se totiž požadavky, aby byly veřejné finance využívány k ekonomickým stimulům. Globální finanční krize tak může podle něj v příštích letech přinést hlubší deficity veřejných financí. Sám očekává v případě Slovenska v příštím roce deficit veřejných financí na 1,7 procenta HDP. V tom je ale započten i náklad na reformu penzijního systému, který činí 1,2 procenta HDP, takže ve skutečnosti je slovenský deficit velmi nízký a blíží se vyrovnanému hospodaření.

Slovenská koruna umře silná

Slovenská ekonomika velmi rychle roste, ale počítá s výrazným zpomalením. V roce 2009 by měl růst činit 4,6 procenta, letos je přitom odhadován na 7,8 procenta. Také slovenský guvernér připouští, že po zavedení eura se přibližování Slovenska průměrné evropské výkonnosti zpomalí.

Ivan Šramko se neobává, že na Slovensku v příštím roce nějak výrazně naroste inflace. V Česku přitom experti centrální banky odhadují, že po zavedení eura by inflace zrychlila o čtyři až pět procentních bodů, protože by vyšší růst cen nastoupil na místo posilování kurzu v roli přibližovače cenových hladin v Česku a v eurozóně. Šramko oproti tomu soudí, že právě kurz slovenské koruny, v němž bude na počátku ledna vyměněna za euro, bude snižovat inflaci, protože je velmi pevný.

V souladu se záměrem premiéra Roberta Fica bude slovenská koruna vyměněna za euro v tom nejvýhodnějším poměru, jakého bylo možné dosáhnout. To je samozřejmě výhodné pro domácnosti, ale problémy s tím budou mít slovenští vývozci. Slovenská koruna vzhledem k svému předvstupnímu zafixování na euro setrvává kolem 30,126 koruny za euro již od počátku léta. Jenže měny ostatních středoevropských zemí od počátku krize citelně oslabily. Česká koruna z kurzu kolem 23 korun za euro k dnešním téměř 26 korunám. Čeští vývozci tak mají oproti slovenským citelnou kurzovou výhodu.

Guvernér Šramko se neobává, že by absence samostatné měnové politiky v nadcházejícím období, kdy se očekává recese v evropských ekonomikách, Slovensku nějak vadila. Podle jeho slov se nyní ukázalo, že ani velmi razantní zásahy nejvýznamnějších centrálních bank nedokázaly nějak zvrátit nastupující krizi a daleko významnější roli hrají vládní intervence. Pro pokračování dobrého vývoje slovenské ekonomiky je ale nutné, aby neakcelerovaly požadavky na růst mezd, aby vláda pokračovala v reformách a byla připravena přijímat opatření na výdajové straně rozpočtu. Euro po Novém roce podle něj jen odstraní kurzové riziko, ušetří firmám transakční náklady a zvýši transparentnost cen. Navíc přinese stabilitu v kurzu a v úrokových sazbách, a to vytváří podmínky pro správné dlouhodobé podnikatelské rozhodování.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče