Zatočte s trémou

04. srpna 2011, 07:56 - Renata Lichtenegerová
04. srpna 2011, 07:56

Chcete se stát úspěšným řečníkem? Sdělovat své myšlenky jasně, sebevědomě a se zápalem? Pak se musíte naučit zvládat trému.

Foto: Profimedia.cz

Strach z veřejných projevů je přirozený. Profesní život ale často přináší situace, kdy je nutné se s tímto blokem poprat. Jak na to, aby vás neochromila tréma? „Někteří lidé se chtějí zbavit trémy úplně. To je ovšem boj s vlastním pudem sebezáchovy, neboť projevy strachu jsou již od pravěku přirozenou reakcí těla na stresovou situaci,“ píše v knize Moderní rétorika, kterou vydalo nakladatelství Grada, lektorka Alena Špačková. Mírná tréma podle ní zpravidla stimuluje mluvčího k působivějšímu výkonu. „Ze zkušenosti vím, že přiměřený stupeň zátěže komunikujícího jedince aktivizuje, podněcuje a rozvíjí. Pokud ji ale nezvládá, zátěž působí negativně, až destruktivně,“ upozorňuje Špačková.

Aby se z trémy stala forma pozitivní stimulace, nesmíte svou prezentaci a vše, co s ní souvisí, vnímat negativně. Strach z projevu před lidmi je třeba proměnit v pocit radostného vzrušení.

Tři věty na kuráž

Všechny situace, které prožíváme, na nás nějak působí. To, jak se při nich cítíme, však neovlivňuje sama existence oněch událostí či situací, ale způsob našeho vnímání.

Není to sama prezentace, co člověka zneklidňuje, je to on sám, protože si připouští negativní myšlenky typu: „Určitě se mi rozklepou kolena.“ Abyste podobným depresivním myšlenkám nepodlehli, chce to trénink.

Pět dnů před vystoupením začněte trénovat, a to dvakrát denně po pěti minutách. Jak? Jestliže trému živí iracionální představy („určitě omdlím“), pak nejspolehlivěji se uklidníte myšlenkami reálnými. Jsou to takové věty, jejichž tvrzení stoprocentně věříte,“ píše Špačková. První taková věta zní: „Obecně vzato, publikum chce, abych si vedl dobře.“ Posluchači vás sice nemusí nijak zvlášť respektovat jako řečníka, určitě si ale přejí, aby vaše vystoupení proběhlo pokud možno hladce.

Druhá povzbudivá věta zní: „V zásadě vím o tématu víc než kdokoliv z přítomných.“ I toto tvrzení by mělo být pravdivé. Že se na vystoupení připravíte, by mělo být samozřejmé. Proč by jinak měl někdo poslouchat právě vás? Může se stát, že je publikum složeno z lidí z oboru, ze kterého vás zkoušejí. Pro tyto případy druhou větu pozměňte na: „Udělal jsem maximum pro to, abych věděl co nejvíc.“ A poslední uklidňující prohlášení zní: „Obecně vzato vím, co chci říct a jak to chci říct.“ Nemusíte se svůj projev učit slovo od slova a nacvičovat každé mrknutí okem či gesto. „I tato věta se s tím, jak budete svůj proslov nahlas zkoušet, stane postupně pravdivou,“ pokračuje Špačková.

Nepodceňujte trénink

Odbornice na rétoriku také radí najít si dvakrát denně klidné místo, kde vás pět minut nebude nikdo rušit, zavřít oči a vyvolat si v duchu atmosféru prezentace. Snažte se, aby představa byla co nejreálnější. Do detailů si vykreslete nejen obecenstvo, ale i zařízení a osvětlení v místnosti, představte si, jak před posluchači stojíte. Pokud nevíte, jak bude místnost vypadat, nevadí. V tuto chvíli jde o vaše představy. Ke všem vyvolaným obrazům přidejte vědomí, že své vystoupení začnete už za malou chviličku. Vsugerujete-li si tuto informaci dost intenzivně, tréma se do několika vteřin dostaví i se všemi fyzickými příznaky. Nechte je na sebe působit a pak si uvědomte, čeho se vlastně bojíte. Proč máte trému, když se nic neděje, stojíte v klidné místnosti a jen necháváte pracovat svou fantazii. Co je příčinou vašeho strachu? Vy sám a myšlenky typu: „To bude trapas.“ A právě teď je chvíle pro tři výše zmíněné zázračné věty. Vyslovte je nahlas, pomůže vám to trému zmírnit. Lidé totiž silněji reagují na racionálnost než na iracionálnost.

Užitečné triky:

– Člověk nemůže usilovně myslet na dvě věci najednou. Když chcete potlačit trémující myšlenky, vytěsněte je soustředěním na něco jiného. Zkuste například sledovat tlukot svého srdce.

– Adrenalin a další stresové hormony se spotřebovávají fyzickou činností – při náhlém návalu trémy proto pomůže udělat pár kroků. Kroky by měly vždy směřovat k někomu nebo k něčemu.

– V den prezentace nepijte kávu. Mohla by vás vybudit příliš a vy byste pak výrazem očí či překotným tempem řeči mohli zapůsobit křečovitým dojmem.

Nepřednáším, jsem v lese

Pakliže nemáte na trénink pět dnů a potřebujete nad trémou zvítězit rychlejším způsobem, můžete zkusit například takzvanou vzpomínkovou metodu. Vzpomeňte si co možná nejživěji na prostředí, ve kterém vám bylo dobře. Nezáleží na tom, zda se přenesete do kuchyně, do hor nebo k moři. Důležitá je intenzita představy. Je-li dostatečně silná, dostaví se za chvíli i pocit uvolnění, který vám pomůže strach překonat. Zcela zásadní je samozřejmě příprava toho, co budete posluchačům sdělovat. Svůj projev si bezpečně nazkoušejte a úvod a závěr se naučte nazpaměť.

Sebevědomě a nahlas

Trénink máte za sebou a vaše chvíle je tu. Do místnosti, kde budete prezentovat, vstupte sebejistěji, než se ve skutečnosti cítíte. Vždy, když vytušíte, že míra vzrušení se nežádoucně zvyšuje, opakujte si úvod svého projevu a svírejte prsty v botách, abyste spotřebovali stresové hormony.

Těsně před vyslovením první věty pohlaďte panoramatickým pohledem své posluchače a přitom neslyšně vydechujte a pohněte svaly v ramenou. Pak se vraťte k jedněm vstřícným očím v publiku (nebo si je představujte), usmějte se a zhluboka se neslyšně nadechněte. Promluvte hlasitěji, než se vám chce. „Po prezentaci si bez emocí pojmenujte, v čem jste byli dobří a co se vám zatím tolik nepovedlo,“ radí Špačková. Tak si upevníte sebevědomí, aby příští výkon byl ještě lepší.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče