Zapojit se chtějí i komerční banky

16. června 2008, 00:00 - Martina Martinovičová
16. června 2008, 00:00

Exportní úvěry s dotací státu jsou zatím dominantou České exportní banky. Ministerstva financí a průmyslu navrhují, aby je mohly za stejných podmínek poskytovat i komerční banky. Jejich návrh již mají na stole k projednání ekonomičtí ministři vlády.

Financování exportu s podporou státu Komerční banky by se mohly od příštího roku více podílet na státem dotovaném úvěrovém financování exportu. Ministerstva financí a průmyslu jako hlavní akcionáři České exportní banky již předložila na poradu ekonomických ministrů svůj návrh. Ten konzultovala jak s Českou exportní bankou, tak prostřednictvím Bankovní asociace s komerčními bankami. Jedním z hlavních iniciátorů tohoto návrhu je přitom ČSOB, nejsilnější banka na trhu. Na jeho přípravě se podílela pracovní skupina pro exportní financování sestavená na půdě Bankovní asociace. Celý systém by měl fungovat paralelně s ostatními formami státní podpory exportu. Termín případného spuštění systému zatím není znám, záleží především na tom, kdy jej projednají ministři, předají vládě a následně sněmovně. „ČSOB se ve spolupráci s expertní skupinou České bankovní asociace podílela na přípravě návrhu. Hlavním účelem změn je taková podoba systému, která by odpovídala stávající situaci na trhu, nikoli transformační době, kdy byl systém vytvářen,“ říká mluvčí ČSOB Marek Roll. Podle něj jsou nyní komerční banky kapitálově silné, neexistuje nedostatek cizoměnových zdrojů a jsou likvidními subjekty s možností zapojení do mateřských sítí. „Návrh by měl být součástí nové strategie České exportní banky. Pokud jej schválí ekonomičtí ministři a vláda, mohl by začít fungovat zhruba v polovině příštího roku,“ uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Podle něj by hlavním přínosem nového systému měla být možnost českých exportérů získat syndikované úvěry v rámci projektového financování. Tedy vlastně složené úvěrování od České exportní banky a komerčních bank. Tím lze rozložit vyšší riziko úvěrování do takových zemí, jako je Mongolsko, Rusko, Čína nebo Vietnam. Úroky by dorovnával stát Jak by nový model exportního financování mohl fungovat? Dnes získávají firmy státem dotované, tedy úrokově zvýhodněné úvěry od státní České exportní banky. Tento systém státní podpory financování exportu by byl doplněn o model dorovnávání úrokových rozdílů. To by znamenalo, že zvýhodněné úvěry začnou poskytovat i běžné komerční banky, kterým vybraný administrátor dorovná rozdíl v úrocích, za které by exportní úvěry poskytovaly a za které by finanční zdroje získávaly na trhu. V malé míře existuje něco podobného už nyní. Komerční banky totiž mohou poskytovat klientům zvýhodněné exportní úvěry, a to přes refinanční služby od České exportní banky. Poskytnutý úvěr se zvýhodněnou sazbou jim tedy Česká exportní banka vlastně přefinancuje. Od roku 1996, kdy Česká exportní banka vznikla, poskytla bankám na těchto refinančních službách celkem 14,6 miliardy korun. Pro srovnání celkem banka profinancovala exportní úvěry v hodnotě přes 200 miliard korun. „Model dorovnání úrokových rozdílů komerčním bankám ze státního rozpočtu je paralelní systém státní podpory exportu. Dosud dosahovaly komerční banky stejných parametrů nabídky – zvýhodněné exportní úvěry za fixní sazby – díky refinančím úvěrům od České exportní banky, nově by měly na výběr,“ říká mluvčí České exportní banky Jan Stolár. Podmínky pro české exportéry a jejich zahraniční partnery se tím podle něj nikterak nezmění. Doplněním systému státní podpory exportu o tento třetí instrument – vedle pojištění exportních úvěrů a přímého financování exportu ze strany České exportní banky – by se vytvořil komplexní systém, přičemž ani stát jako akcionář České exportní banky, ani sama banka nepředpokládají, že by to mělo vliv na vlastní úlohu a výkon České exportní banky. V Evropě je dorovnávání běžné Dorovnání úrokových rozdílů je systém, který je v současnosti deklarován ve většině zemí Evropské unie. Je založen na tom, že komerční banky poskytují exportní úvěry za sazbu stanovenou na takzvané bázi CIRR. Stát jim z rozpočtu v pravidelných, zpravidla šestiměsíčních intervalech vyplácí rozdíl mezi náklady na získání zdrojů na peněžním trhu zvýšenými o určitou marži a sazbou stanovenou na bázi CIRR, za kterou byl poskytnut exportní úvěr. Pokud je tento rozdíl v některém období záporný, poskytovatel úvěru naopak rozdíl do rozpočtu odvede. To znamená, že po celou dobu úvěrového vztahu příjemce úvěru hradí pevnou, státem intervenovanou úrokovou sazbu. Také marže poskytovatele úvěru se po celý čas nemění. CIRR je pevně určená sazba, kterou pravidelně stanovuje OECD, pod niž banky nemohou jít. Je to vlastně limit pro maximální státní podporu exportního financování, nejnižší úroková sazba, za niž mohou banky takový úvěr poskytnout. OECD ji stanovuje k 15. dni každý měsíc, a to v celkem patnácti světových měnách. Státní pokladnu to prý moc nezatíží Výhodou zavedení navrhovaného systému je skutečnost, že banky by si finanční zdroje na tyto úvěry opatřovaly samy. Nebylo by tedy nutné dále zvyšovat objem záruky státu na obstarání finančních zdrojů České exportní banky. Stát by pouze vypořádával s poskytovateli exportního úvěru z rozpočtu úrokové rozdíly, nevstupoval by vůči komerčním bankám do úvěrového rizika. Podle názoru komerčních bank je administrace úrokového dorovnání poměrně jednoduchá, nenáročná na finanční zdroje a personální kapacity. Nový systém by měl podle názoru pracovní skupiny pro exportní financování významně přispět ke zvýšení pružnosti státní podpory vývozu. Způsob, jakým bude u nás fungovat, bude z velké míry záviset na tom, kdo bude celý proces administrovat. Kdo bude administrátor?**

V praxi členských států Evropské unie existují různí administrátoři, kteří z pověření státu spravují úroková dorovnání u zvýhodněných exportních úvěrů. Přes ně většinou procházejí i veškeré finance. Například v Belgii je tímto administrátorem státní orgán, takzvané Finexpo, odbor ministerstva zahraničních věcí, obchodu a rozvojové spolupráce. Výhodou takového orgánu je podle názoru pracovní skupiny přímá reprezentace zahraničněpolitických a obchodních zájmů státu, přímá kontrola nad rozpočtovými zdroji a jeho objektivita ve vztahu k subjektům poskytujícím exportní financování. Nevýhodou je vliv orgánu na zbytnění státní správy.

Další variantou je soukromý nebankovní subjekt jednající z pověření vlády. Tak je tomu například v Itálii, kde agendu vykonává SIMEST S.p.A. z pověření vlády a na základě smlouvy s ministerstvem zahraničního obchodu. Výhody a nevýhody jsou podle pracovní skupiny v podstatě opačné proti předchozí variantě, až na to, že je zachována objektivita pověřeného subjektu. Může jím být i úvěrová pojišťovna, v české verzi by to tedy byla Exportní garanční a pojišťovací společnost.

Roli administrátora může plnit i banka, která jedná z pověření a jménem ministerstva financí. Tuto úlohu plní například ve Francii banka Natixis Banques Populaires. Výhody a nevýhody jsou obdobné jako u předchozí varianty nebankovního subjektu. Na místě je otázka objektivního chování takového subjektu. Podle pracovní skupiny může být dosažena jen v případě, že pověřená banka sama neposkytuje exportní úvěry, případně oddělí agendu dorovnání úroků od agendy poskytování exportních úvěrů. V tak
ovém případě by tuto roli v České republice mohla plnit Česká exportní banka. K této variantě se přiklání i náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

V České exportní bance ostatně již počátkem června došlo k oddělení funkcí v představenstvu a v exekutivním managementu. Oddělit od sebe vlastní činnost České exportní banky a administrování dorovnávání úroků komerčním bankám by tedy pro banku neměl být problém. Navíc má již s administrováním refinancování úvěrů zkušenosti. Šlo by tedy velmi pravděpodobně i o finančně méně náročné řešení, než pokud by se na některém ministerstvu vytvářel zvláštní odbor.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče