Menu Zavřít

Zatím přísně utajené změny

6. 6. 2005
Autor: Euro.cz

PODPORA ZEMĚDĚLCŮM A VENKOVU Zemědělské dotace na podporu produkce, stejně jako příspěvky na programy rozvoje venkova, budou mít v příštích letech zcela jinou podobu než dosud. O plánovaných zásadních změnách však ministerstvo zemědělství podnikatele vůbec neinformuje.

PODPORA ZEMĚDĚLCŮM A VENKOVU

Zemědělské dotace na podporu produkce, stejně jako příspěvky na programy rozvoje venkova, budou mít v příštích letech zcela jinou podobu než dosud. O plánovaných zásadních změnách však ministerstvo zemědělství podnikatele vůbec neinformuje.

Vsoučasnosti mohou agrární podnikatelé čerpat dotace na zemědělskou produkci v podobě podpor vztažených na hektar zemědělské půdy formou takzvaných zjednodušených přímých plateb. V budoucnosti by ale měla být podpora poskytována „na farmu“, tedy na konkrétní zemědělský subjekt. Podnikatelé však zatím nevědí, co by přitom mělo být do nového způsobu dotací zahrnuto.

„Nikdo nás o tom zatím neinformoval. Přitom podnikatelé by potřebovali kvůli svým projektům co nejdříve vědět podrobnosti,“ konstatuje tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

MINISTERSTVO NEZNÁ ODPOVĚĎ

Asociace očekává, že jí odpoví ministr zemědělství Petr Zgarba, který se má s reprezentací soukromých farmářů sejít na začátku tohoto týdne.

Odpověď nicméně asi příliš konkrétní nebude - ministerstvo ji totiž nezná. Podle ředitele odboru vnější komunikace ministerstva Hugo Roldána totiž evropská legislativa prozatím nestanovila pravidla výpočtu ani takzvané referenční období (výše podpor v rámci určeného časového úseku) pro nové členské státy. „Lze předpokládat, že výpočet bude vycházet z národní obálky (současný příděl dotací) stanovené Evropskou komisí pro Českou republiku, obdobně jak je stanovena pro dnešní systém jednotné platby na hektar. Finanční prostředky mohou být ještě navýšeny o novou přímou platbu na cukrovku v souvislosti s připravovanou reformou sektoru cukru,“ domnívá se Roldán.

Systém jednotné platby na podnik přitom podle údajů ministerstva musí Česko aplikovat nejpozději od roku 2009. To však nemá příliš logiku, protože už od roku 2007 se změní struktura unijních dotací, zejména právě peněz určených na zemědělství a rozvoj venkova. Optimální by proto bylo zavést oba systémy plateb najednou. Také proto už některé členské země platby na farmy zavádějí. Není divu, že i čeští podnikatelé v oboru začínají být netrpěliví.

PĚT ZÁHADNÝCH PÍSMEN - EAFRD

Ti, kterých se změny bezprostředně týkají, zatím mnoho nevědí ani o dalších prioritách Česka v oblasti rozvoje venkova. Sama Evropská unie má přitom diskuzi nad podobou jednotného fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) ukončit už tento měsíc.

Uvedený fond by měl sjednotit všechny stávající podpory venkovských aktivit, na které nyní putují dotace například z Operačních programů nebo Horizontálního fondu na rozvoj venkova. Základní rozdíl mezi prostředky z EAFRD a přímými platbami je ten, že na podporu z nového jednotného fondu je třeba vypracovávat projekty.

A právě to podnikatelům vadí: Projekty totiž nevznikají ze dne na den, proto je nutné mít včas potřebné informace. Přestože se již delší dobu pravidelně schází česká „mezirezortní pracovní skupina pro EAFRD“, samotní zemědělci toho zatím příliš nevědí.

LIMIT PRO VĚTŠÍ SUBJEKTY

Možná však, že je ministerské ticho účelové. Dosavadní unijní návrhy totiž počítají s tím, že finanční prostředky na jeden konkrétní subjekt budou mít svůj limit, což je nevýhodné pro větší ekonomické celky. Také proto například na jednom ze zasedání zmíněné mezirezortní skupiny (18. března) prosazovaly produkční lobby - reprezentované zejména Zemědělským svazem České republiky - zrušení nebo zvýšení stropu plateb na podnik.

Jenže Unie má pro uvedený limit jasné důvody: Velké zemědělské podniky ve snaze dosáhnout co nejvyšší efektivity produkce totiž nezajišťují na venkově žádoucí zaměstnanost. Jejich působení je tak v rozporu s jednou z hlavních snah Unie - zabránit vylidňování venkova. Více peněz pro velké subjekty by tak znamenalo méně peněz pro menší, především soukromé farmy, které naopak větším podílem rukodělné práce zaměstnanost udržují a zvyšují. Zástupci menších podnikatelů se shodují, že právě o tom však úřady nerady mluví.

Lobbuje samozřejmě také Agrární komora. Do současného Operačního programu se jí nenápadně podařilo prosadit desetibodový bonus pro žadatele o podporu, který prodává 100 procent své produkce prostřednictvím odbytových družstev.

Člen Národního monitorovacího výboru Operačního programu Michal Pospíšil však upozorňuje: „V případě, že toto kritérium žadatel nedodrží po dobu tří let od dokončení projektu, vystavuje se riziku, že bude celý objem dotace včetně sankcí vracet. Přitom dodržet tuto podmínku je pro zemědělce, kteří v honbě za body na tuto hru přistoupili, v českých podmínkách takřka nemožné,“ zdůrazňuje. Rizik vyplývajícíchá z utajených diskuzí je ostatně celé řada. Jedním z nich je také „temná“ poznámka v zápisu z březnového jednání mezirezortní komise zmiňující, že do priorit našich EAFRD „nejsou dosud zapracovány připomínky úseku vodního hospodářství“. Absence připomínek by znamenala, že Česko nemá takový zájem na dotace do vodního hospodářství, ačkoli právě stabilizace vodního režimu je žádoucí kvůli prevenci klimatických rizik (sucha či povodní) a je proto také uvedena jako priorita oficiální agrární politiky Česka. Zájem lobbistů je jasný - o co se totiž zmenší objem peněz do oblasti vod, o to více zbude (již dnes často zbytečně vynakládaných prostředků) na projekty spojené s produkčním zemědělstvím.

Foto popis| Podpora už nebude směřovat „na hektar“, ale „na farmu“.

BRAND24

Foto autor| ilustrační foto: Profit - Martin Siebert

O autorovi| PETR HAVEL autor je agrární analytik

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).