Závan jasmínu nežádoucí

08. března 2011, 18:04 - Mgr. Dáša Hyklová
08. března 2011, 18:04

V Pekingu zasedal parlament, v ulicích panovaly přísnější bezpečnostní opatření

Alespoň na pár dní se Peking zase zbavil smogu. Z příkazu nejvyšších úřadů se omezila doprava i průmyslové exhalace. Ubylo i dešťových mraků. Ulice hlavního města zaplavily obří rudé vlajky a další výzdoba odrážející slavnostní setkání nejvyššího orgánu státní moci, zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ). Téměř tři tisícovky delegátů, kteří se v čínské metropoli scházejí jednou za rok, se měly původně v klidu věnovat schválení 12. pětiletky a dosavadním úspěchům Čínské lidové republiky. Znovu byl na programu také boj s korupcí, snižování rozdílu mezi bohatými a chudými a další body, které je třeba řešit. Letos však probíhalo vše trochu jinak. Přes veškeré pečlivé plánování si organizátoři nemohli vybrat horší načasování.

Nervozita se stupňuje

Zasedání VSLZ tentokrát, především kvůli lidovým revoltám v některých zemích na severu Afriky a na Blízkém východě, doprovázela mimořádná bezpečnostní a restriktivní opatření. „Ano, jsou nervózní, i když to začalo ještě před událostmi v Egyptě. Nastupují totiž dva roky předávání stráží. Příští rok končí mandát jak prezidentovi Chu Ťin-tchaovi, tak i premiérovi Wen Ťia-paovi. Sever země sužují velká sucha, tamní lidé mají problémy s vodou, která buď není, anebo je velmi nečistá. Navíc roste inflace, zvyšují se ceny jídla a bydlení, což dokázalo v minulosti postavit davy i proti dynastiím,“ potvrdil pro EURO diplomatický zdroj z Pekingu. Největší podráždění státních a stranických orgánů však souvisí s iniciativami o rozdmýchání „jasmínové revoluce“, jež se v posledních týdnech objevily na internetu. Výzvy přicházející z čínsky psaného serveru zaregistrovaného v USA apelují na Číňany, aby se každou neděli sešli na vybraných místech k protestu. Počet měst, kde by mělo k demonstracím dojít, se údajně rozšiřuje. Nicméně žádné větší akce se nekonají, občané se o nich kvůli cenzuře, nebo přesněji filtraci internetových zpráv většinou ani nedovědí.
Napjatá atmosféra neohrozila přímo zasedání parlamentu. Panovala spíše mimo zasedací sál. Na pořádek v ulicích dohlížely tisíce policistů, desítky aktivistů po celé zemi byly předem zadrženy, další zůstali v domácím vězení. Na špatné zacházení ze strany bezpečnostních orgánů a na omezování, například zákaz natáčení na některých místech Pekingu a i mimo město, si stěžovali někteří zahraniční reportéři včetně týmu BBC. Čína opět zavedla přísnější pravidla pro novináře, podobná těm, jež panovala v průběhu Olympijských her v roce 2008. S nejrůznějšími opatřeními, jež měly udržet v ulicích klid a pořádek, nezůstaly pozadu ani další provincie. „Musíme upevnit kontrolu nad celou škálou lidí, kteří musejí zůstat pod neustálým dohledem a nesmějí cestovat do Pekingu, kde by se mohli shromáždit a dělat potíže,“ citovala agentura Reuters jedno z nařízení vyvěšené na webové stránce města Ťin-čcheng v provincii Šan-si, vzdáleného od čínské metropole 580 km. Desítky podobných výzev se objevily i na internetových stránkách dalších čínských měst.

Srovnání nesedí

V souvislosti s lidovými revolucemi v několika severoafrických a arabských zemích se světu vrací vzpomínka na události z pekingského náměstí Nebeského klidu, k nimž došlo v roce 1989. Paralela se nabízí hned z několika důvodů: masové demonstrace v centru města, nespokojenost lidí, slogany proti korupci a svévolnému vládnutí úzké skupiny lidí v zemi. Nicméně dnes existují nejméně tři důvody, proč by se nynější čínské vedení nemuselo zprávami o masových protivládních demonstracích ani o vývoji v Egyptě a v Tunisku až tolik znepokojovat. Zaprvé, Čína má za sebou tři desetiletí velice úspěšného hospodářského vývoje a ekonomického růstu. Podle průzkumu nezávislého amerického výzkumného centra Pew z loňského roku je až 87 procent Číňanů spokojeno s tím, jak se věci v zemi vyvíjejí. Zadruhé, i ti, kteří spokojeni nejsou – například obyvatelé venkova, již prozatím z hospodářského úspěchu země až tolik neprofitovali – nemají konkrétní osobu, kterou by mohli ze své špatné situace obvinit. V Číně sice vládne jedna strana, ovšem již dávno ne pouze jediný autokrat. A už vůbec ne až do své smrti. Příští rok má navíc dojít k obměně nejvyššího vedení ČLR. A zatřetí, bezpečnostní aparát a ozbrojené složky podléhající vedení strany fungují v Číně natolik efektivně, že je zde egyptský či tuniský scénář málo pravděpodobný. Rozpočet na policii a pořádkové síly se navíc letos zvyšuje o čtrnáct procent a na armádu o 12,7 procenta. Není pochyb o tom, že v Číně existuje sociální napětí. Země sice pokračuje v realizaci plánovaných ekonomických reforem, nicméně i přes oficiálně deklarované snahy stále narůstají rozdíly mezi chudými a bohatými, městy a venkovem a přímořskými a vnitrozemskými provinciemi. Právě proto dochází na různých místech k protestům, například v roce 2007 se jich podle Čínské akademie sociálních věd konalo přes 80 tisíc. Většinou proti spekulativnímu zabírání zemědělské půdy, zneužívání pravomocí lokálními úředníky nebo existující korupci.

Dvanáctá pětiletka

Vedení země si veškeré tyto nedostatky uvědomuje a snaží se je řešit. Vybalancovanější růst a vývoj s důrazem na životní prostředí, zvyšující se životní úroveň obyvatel a administrativní reformy slibuje také nově schválený pětiletý plán vztahující se na období 2011 až 2015. Čína po sovětském vzoru od roku 1953 přijala a postupně realizovala už celkem jedenáct plánů. Centralizované plánování se osvědčilo, čínská ekonomika díky němu rostla a loni se stala po USA druhou největší na světě. V roce 2006 došlo k drobné kosmetické úpravě, plán byl přejmenován na „návod“, což mělo odrážet přechod od centrálního plánování na socialistickou tržní ekonomiku. Premiér Wen Ťia-pao na zasedání parlamentu uvedl, že vláda chce udržet inflaci kolem čtyř procent a schodek rozpočtu na dvou procentech hrubého domácího produktu. Dalším cílem je sedmiprocentní průměrný ekonomický růst, což je o něco méně než pozoruhodných deset procent, na které byla Čína zvyklá z minulých let. Nicméně tentokrát má vše probíhat „spravedlivěji“. Ministr financí Sie Sü-žen na zasedání parlamentu sliboval, že dvě třetiny rozpočtu země ve výši 5436 bilionů jüanů (827,6 miliardy dolarů), což představuje oproti loňsku růst o 12,5 procenta, půjdou na zvýšení životní úrovně. Vláda hodlá využít tyto peníze na zlepšení situace v zemědělství, v dopravě, v ochraně životního prostředí, zdravotnictví, školství a na vytváření nových pracovních míst. Nespokojenost lidí v Číně není zdaleka tak rozšířená jako v revoltujících afrických a arabských zemích. V den dvacátého výročí událostí na náměstí Nebeského klidu k žádným masovým protestům v Pekingu nedošlo. Střední vrstva bohatne a neustále se zvětšuje, čas tráví nákupy, případně cestováním. Také dnešní čínští studenti by zřejmě považovali stávkování v ulicích spíše za ztrátu času. Ten mohou využít například na přípravu testů pro studium na amerických univerzitách, což je věc před dvaceti lety neslýchaná. Západ uznává ekonomické úspěchy Číny dosažené v posledních desetiletích. Nicméně Pekingu doporučuje, aby prováděl postupně i politické liberalizační reformy, protože jejich odkládání dlouhodobě zasévá sémě potenciální nestability. Čína si však chce dělat věci po svém. Jakýkoli závan vůně jasmínu tam dnes není žádoucí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče