Zatlučené kolíky

01. června 2012, 14:22 - Petr Kolář
01. června 2012, 14:22

Chartisté a přátelé zesnulého exprezidenta Václava Havla se přou o právo na vyhlašování jeho mezinárodní ceny za lidská práva. Před schůzkou v příštích dnech se zdá, že najít kompromis bude složité

Chartisté a přátelé zesnulého exprezidenta Václava Havla se přou o právo na vyhlašování jeho mezinárodní ceny za lidská práva. Před schůzkou v příštích dnech se zdá, že najít kompromis bude složité.

Když psal v polovině února historik Vilém Prečan do Lidových novin text na podporu Františka Janoucha, použil bonmot spisovatele Ludvíka Vaculíka. „V jednom jadrném výroku napsal, že František Janouch je jako traktor. A ten když jede a zanechává za sebou pořádnou stopu, ,prdí a smrdí‘,“ připomněl Prečan. Komunisty perzekvovaný vydavatel dokumentární publikace ČSAV Sedm pražských dnů, 21. až 27. 8. 1968, a stávající ředitel Československého dokumentačního střediska se textem S Janouchem na traktoru postavil na stranu zakladatele a předsedy Nadace Charty 77 ve sporu s představiteli Knihovny Václava Havla. Jde v něm o to, kdo by měl být v budoucnu hlavním organizátorem mezinárodní ceny za boj za lidská práva zaštítěné jménem nedávno zesnulého bývalého prezidenta.

Charta, anebo knihovna?

František Janouch si organizaci ceny nárokuje stejně jako Knihovna Václava Havla, kterou sponzoruje finančník Zdeněk Bakala. Na obou stranách tedy stojí Havlovi přátelé a všichni jsou si vědomi, že tahanice mohou cenu poškodit už v jejím zárodku. Proto se prý chtějí dohodnout. V médiích přesto mezi stoupenci obou stran probíhají přestřelky. (Na stránkách www.denikreferendum.cz se do Janoucha například tvrdě opřel ve Švédsku žijící chartista Jiří Pallas, který tam vydával gramofonové desky včetně Havlovy Audience pod značkou Šafrán 78). A ani výroky hlavních aktérů volajících po dohodě příliš nenaznačují, že by ke shodě na schůzce plánované na druhou polovinu tohoto týdne mohlo dojít. „Udělám vše, abychom dosáhli rozumné, konstruktivní dohody, která bude především výhodná pro tuto cenu. Když ale budu vidět, že to kvůli nezkušenosti nebo jiným důvodům není možné, tak budu jako ten traktor, budu vrčet a zanechám za sebou stopu,“ tvrdil minulé pondělí týdeníku Euro Janouch. „Myslím si, že by Nadace Charty 77 měla být tím, kdo cenu vyhlašuje, organizuje. Přirozeně i ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, případně s Člověkem v tísni a dalšími velkými organizacemi. Ale já jsem za dvacet let v exilu viděl, jak důležité bylo jméno Nadace Charty 77 a stále je. Za tím symbolem stál Havel. Kolikrát jsou to maličkosti, které udělají promo. A domnívám se, že toto je důležitá maličkost. Absolutně se nebráním spolupráci, ale jde o to, kdo to má dělat, a podle mě by to měla být Nadace Charty 77,“ dodal jaderný fyzik žijící trvale ve Švédsku, který odtud v éře komunismu posílal hlavně díky miliardáři Georgi Sorosovi peníze chartistům do Československa. Představitelé Knihovny Václava Havla (KnVH) jsou mnohem zdrženlivější. Oficiálně před plánovanou schůzkou s Janouchem příliš hovořit nechtěli. Z neoficiálních rozhovorů bylo zřejmé, že nikdo nemá zájem napadáním situaci vyhrotit. Přesto je i z velmi obecné e-mailové odpovědi ředitele KnVH Martina Palouše patrné, že vztahy mezi oběma stranami idylické nejsou. „Klást celou věc jako otázku ,nároku‘ toho či onoho či ,vůdčí role‘ (či snad ,vedoucí úlohy‘) té či oné organizace či jednotlivce zde považuji za velice nešťastné a nepřípadné. Knihovna Václava Havla je připravena k rozumné spolupráci se všemi institucemi, které logicky přicházejí v úvahu a na uchovávání odkazu Václava Havla se tak či onak podílejí (k nim po mém soudu patří nadace Vize, Forum 2000, Nadace Člověk v tísni, Knihovna Václava Havla a pochopitelně i Nadace Charty 77, za kterou hovoří prof. Janouch). S profesorem Janouchem jsme se dohodli, že se v nejbližším možném březnovém termínu sejdeme, vše v klidu prodiskutujeme a nalezneme řešení,“ uvedl Palouš. „Oba jsme souhlasili, že v mezidobí nebudeme spolu diskutovat přes média. Protože jakékoli mediální přestřelky a řevnivost jednotlivců či institucí odkazu Václava Havla neprospívají a jsou i v přímém rozporu s tím, jak on sám za svého života na otázku ,své‘ budoucí ceny pohlížel,“ dodal jeden z prvních signatářů Charty 77 Palouš, který působí jako pedagog ve Spojených státech. Ani v tom se ale s Janouchem neshodne. „Veřejná diskuse o tak důležité věci, jako bude tato cena, není nic, proč by se měly nějaké věci dělat v uzavřeném prostoru,“ soudí Janouch. ===== Traktor v akci

Jak se vlastně celý spor o budoucí Havlovu mezinárodní cenu za boj za lidská práva zrodil? František Janouch už v prvních dnech po skonu bývalého prezidenta loni v prosinci zavolal Dagmar Havlové s tím, že by cenu rád uspořádal, a prý od ní dostal souhlas. Kromě ústního souhlasu Dagmar Havlové a schválení orgány Nadace Charty 77 svůj nárok na organizaci ceny opírá o argumenty, že má na rozdíl od představitelů KnVH ze Švédska zkušenosti s organizací Nobelovy ceny. Spolu s Václavem Havlem zakládal všechny ceny Nadace Charty 77 (Jaroslava Seiferta, Františka Kriegla, Toma Stopparda) a chtěl by, aby při udělování ocenění vždy zaznělo jméno Charty 77. Janouch by chtěl cenu za lidská práva udělovanou mezinárodní porotou dotovat nejméně milionem, ale spíše dvěma miliony korun a podle svých slov se neobává, že by finanční prostředky Nadace Charty 77 nedokázala zajistit. Zmiňovaným textem na blogu si prý Janouch podobně jako zlatokopové „zatloukl kolík“, a snahy KnVH by tedy podle něj mohly být „klasifikovány jako pokus o plagiát“. Naproti tomu ředitel KnVH Martin Palouš ve svém nedávném textu pro Lidové noviny uvedl: „Myšlenka udělovat Mezinárodní cenu Václava Havla za lidská práva má dlouhou historii. Od roku 1990 s ní přicházeli Havlovi spolupracovníci na Hradě – z nichž někteří v Knihovně Václava Havla dnes působí – publicisté, politici, intelektuálové z domova i ze zahraničí a v neposlední řadě podobný projekt promýšlela též paní Dagmar Havlová v Nadaci Vize 97. Václav Havel na tyto a podobné podněty vždy odpovídal, že až nastane čas, bude tuto cenu udělovat knihovna ve spolupráci s institucemi podobného zaměření a poslání. Proto jsem se ve své funkci po 18. prosinci 2011 pustil spolu se svými spolupracovníky do příprav Mezinárodní ceny Václava Havla za lidská práva. V průběhu ledna tohoto roku jsem správní radě Knihovny Václava Havla předložil návrh jejího statutu a podal registraci dvou příslušných ochranných známek.“ Konkrétní představy o podobě ocenění či k němu vázané finanční částce ale nesdělil. ===== Vize paní Dagmar

Rozhodující slovo bude mít zřejmě Dagmar Havlová. Zakladatelka a členka správní rady KnVH a zároveň Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 nefiguruje v orgánech Nadace Charty 77. Její ústní příslib Františku Janouchovi přátelé zesnulého prezidenta, kteří v popisovaném sporu stojí na straně KnVH, nezpochybňují. Nicméně pod podmínkou zachování anonymity týdeníku Euro naznačují, že „ústní souhlas nemusí nic znamenat, v takto zásadních věcech by souhlas musel být písemný“. Janouch o svém pověření nepochybuje. „Nevím, jestli má Dagmar Havlová rozhodující slovo, rozhodně jí ho však nechci upírat. Ale první, co jsem udělal, bylo, že jsem jí zavolal a požádal o její podporu. Tu mi vyslovila… Jsem ze Švédska zvyklý, že slovní dohoda má váhu písemné ověřené dohody. Že dané slovo je dané slovo. Kdyby ona změnila svůj názor a zavolala mi, pak by se o té věci dalo mluvit. Ale to se nestalo. Čili tato dohoda, souhlas, pověření platí,“ vysvětluje jaderný fyzik. Vyjádření Dagmar Havlové se do uzávěrky tohoto vydání týdeníku Euro získat nepodařilo. Ještě v úterý asistentka Nadace Vize 97 Martina Špačková tvrdila, že by odpovědi mohly přijít „v řádu několika hodin“, o den později však prohlásila, že „není čas a dotazy jsou v pořadí“. Některé zdroje z okolí bývalé první dámy prohlašují, že by nakonec mohly mít smůlu obě soupeřící strany. „Univerzální dědička Dáša“ se totiž údajně úzkému okruhu lidí svěřila, že přemýšlí o tom, že by na Mezinárodní cenu Václava Havla přejmenovala Cenu Vize 97. Tu Nadace Dagmar a Václava Havlových uděluje od roku 1999 „význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání, přispívá k chápání vědy jako integrální součásti obecné kultury a nekonvenčním způsobem se zabývá základními otázkami poznání, bytí a lidské existence“.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče