Zatím jen doplněk služeb pro turisty

27. srpna 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
27. srpna 2007, 00:00

SOUKROMÉ POŠTOVNY I ve své restauraci nebo hotelu můžete mít malou soukromou poštu. Takzvaných poštoven funguje v Česku zatím jen patnáct. Zatímco v některých zemích bývají plnohodnotnými poštovními pobočkami, v tuzemsku si je zatím podnikatelé pořizují spíš jako turistickou atrakci.

SOUKROMÉ POŠTOVNY I ve své restauraci nebo hotelu můžete mít malou soukromou poštu. Takzvaných poštoven funguje v Česku zatím jen patnáct. Zatímco v některých zemích bývají plnohodnotnými poštovními pobočkami, v tuzemsku si je zatím podnikatelé pořizují spíš jako turistickou atrakci.

To přece není špatná představa, že by hosté odesílali přímo od vás pohlednice se speciálním razítkem vaší hospůdky nebo hotelu. Pro turisty je to příjemná doplňková služba, pro váš podnik elegantní reklama. Žádný problém, stačí si pořídit poštovnu.

Jde de facto o malou poštovní pobočku, kterou může na základě smlouvy s Českou poštou (ČP) provozovat i soukromý subjekt. Přijde návštěvník, prodáte mu pohlednici a známku, orazíte vlastním razítkem a on ji vhodí do schránky přímo ve vaší restauraci. Poštovny také využívají obyvatelé venkovských oblastí, odkud je na běžný poštovní úřad daleko. Své zásilky odevzdají v poštovně, jejíž provozovatel je pak zase pravidelně postupuje nejbližší poštovní pobočce.

V některých zemích fungují poštovny jako plnohodnotné úřady, které doplňují celostátní poštovní síť a nabízejí širokou škálu služeb. Například v sousedním Německu tak funguje přes 12,5 tisíce poštoven. A ve Velké Británii jich je dokonce víc než samotných státních poštovních úřadů.

Poštovny jsou tam vítanou službou zejména právě ve venkovských oblastech. Jde pak vlastně o frenšízingový princip. Pošta propůjčuje svou značku soukromníkovi, ten musí zaručit standardizovanou kvalitu služeb a ponechává si za to určitou marži.

SPÍŠ TAKOVÁ SLUŽBIČKA

V Česku ovšem funguje zatím pouze 15 poštoven a podnikatelé je dosud vnímají dílem jen jako okrajovou službičku pro turisty, dílem jako fandovskou záležitost. „Rozhodně se poštovny nehřejí na výsluní byznysových aktivit, jde spíše o srdeční záležitost, zejména mezi příznivci filatelie,“ potvrzuje tisková mluvčí České pošty Dita Václavíková. „Je to opravdu jen doplňková služba. Na samostatné živobytí by to nyní určitě nestačilo. Považte, že služeb naší poštovny využije v průměru jediný člověk denně. Sbíráme pohlednice především od turistů, pak je předáváme na poštu do nedalekých Mnichovic,“ říká Marcela Řapíková, která provozuje hostinec U Koně v obci Klokočná ve Středočeském kraji.

Větší zájem zaznamenává letos v lednu otevřená poštovna v obci Hrusice, která se proslavila jako rodiště malíře Josefa Lady. „Odcházely od nás ladovské pohlednice, které ale byly označeny razítkem pošty Senohraby, pod kterou jsme spadali. To jsme chtěli změnit,“ vysvětluje starosta Hrusic Ladislav Tesařík. „Od ledna jsme se proto dohodli s Českou poštou na otevření poštovny, která dává ladovská razítka. Návštěvníkům je tato služba k dispozici v památníku Josefa Lady a na obecním úřadě. Obrovský zájem byl hlavně na začátku ze strany filatelistů. Všichni chtěli mít razítko z prvního dne provozu, které má pro ně největší sběratelskou hodnotu. Tři týdny jsem jen razítkoval, až se ze mě lil pot. Mnozí lidé ani nepřijeli osobně, jen zaslali ofrankovanou obálku a nechali si zásilku s razítkem poslat zpátky. Teď během turistické sezony odbavujeme asi padesát pohlednic denně,“ uvádí Tesařík.

LZE NA TOM VYDĚLAT?

Lze poštovnu provozovat nejen jako fandovský doplněk, ale i jako reálný byznys? Odpověď je složitější a je potřeba nejprve vyjasnit, jak vlastně spolupráce mezi ČP a provozovatelem poštovny funguje.

Na začátku uzavřou obě strany standardní smlouvu, která definuje práva a povinnosti provozovatele. Ten musí zajistit náležitou kvalitu služeb, poštovnu zřetelně označit a také umožnit připadnou kontrolu ze strany ČP. Za otevření poštovny také musí České poště zaplatit určitou částku. „Tato suma je ale v současnosti jen symbolická, s každým provozovatelem je individuálně dojednána. Úplatu vyžadujeme jen proto, že to vyplývá ze zákona. Je opravdu symbolická, jinak by byly pro provozovatele náklady vyšší než výnosy,“ vysvětluje Dita Václavíková. „Standardně pak poštovny zabezpečují služby jakými jsou příjem obyčejných listovních zásilek ve vnitrostátním a mezinárodním styku, prodej poštovních cenin a filatelistického zboží. Přijímají také vnitrostátní doporučené zásilky,“ zdůrazňuje Václavíková.

Provozovatel nakupuje od ČP například ceniny za nižší ceny, takže má při následném prodeji určitou marži. Protože se ale jedná o velmi malé položky, nelze počítat s nějakým zásadním výnosem. „Pokud by měl mít podnikatel poštovnu jako hlavní byznys, musel by nabídnout v podstatě plný sortiment služeb ČP,“ míní Dita Václavíková. Podobná „plnoformátová“ poštovna však v Česku zatím neexistuje.

Zůstává tak tedy druhá možnost. Udělat z poštovny atrakci, která přiláká turisty, a nabalit na ni další služby, jako je restaurace nebo třeba prodej suvenýrů. Na podobném principu by měl fungovat například projekt poštovny, jejíž stavba se v těchto týdnech dokončuje na vrcholu nejvyšší hory Česka -na Sněžce. Tam byla již v roce 1868 postavena bouda, která sloužila jako poštovna 130 let. Nedávno ale byla odstraněna a nyní na turisty hojně navštěvovaném vrcholu vzniká nová, moderně pojatá budova.

Jejím investorem je podnikatelka Jaroslava Skrbková. Ta zatím nechce upřesnit, kolik peněz si stavba v náročném terénu vyžádala. „Kdy se investice vrátí, to je zatím ve hvězdách,“ říká podnikatelka, která má poštu „v krvi“. Bývala totiž sama pošmistrovou ve Velké Úpě.

Stavba na Sněžce se ale zpočátku setkala s kritikou z řad ekologů a správy Krkonošského národního parku. Různé spory byly především o to, jaký architektonický návrh se na vrchol Sněžky nejlépe hodí. Nakonec schválená studie architektů Patrika Hoffmana a Martina Rajniše je založena na kombinaci dřevěného skeletu a skleněných desek. Budova se montuje z 20 tisíc samostatných dílů. „I ti dřívější kritici, když sem přijdou a vidí stavbu na vlastní oči, hned změní názor,“ míní Skrbková. Její poštovna bude vedle korespondenčních služeb nabízet i občerstvení, vyhlídkovou terasu na Krkonoše a bude sloužit i jako informační centrum.

Jak se osvědčí její ekonomické fungování, to teprve ukáže čas. Každopádně stavba napomůže mimo jiné i tomu, že se fenomén poštoven začne více dostávat do povědomí širší veřejnosti.

POŠTA JAK ZA RAKOUSKA-UHERSKA

Unikátní poštovnu provozuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Jsme zřejmě jediné muzeum na světě, které má funkční poštovnu. Navíc je laděna do atmosféry doby c. k. Rakouska-Uherska se vším, co k tomu patří. Tedy včetně dobové výbavy a toho, že pošmistr má na sobě repliku tehdejší uniformy,“ uvádí Miroslav Kotrba, který má provoz této poštovny na starosti. „Vydáváme čas od času tematická razítka u příležitosti nejrůznějších akcí. Máme právo odbavovat i větší balíčky, a to až do hmotnosti jednoho kilogramu,“ dodává Kotrba.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče