Zátěžové testy v bankách ukázaly, že v roce 2012 budou potřebovat další kapitál

26. prosince 2011, 14:03 - MediaFax
26. prosince 2011, 14:03

Rok 2011 přinesl další zátěžové testy evropských bank, stejně jako v roce 2010 se ale diskutovalo o tom, zda jsou dostatečně přísné. Přesto jimi neprošla řada bank, mnoho z nich musí výrazně zvyšovat kapitál, na což měla vliv i dluhová krize eurozóny.  

 

Foto: Profimedia

Ministři financí Evropské unie (Ecofin) se už v polovině ledna roku 2011 dohodli na nutnosti provést nové bankovní zátěžové testy. Hlavním důvodem jejich pořádání byla snaha Evropské unie o větší důvěryhodnost samotných testů. „Potřebujeme kredibilnější testy poté, co jsme objevili slabší místa v testech předešlých,“ uvedl v lednu roku 2011 evropský komisař pro finanční služby Michel Barnier.

Evropských zátěžových testů se v roce 2010 zúčastnilo celkem 91 evropských bank představujících 65 procent evropského bankovního kapitálu. Celkově v nich neuspělo sedm bank. Testy měly za cíl prověřit schopnost bank reagovat na nepříznivé ekonomické prostředí a finanční šoky. Tyto zkoušky ale čelily silné kritice, protože v nich uspěly i irské banky. Právě kvůli potížím tamního bankovního sektoru ale Dublin musel v roce 2010 požádat o finanční pomoc Evropskou unii (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF).

V polovině července pak Evropský bankovní úřad (EBA) oznámil, že novými zátěžovými testy neprošlo osm z 90 evropských bank. Podle úřadu neprošlo testy pět španělských bank, dvě řecké a jedna rakouská. Dalších 16 bank sice prošlo, ale jen velmi těsně. Finanční ústavy, které postrádají dostatečný kapitál, budou potřebovat dodatečně zhruba 2,5 miliardy eur (přibližně 61,2 miliardy Kč), uvedla tehdy EBA.

Celkem 20 bank by ale podle úřadu nevyhovělo zátěžovým testům bez navýšení kapitálu provedeného v dubnu 2011. Mezi lednem a dubnem roku 2011 totiž některé bankovní ústavy navýšily kapitál za celkem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu Kč). Mezi neúspěšnými španělskými bankami byly podle červencového vyjádření EBA Banco Pastor, Caja de Ahorros, Banco Grupo Caja3, CatalunyaCaixa, Unnim, dvě řecké neúspěšné banky byly ATE Bank, Agricultural Bank of Greece a rakouským „propadlíkem“ pak byla Volksbanken, která působí i v Česku.

Přísnější metr

Tentokrát byly testy podle společného prohlášení eurokomisařů Michela Barniera a Olli Rehna přísnější než v roce 2010 a počítaly s horšími scénáři vývoje unijní ekonomiky a vývoje na finančních trzích. Například rakouská Erste Bank, matka tuzemské České spořitelny, splnila základní požadavek na úroveň vlastního kapitálu bez problémů.

Erste Bank totiž dosáhla ve stresovém scénáři úrovně jádrového Tier 1 kapitálového ukazatele 8,1 procenta, čímž přesvědčivě překonala minimální požadavek pěti procent. Podle EBA ale Erste držela řecké dluhopisy za 345 milionů eur (zhruba 8,4 miliardy Kč), portugalské za 105 milionů eur (2,6 mld. Kč) a irské za 40 milionů eur (979,6 miliard Kč).

„Jen osm neúspěšných bank a požadavek na navýšení kapitálu o 2,5 miliardy eur není řešení, které by přineslo důvěru. Bylo potřeba, aby padlo více bank a kapitál tak byl navýšen o více peněz,“ uvedl po červencovém zveřejnění výsledků nových stresstestů pro agenturu Reuters analytik společnosti Daiwa Capital Markets Michael Symonds.

Přes očekávaný neúspěch Španělska, se ale příliš nevedlo ani bankám ve Velké Británii, přestože nakonec stresstesty prošly. V případě nejhoršího scénáře by je čekal druhý největší propad kapitálu v celé Evropské unii. Hůře na tom bylo pouze Řecko.

Základním požadavkem tzv. stresstestů bylo vyhovět pětiprocentnímu požadavku jádrového Tier 1 ukazatele. Další kritéria testovala, jak se banky vypořádají s půlprocentním poklesem ekonomiky eurozóny v roce 2011 a patnáctiprocentním poklesem evropských akciových trhů. Testy zohledňovaly i ztráty z držení vládních dluhopisů nedržených do splatnosti. Ty banky, jejichž výše kapitálu jen těsně překročila minimální hranici, úřad doporučil k přísnějšímu dohledu.

Pozdrav z Řecka

Z řeckého dluhu mezi bankami držely celkem 67 procent řecké banky, devět procent německé a osm procent francouzské. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho byl výsledek testů pozitivním signálem stability evropského bankovního sektoru. „Ze zátěžových testů nevyplývá nutnost žádných zvláštních opatření pro německé banky,“ řekl německý ministr. Ale mýlil se.

Například německá zemská banka Helaba do konečných výsledků započítána nebyla. Kdyby byla, zřejmě by neprošla. Právě její výsledky EBA odmítla v červenci zveřejnit, protože německá banka podle úřadu nedodržela stanovený postup. Helaba ale kritiku Evropského bankovního úřadu odmítla s tím, že EBA neustále měnila požadavky.

V červenci zveřejněné zátěžové testy evropských bank byly už třetí, které EBA provedla od vypuknutí světové finanční krize. Tyto testy údajně vycházely z až tří tisíc různých údajů, zatímco například v roce 2010 se vycházelo jen ze 100 údajů.

Lídři Evropské unie se ale na říjnovém summitu EU v Bruselu shodli na požadavku na navýšení kapitálové přiměřenosti evropských bank až na devět procent. Bankovní ústavy na to dostaly konečný termín do června roku 2012. Bankovní domy tak mají mít všechny povinně základní kapitál minimálně devět procent vzhledem k velikosti svých aktiv.

Evropský bankovní úřad tehdy uvedl, že podle předběžného odhadu bude na rekapitalizaci evropských bank potřeba 106 miliard eur (zhruba 2,64 bilionu Kč). Nejvíce kapitálu podle tehdejšího odhadu EBA chybělo řeckým bankám, a to zhruba 30 miliard eur (747,9 miliardy Kč). Například španělským bankám chybělo více než 26 miliard eur (648,2 miliardy Kč), italským téměř 15 miliard eur (373,95 miliardy Kč) a francouzským zhruba 8,8 miliardy eur (219,38 miliardy Kč).

V listopadu Česká národní banka (ČNB) zveřejnila výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které provedla k třetímu čtvrtletí 2011. Ty podle ČNB potvrdily dostatečnou stabilitu bankovního sektoru vůči případným negativním šokům, v nejhorším scénáři by sektor potřeboval 13,6 mld. Kč kapitálu.

ČNB tehdy testovala dopad budoucího ekonomického vývoje základním a zátěžovým scénářem a testy provedla na datech k 30. září 2011. „Přes poměrně vysoké úvěrové i tržní ztráty a oslabené provozní zisky zůstává bankovní sektor jako celek stabilní v obou scénářích a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se pohybuje nejen nad regulatorním minimem osm procent, ale neklesá ani pod 11 procent,“ konstatovala tehdy ČNB.

Navýšení kapitálu

Ve čtvrtek 8. prosince pak Evropský bankovní úřad oznámil, že evropské banky potřebují podle jeho nového odhadu získat 114,7 miliardy eur (cca 2,9 bil. Kč) na obnovení důvěry a dosažení cíle navýšení kapitálové přiměřenosti na devět procent do června roku 2012. Ze 71 testovaných evropských bank jich bude potřebovat podle EBA další kapitál 31. Nejvíce se potřeba nového kapitálu oproti říjnovému odhadu zvýšila u německých bank, a to na 13,1 miliardy eur z 5,2 miliardy eur.

Banky ve Španělsku budou podle EBA potřebovat 26,2 miliardy eur, v Itálii 15,4 miliardy eur, ve Francii 7,3 miliardy eur (místo v říjnu odhadovaných 8,8 miliardy eur). U Řeků zůstal odhad na 30 miliardách eur, ale to je ovlivněno podle EBA i současnou zahraniční pomocí.

„Na základě doporučení budou vnitrostátní orgány požadovat, aby banky předložily do 20. ledna své podrobné plány opatření, která hodlají přijmout k dosažení stanovených cílů. Tyto plány budou muset být schváleny vnitrostátními orgány a přezkoumány a konzultovány s EBA a dalšími příslušnými orgány v rámci kolegia orgánů dohledu v případě potřeby,“ uvedla v dokumentu EBA.

Italské banky se ale proti novému odhadu Evropského bankovního úřadu hodlají odvolat. Italské bankovní asociaci (ABI) se totiž odhad EBA ohledně doplnění kapitálu v italských bankách nezdá, podle ní měly tyto údaje být „podstatně“ změněny. ABI uvedla, že čísla byla „nadhodnocena“, a dodala, že EBA „ukládá bankám opatření, která mohou vést ke snížení aktiv a poklesu úvěrů“.

Problémem celých těchto testů ale podle analytiků je, že není známo, za jakých podmínek byly banky testovány. Tyto stresstesty tak podle nich nemají absolutně žádnou vypovídající schopnost. Není totiž vůbec patrné, zda EBA počítal s recesí v eurozóně, krachem některé země, nebo dokonce rozpadem eurozóny.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče