Zateplováním k pohodě

14. srpna 2009, 16:11 - Čestmír Klos
14. srpna 2009, 16:11

Pokladna fondu je otevřena, ale domácnosti s žádostmi stále váhají

Zájem občanů o státní dotace do energetických úspor v domácnostech hned po jejich vyhlášení málem strhal informující úředníky Státního fondu životního prostředí. Stejně bouřlivá očekávání dalších kroků však nenaplnil. Do první dekády srpna bylo schváleno pouhých 205 žádostí o dotace. Tímto tempem by se 25 miliard vyčleněných na energetické úspory do konce roku 2012 proinvestovat nepodařilo. Resort životního prostředí na to zareagoval zjednodušením podmínek. Z hlavního cíle však neslevil: jakákoli státem podporovaná investice do zateplování domácností musí snížit energetickou náročnost o 20 procent, u velkých komplexních projektů o 30 procent.

Umetená cestička Pozměněná pravidla začínají platit 17. srpna 2009. Ze všeho nejdříve musela padnout psychologická bariéra, která nutila občana předem investovat do projektu energetických úspor, aniž má jistotu, že podporu získá. Teď na vypracování projektu přispěje deseti až dvaceti tisíci korunami stát. Teprve auditorův výpočet, který potvrdí požadovanou úsporu energie, otevře cestu k dotaci. Na ni má po schválení projektu nárok každý bez výjimky.
Tato nová státní podpora má prolomit prvotní nedůvěru rodinných investorů. A také urychlit jejich rozhodování, protože její vyplácení má časově omezenou platnost. Příspěvek na vypracování projektu obdrží jen ten, kdo předloží žádost o dotaci do konce března příštího roku. A to jen za předpokladu, nevyčerpá-li se padesátimilionová částka na dotování projektů již dřív.
Další zájemci už budou mít k dispozici tisíce úspěšných příkladů, jakého projektanta či auditora si vybrat na jaké zateplení. A za jakou cenu. Už to nebude krok do neznáma jako dosud, avšak bude to něco stát.
Pro mnoho majitelů rodinných domů je stále těžké pochopit, proč je najednou třeba drahý projekt na něco, co až dosud žádný energetický audit nevyžadovalo. Leckdo si neuvědomuje, že není zateplení jako zateplení. Že pokrytí fasád pěticentimetrovým polystyrenem sice vychází nejlevněji, ale ve skutečnosti je zbytečným taháním peněz z kapes občanů. Výsledný efekt je totiž takřka zanedbatelný.
Stát tohle riskovat nemůže. Musí mít jistotu, že přidělené prostředky budou vynaloženy účelně pro splnění předepsaných cílů. Prvním předpokladem úspěchu je ověřený projekt. Druhým jeho řádné naplňování. Jen tak se může ušetřit požadovaných 20 procent energie na vytápění.

Zásnuby s programem Panel Podle prvotních představ se Zelená úsporám měla zateplování panelových domů zcela vyhnout. V daném sektoru totiž úspěšně působí program Panel, administrovaný Státním fondem rozvoje bydlení v gesci ministerstva pro místní rozvoj. Posledním rozhodnutím však Zelená úsporám vychází panelákům vstříc. Oba státní fondy se budou dělit o financování jejich komplexní rekonstrukce, která má prodloužit jejich životnost o několik desetiletí.
Zelená úsporám by při této rekonstrukci neměla vybočit z programu zaváděného u nepanelových bytových domů. Na ostatní nezbytné činnosti, od výměny balkonů až po opravy hromosvodů, by dál přispíval program Panel. Jak zdůraznil ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner, při komplexní rekonstrukci domu se musí program Panel zabývat osmatřiceti různorodými položkami. Zelené úsporám se dotýká jen sedm až osm z nich. Celkové zateplení panelového domu, a o jiném se při rekonstrukci ani nedá uvažovat, však tvoří dvě třetiny nákladů.
Tato spolupráce vybízí ještě k jednomu srovnání: program Panel byl založen vládním nařízením roku 2001 a celé čtyři roky se rozjížděl, nečerpané peníze čekaly na kontě. Tak dlouho trvalo, než se majitelé panelových bytů rozkývali, připravili projekty a jejich financování a podali si žádosti o dotace. Už tři roky je program Panel vyhledávanou podporou. Loni bylo žádostí tolik, že vyčleněné peníze nestačily a mnozí žadatelé nemohli být uspokojeni. Podařilo se to až letos. Další „přehřátí“ programu zatím nehrozí. Natož když je v záloze partnerský program s mohutným finančním zabezpečením.
Naproti tomu Zelená úsporám byla vyhlášena letos a rozjíždí se teprve čtyři měsíce. Přesto je na ni vyvíjen kritický tlak, neboť nenaplňuje představy o očekávané bleskové odezvě žadatelů o dotace. První viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už v České televizi volal po krvi: „Členové NERV dokonce říkali, že to bude dvakrát úspěšnější než šrotovné. Dneska jsme v hluboké krizi, zvedá se nezaměstnanost, země má problémy a tento program udělal úplnou nulu. Z 25 miliard není nic. Já nevím, co na to říct. Je to nezodpovědnost. Někdo by to měl taky politicky i odborně odnést.“

Podaří se odemknout klíčový sektor? Strach o vyčerpání miliard by měl spíš vést k pozitivní motivaci. Na realizaci programu je ještě tři a půl roku. Jeho zaměření je v souladu s doporučením Pačesovy komise, jak v České republice využít potenciálu úspor: „Klíčovým sektorem, na který je třeba zaměřit úsilí nejdříve, jsou obytné budovy a budovy terciárního sektoru,“ píše se v dokumentu. Komise dospěla k závěru, že vylepšování energetické efektivnosti budov může spotřebu snížit o 172 milionů gigajoulů. Studie společnosti Porsenna, kterou si u ní objednalo Hnutí Duha, udává technický potenciál úspor ještě o tři miliony gigajoulů vyšší. To jsou obrovská čísla a pro jejich pochopení si vypůjčíme příklad od Duhy. Zateplováním domů se dá ušetřit pětapůlkrát víc energie, než by se získalo vytěžením a spálením veškerého uhlí za dosud respektovanými limity těžby v Horním Jiřetíně. Které by navíc ekonomicky zatížila ještě likvidace podhorského městečka a vystěhování dvou tisícovek lidí.
V samotném bytovém prostoru, bez školních, úředních a jim podobných budov, je technický potenciál úspor 142 milionů gigajoulů a představuje 60 procent současné spotřeby energie v domácnostech. Ekonomický potenciál úspor tu je 63 milionů gigajoulů.
Nejvíc se dá ušetřit na vytápění (72 procent současné spotřeby), a to zejména zateplováním, a na ohřevu užitkové vody (35 procent), kde nejvíc pomohou solární kolektory. Obojí je součástí programu Zelená úsporám. Nejméně se dá ušetřit na vaření, nepropadneme-li kvůli tomu suché stravě a studeným nápojům.
Tato velká čísla o energetických úsporách jsou velmi přesvědčivá. Občané se však budou zajímat především o ta menší čísla, kolik oni sami doma ušetří. Určitě několik tisíc ročně, návratnost zateplení bývá patnáct dvacet let. S dotacemi bude jistě o něco kratší. Znáte lepší spoření na důchod?

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče